Voda proudí volně už jen ve třetině veletoků, ukázal výzkum

Dvě třetiny nejdelších světových řek jsou přerušeny přehradami a jinou infrastrukturou, což ohrožuje jejich ekosystém i obyvatelstvo žijící v jejich blízkosti. Odborníci to napsali ve studii zveřejněné tento týden v odborném časopise Nature. Voda proudí volně pouze v 37 procentech z 246 toků, jejichž délka přesahuje tisíc kilometrů.

Mezinárodní skupina odborníků k tomu došla zkoumáním satelitních snímků a výpočetních modelů. Probádala situaci na 12 milionech kilometrů řek a toků v celém světě a vytvořila vůbec první mapu dopadu lidských staveb na pohyb vod.

Volně od pramene po ústí proudí voda pouze ve 21 veletocích. Zcela bez omezení jsou toky hlavně ve velmi izolovaných oblastech, jako jsou Arktida, Amazonie nebo povodí Konga.

„Zachovat volný průtok vod je důležité jak pro lidi, tak pro životní prostředí,“ řekl Günther Grill z kanadské McGillovy univerzity. Ekosystémy stejně jako ryby jsou zdrojem potravy stovek milionů lidí a chrání krajinu před záplavami a zanášením říčních delt.

Elektrárny a nádrže mění přírodu

Za největší problém experti považují nádrže a vodní elektrárny. Ve světě existuje 2,8 milionu přehrad, z nichž 60 tisíc má hráz vysokou nejméně 15 metrů. Ve výstavbě nebo v přípravách na ni je 3700 dalších přehrad pro vodní elektrárny.

Největší znepokojení mezi znalci vyvolává situace na Mekongu. „Šedesát procent lidí žijících v jeho povodí je závislých na rybolovu a ročně se z něj vyloví přes milion tun sladkovodních ryb. Na Mekongu se plánuje množství přehrad, které negativně ovlivní život mnoha druhů ryb,“ řekl další odborník z kanadské univerzity Bernhard Lehner.

Michele Thiemeová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) řekla, že je třeba podívat se na vodní elektrárny i jinak než jako na zdroje obnovitelné energie. „Tato energie je jako recept: Musíte najít dobrý poměr, abyste vytvořili zároveň energetickou síť a zároveň zachovali prosperující přírodní prostředí,“ řekla. Podle ní je lepším řešením energie získaná ze slunce a větru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...