Ekologie

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o zmrazení platů politiků, o němž jednala Poslanecká sněmovna. V diskusi hovořili také o vrcholící kampani před komunálními a senátními volbami. Tématem debaty byly také rostoucí ceny pohonných hmot, kvůli nimž zavedla vláda další opatření – zastropování marží či snížení spotřební daně na naftu. Probrali také takzvané červené linie bezpečné planety, tedy ekologické ukazatele života na Zemi. Pozvání přijali moderátorka a komentátorka serveru Deník.cz Kateřina Perknerová, youtuber Jan Špaček, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, novinář a moderátor Čestmír Strakatý a herečka Iva Pazderková. Pořadem provázela Jana Fabianová.

Vysoké teploty, silný odpar vody a nedostatek kyslíku letos vedly k mimořádným úhynům ryb napříč Českem. V jednotlivých regionech podle Českého rybářského svazu uhynuly stovky kilogramů až tuny ryb a odborníci očekávají, že podobných případů může přibývat. Oteplování vod zároveň mění druhovou skladbu řek a nádrží. Zatímco teplomilným druhům, jako jsou sumci nebo líni, vyšší teploty vyhovují, pstruzi a další lososovité ryby se přesouvají do vyšších poloh.

Řeka Bílina se po téměř půl století vrátí zpátky do přírodního koryta. Tok byl sveden do tříkilometrového potrubí, protože voda ohrožovala těžbu uhlí. Povodí Ohře na korytě mezi Mostem a Chomutovem zahájilo hlavní stavební práce. Ty by měly skončit v roce 2028 a vyjdou na víc než 120 milionů korun.

Maďarsko hlásí záchyt nebezpečného invazního hmyzu Lycorma delicatula. Napadá desítky druhů rostlin, snadno a rychle se šíří a způsobuje obrovské škody na zemědělských plodinách.

Přibližně 43,3 procenta Španělů uvádí, že mají nízké či velmi nízké znalosti o tom, jak se zachovat v případě lesního požáru. Dalších 9,9 procenta přiznává, že nemá žádné znalosti, zatímco 35,1 procenta hodnotí své znalosti jako vysoké či velmi vysoké. Vyplývá to ze čtvrtého průzkumu o civilní ochraně, který provedlo španělské Centrum pro sociologický výzkum (CIS). Státní instituce se v něm dotazovala na zvládání lesních požárů a na složky integrovaného záchranného systému odpovědné za boj s nimi.

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.

V průmyslu pomáhají, v přírodě škodí. Látky známé pod zkratkou PFAS se Evropa snaží stále víc omezovat, podle nové zprávy ale zájem o jejich využívání roste kvůli poptávce v technologických sektorech.

V řece Moravě v Olomouci a jejím okolí kvůli velmi nízkému průtoku uhynuly stovky kilogramů ryb, včetně trofejních kusů. Rybáři do kafilérie koncem minulého týdne odvezli bezmála tunu ryb. Jde o největší úhyn od začátku sledování místní rybí populace v devadesátých letech. Nízký průtok v Moravě a jejích přítocích způsobilo dlouhodobé sucho, ve vodě je málo kyslíku a ryby se dusí. Jejich úhyn pokračuje, uvedl vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka. Úředníci kvůli nízkým průtokům prodloužili do konce října zákaz odebírat vodu z některých toků na Olomoucku.

Poslanec Filip Turek (za Motoristy) se musí omluvit Hnutí Duha za výrok o parazitech. Nepravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Omluvu musí zveřejnit na své sociální síti. Ekologická organizace podala žalobu koncem června, a to mimo jiné kvůli tomu, že ji Turek spojoval s úmrtími při povodních, které zasáhly Česko před dvěma lety. Poslancův právní zástupce už tehdy řekl, že se jeho klient omlouvat nebude.

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.

Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.