Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.

Nově představená pravidla připouštějí pouze dvě výjimky. Editoři mohou jazykové modely využít k drobným textovým úpravám, například k odstraňování překlepů nebo formátování vlastního textu. Výsledek musí ale vždy zkontrolovat člověk. Druhou výjimkou je použití umělé inteligence k překladu článků z jiných jazykových verzí.

Překlad však musí respektovat pravidla Wikipedie a editor musí ovládat oba jazyky na potřebné úrovni. Za obsah přeloženého textu odpovídá vždy editor, nikoli AI.

Individuální přístup

Správci portálu upozornili, že styl psaní některých autorů připomíná výstupy jazykových modelů. Platforma nechce postihovat editory za jejich vlastní styl, a proto bude při hodnocení úprav hlavním kritériem dodržování zásady ověření a principu neutrálního pohledu. Zohledněna bude také historie úprav konkrétního uživatele.

Rozhodnutí přichází v době, kdy se nástroje umělé inteligence stále častěji využívají při tvorbě obsahu na internetu i ve výuce. Wikipedie tak reaguje na rizika nepřesností, zkreslení faktů a možného porušování autorských práv.

Wikipedie funguje od roku 2001 a vytváří obsah, který je dostupný zdarma a může jej upravovat kdokoli s připojením k internetu. Díky tomu se stala jedním z nejrozsáhlejších a nejpoužívanějších zdrojů informací na světě, dostupným ve stovkách jazykových verzí. Její význam spočívá nejen v dostupnosti údajů, ale také v možnosti sdílet znalosti napříč kulturami a vzdělávacími systémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...