Izrael vyšle další síly do Libanonu, hrozí humanitární zkáza

Nahrávám video

Prohlubující se humanitární krize v Libanonu by se mohla zvrhnout v katastrofu, varoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Od začátku blízkovýchodní války musel opustit domov každý pátý Libanonec – včetně statisíců dětí. Izraelská armáda mezitím připravuje nasazení další vojenské divize v jižním Libanonu, kde se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, napsal list The Times of Israel (ToI).

Izrael v pátek podnikl sérii útoků napříč Libanonem, včetně jižní a východní části země a bejrútského předměstí. Na útok na jižní předměstí metropole izraelská armáda předem neupozornila, píše agentura NNA. Útoky si vyžádaly nejméně sedm mrtvých včetně dětí a těhotné ženy.

Proíránské hnutí Hizballáh se mezitím snaží násilně odrazit postup izraelské invaze v jižním Libanonu, uvedl deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izraelská armáda v uplynulých dnech v oblasti nasadila již pátou divizi a nyní připravuje nasazení další, a to 98. divize, která je elitním armádním útvarem složeným z výsadkářů a příslušníků speciálních sil, informoval ToI.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že armáda na území jižního Libanonu vytvořila nárazníkovou zónu, která znemožňuje jakoukoliv infiltraci na území Izraele, a dále ji rozšiřuje. Ministr obrany Jisra’el Kac o den dříve uvedl, že zóna bude sahat až po řeku Lítání, která leží asi třicet kilometrů od izraelských hranic.

Libanonská vláda považuje izraelské činy a výroky za extrémně nebezpečné, ohrožující suverenitu země, její územní celistvost a práva jejích obyvatel. Premiér Naváf Salám pověřil ministerstvo zahraničí, aby podalo v této věci stížnost k Radě bezpečnosti OSN.

„Podle libanonské armády (ofenziva Izraele) k ničemu dobrému neposlouží a opakovaně vyzývá Jeruzalém, aby přistoupil na jednání, a to je bezprecedentní krok ze strany libanonských úřadů, konkrétně premiéra a prezidenta, kteří vyzvali k tomu, aby země po dekádách přímo jednala s izraelskými diplomaty, politiky o tom, jakým způsobem nastolit, jakým způsobem zamezit tomu, aby Hizballáh zatahoval zemi do války,“ sdělil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Spory v libanonské vládě

Vláda v Bejrútu se potýká s vnitřními rozpory poté, co se tento týden rozhodla označit íránského velvyslance za nezvanou osobu. Diplomat má opustit do neděle zemi. V reakci na to dva ministři za Hizballáh a dva ministři ze spřáteleného šíitského hnutí Amalu bojkotovali čtvrteční zasedání kabinetu.

„Ukazuje to, jak je libanonská společnost rozdělená a také to ukazuje neschopnost libanonských čelných politiků fungujícím v konfesním systému, jak dále vůči Hizballáhu postupovat,“ poznamenal Papadopulos.

Desítky demonstrantů se ve čtvrtek shromáždily poblíž íránského velvyslanectví na okraji jižního Bejrútu, kde Izrael v posledních týdnech opakovaně útočil. Někteří mávali íránskými vlajkami nebo vlajkami Hizballáhu a skandovali „Smrt Americe, smrt Izraeli“.

Egyptský ministr zahraničí Badr Abdelatty vyzval k okamžitému ukončení toho, co označil za izraelskou „agresi“ vůči Libanonu.

Nejnovější eskalace konfliktu propukla 2. března, kdy Hizballáh zaútočil raketami a drony na Izrael, aby vyjádřil solidaritu s režimem v Teheránu, který od 28. února čelí americkým a izraelským úderům. Bejrút rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na židovský stát ihned odsoudil. Podle Papadopulose však není schopen teroristickou skupinu odzbrojit.

Proíránské hnutí vypálilo jen ve čtvrtek na židovský stát přes sto raket, několik desítek dalších také na izraelské jednotky v jižním Libanonu. Celkem od začátku března v zemi zemřeli čtyři izraelští vojáci.

Na židovský stát balistickými střelami útočí i Írán. Jeruzalém na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní operací v jižním Libanonu.

Na prahu humanitární katastrofy

Údery židovských sil v Libanonu si podle středeční zprávy tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly 1094 mrtvých, včetně 121 dětí. Zraněno bylo 3119 osob.

Od 2. března opustilo přes milion lidí své domovy, uvedl Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Situace je i nadále mimořádně znepokojivá a riziko humanitární katastrofy je reálné,“ řekla novinářům v Ženevě zástupkyně agentury v Libanonu Karolina Lindholm Billingová.

Zástupce Dětského fondu OSN (UNICEF) v Libanonu Marcoluigi Corsi v pátek podle Reuters uvedl, že izraelská ofenziva vyhnala z domovů přes 370 tisíc dětí, nejméně 121 dětí zahynulo a 399 utrpělo zranění.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...