Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.
Na otázku, proč USA vysílají další vojáky na Blízký východ, Rubio odpověděl, že prezident Donald Trump musí být připraven na různé nepředvídatelné situace. Američané podle Rubia dosahují svých cílů v Íránu s předstihem. „Můžeme jich dosáhnout i bez nasazení pozemních jednotek,“ řekl ministr.
Írán se podle něj možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, upozornil také šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.
Poté, co ustanou největší boje, bude zaveden systém eskortování ropných tankerů, řekl novinářům francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot s tím, že k tomu bude potřeba mezinárodní mise. Cíle USA a ostatních zemí z G7 ohledně Hormuzského průlivu se podle něj shodují.
„Zaměřili jsme se na význam rozmanitých partnerství, koordinaci a podpůrných iniciativ, mimo jiné s cílem zmírnit dopady globálních ekonomických otřesů,“ uvedli po skončení schůzky šéfové diplomacií zemí G7. Mezi otřesy podle nich patří narušení ekonomických, energetických a obchodních řetězců, které mají přímý dopad na dodavatele. Zmínili rovněž narušení obchodu s hnojivem.
Wadephul řekl novinářům, že se Spojenými státy neexistují žádné neshody ohledně jejich války s Íránem. Prohlásil, že Teherán nesmí získat jaderné zbraně či představovat regionální hrozbu. Wadephul podle agentury AFP vyzval Írán, aby začal s Washingtonem seriózně vyjednávat.
„Chceme rychlé řešení (války), které umožní návrat bezpečnosti a stability do regionu a povede ke znovuotevření Hormuzského průlivu,“ řekla podle AFP před jednáním britská ministryně Yvette Cooperová. Írán by podle ní už neměl dostávat možnost brát si zbytek světa za rukojmí tím, že znemožňuje lodní transport průlivem, jímž normálně proudí okolo pětiny světové ropy.
Podobně se v minulých dnech vyjadřovali také její kolegové z dalších evropských zemí. Prudký růst cen ropy a plynu vede ekonomy k obavám z budoucích dopadů na hospodářství, včetně vysoké inflace či omezení růstu HDP.
Íránské revoluční gardy v pátek podle AFP uvedly, že přinutily tři kontejnerové lodě v Hormuzském průlivu k návratu, a doplnily, že tato klíčová trasa pro přepravu ropy je nyní uzavřená pro lodě směřující do přístavů spojených s nepřáteli nebo z nich vyplouvající.
Platforma pro sledování námořní dopravy Kpler informovala, že dvě obří kontejnerové lodě čínské přepravní společnosti Cosco, které uvázly v Perském zálivu na začátku války, se musely obrátit. Írán dosud povoloval lodím patřícím čínským majitelům proplout průlivem, uvádí odborný časopis specializující se na námořní informace Lloyd's List.
Cooperová před jednáním také obvinila Rusko, že pomáhá Íránu při útocích na americké základny, a prohlásila, že chce o tématu hovořit s celou G7. Podle některých médií dodává Rusko Teheránu satelitní snímky, které mu pomáhají zaměřit před útokem americké cíle v oblasti.
Buďte vděční, vzkázal Rubio
Skupinu G7 tvoří USA, Kanada, Británie, Francie, Itálie, Německo a Japonsko. Rubio před schůzkou uvedl, že se na ni těší, ministrům však vzkázal, že by jejich země měly být vděčné, že prezident Donald Trump je ochoten „vypořádat se s takovou hrozbou“, jakou je Írán. Trump na začátku války hovořil o tom, že jejím cílem je znemožnit Íránu získat jadernou zbraň. S prodlužujícím se konfliktem však jeho kritici stále častěji označují americké záměry v Íránu za nejasné.
V Íránu bylo během současné války na Blízkém východě zabito více než devatenáct set lidí a nejméně dvacet tisíc bylo zraněno, řekl v pátek zástupce Červeného kříže s odvoláním na údaje íránského Červeného půlměsíce. Spojené státy a Izrael rozpoutaly válku s Íránem vzdušnými útoky 28. února.
Americký ministr se s kolegy ze zemí NATO – mezi něž patří všechny státy G7 vyjma Japonska – sešel poté, co Trump kritizoval Alianci, že USA nepomůže s Íránem, a nazýval spojence zbabělci. Evropské země se odmítají přímo zapojit do války, v posledních dnech však některé z nich přislíbily, že budou hledat možnosti, jak zabezpečit lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Wadephul v pátek po setkání s Rubiem řekl, že Německo je připraveno zapojit se v průlivu, jakmile skončí boje, napsala agentura Reuters.
Tématem páteční schůzky byl také souběžně probíhající konflikt na Ukrajině, který rozpoutal ruský vůdce Vladimir Putin a který je podle evropských ministrů s íránskou válkou provázán. „Putin cynicky doufá, že eskalace na Blízkém východě odvede naši pozornost od jeho zločinů na Ukrajině. Tato kalkulace mu nesmí vyjít,“ řekl Wadephul. Podpora Kyjeva, která Ukrajincům pomáhá bránit se ruské agresi, bude pokračovat, dodal ministr.
Rubio se na okraj jednání krátce sešel s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Ten po jednání uvedl, že role USA ve snaze o mír Ukrajiny s Ruskem zůstává klíčová. Ukrajina se podle Sybihy domnívá, že „režimy v Moskvě a v Íránu pracují na prodlužování války“ a oba musejí být vystaveny tlaku.





