O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Nahrávám video

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.

Žurovec nechtěl předjímat, jaký postoj kabinet k cenám paliv zaujme. „O výsledcích budou představitelé vlády informovat na tiskové konferenci po skončení jednání,“ uvedl.

Ministerstvo financí marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly ale podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly. Schillerová v minulosti nevyloučila možnost dalších opatření, pokud ceny paliv dál porostou. Stanovení stropu pro marže prodejců by bylo možné na základě zákona o cenách.

Babiš ve čtvrtek vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. „Cena za naftu 51,90 je nehorázná, máte deset korun hrubou marži podle mého odhadu, a proč u vašich čerpaček mimo dálnice, hlavní obchvaty máte o tři koruny nižší cenu,“ tázal se premiér.

Že by využívali situace petrolejáři odmítají. Upozorňují, že ministerstvu financí denně zasílají cenový report. Předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček řekl: „Z toho co říkal pan premiér tak vyplývá, že se mu nelíbí vyšší ceny na čerpacích stanicích podél dálnic, upřímně řečeno, to mě dost překvapilo, protože to je naprosto standardní situace odjakživa.“

Mluvčí Orlenu Unipetrol Pavel Kaidl uvedl, že firma „ORLEN Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem“. Obdobně se vyjádřil i mluvčí české pobočky MOL Mikuláš Duda. „Ceny pohonných hmot se odvíjejí především od vývoje na mezinárodních trzích s ropou a ropnými produkty, přičemž významný vliv mají také daně – zejména spotřební daň a DPH,“ řekl.

Schillerová v pátek pro ČT řekla, že v úterý a ve středu ministerstvo zaznamenalo výrazný růst cen pohonných hmot zejména u čerpacích stanic největších řetězců na dálnicích.

Pro ČT pak ministryně financí uvedla, že v současnosti úpravu DPH na pohonné hmoty nedoporučuje. Do budoucna si ale nechává všechny možnosti otevřené. „Pokud by konflikt eskaloval, nemůžu vyloučit nic,“ upozornila.

Dočasně snížit daň, vyzývá část opozice

Opoziční ODS vyzývala vládu ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty. „Kdyby kolegové raději sáhli po našem návrhu, kterým chceme snížit potřební daň, bylo by to daleko koncepčnější a nezasahovalo by to do tržního chování,“ řekl člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS).

K dočasnému snížení spotřební daně na naftu sáhla minulá vláda Petra Fialy (ODS), když pohonné hmoty v roce 2022 zdražovaly kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Kabinet ale toto opatření odmítal jako drahé a neefektivní. „Rady opozice, abychom izolovaně snížili spotřební daň na naftu, jsou úplně mimo. Česko je necelé dvě koruny nad evropským minimem, takže bychom při současné oscilaci burzy docílili jen zvýšení schodku o 11 miliard korun,“ uvedla v pátek Schillerová na síti X.

Podle prvního místopředsedy hnutí STAN a bývalého ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka „to dopad do státního rozpočtu vždycky bude mít. Bohužel do toho rozpočtu, který zatím aktuálně dotuje agroholdingy a není připraven na tuto krizovou situaci.“

Otázka spotřební daně i DPH

Cenu pohonných hmot ovlivňují kromě ceny ropy a marží prodejců a distributorů také daně. Spotřební daň na nejprodávanější benzin Natural 95 činí 12,84 koruny za litr, na naftu 9,95 koruny za litr. Součástí koncové ceny paliv je i daň z přidané hodnoty (DPH), která je od roku 2013 ve výši 21 procent. Spotřební daň je částečně regulovaná na evropské úrovni. Podle pravidel EU u benzinu nemůže být nižší než 0,359 eura za litr (8,80 koruny za litr) a u nafty než 0,33 eura za litr (8,08 koruny za litr).

O úpravě daní kvůli rostoucím cenám pohonných hmot rozhodlo tento týden Polsko. Premiér Donald Tusk oznámil, že země sníží DPH na pohonné hmoty z dvaceti tří na osm procent. Slovensko kvůli zdražování paliv zavedlo dvojí ceny na naftu, a tak motoristé se zahraniční poznávací značkou musí platit víc. Evropská komise ale následně uvedla, že slovenský postup je diskriminační a odporuje unijnímu právu.

Zvýšené příjmy státu

Analytici připomínají, že současné vysoké ceny pohonných hmot zvyšují příjmy státu oproti období před konfliktem na Blízkém východě o vysoké desítky milionů korun denně. S rostoucí cenou paliv totiž roste i výběr z DPH. Výběr spotřební daně naopak zůstává stejný. Na druhou stranu ovšem státu rostou i náklady státu zejména kvůli dražším energiím.

Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 koruny za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne ze čtvrtečních údajů společnosti CCS.

Růst cen pohonných hmot je přímým důsledkem prudkého zdražování ropy na trhu. Kromě ceny produktů z rafinérií se ovšem výsledná cena paliv u čerpacích stanic skládá ještě ze spotřební daně, DPH a marže obchodníků. Dlouhodobou průměrnou marži obchodníků odhadují analytici mezi 2,5 až 3,5 koruny na litr.

Zdražování paliv tak výrazně zvyšuje i příjmy státu na DPH u pohonných hmot. Podle výpočtů analytiků, kteří do analýzy zahrnuli průměrnou spotřebu z minulosti, jde při současných cenách o vysoké desítky milionů korun denně. Analytik XTB Jiří Tyleček to odhadl na přibližně 54 milionů korun za den, přičemž většinu tvoří vyšší příjmy u nafty. „Samozřejmě toto stát vybírá až na aktuálních cenách, v průběhu minulých týdnů tato částka postupně narůstala,“ upozornil Tyleček.

Podle Tylečka ovšem nelze přímo tvrdit, že stát na současné situaci vydělává. „Státu totiž také narůstají náklady v časech dražších energií,“ připomněl.

K podobným číslům dospěl ve své analýze i analytik Portu Marek Pokorný. Připomněl, že v případě, že by stávající ceny platily celý měsíc, šlo by o miliardy korun. „Pokud budeme kalkulovat s aktuálními cenami a s tím, že se v roce 2026 spotřebuje stejné množství pohonných hmot jako v roce 2025, tak každý měsíc stát na DPH vyinkasuje o 341 milionů korun více v případě benzinu a o 1,46 miliardy korun více v případě nafty v porovnání s cenami pohonných hmot před začátkem konfliktu,“ podotkl Pokorný.

Výsledné příjmy z DPH mohou přitom být ještě vyšší v případě vysoké poptávky motoristů. Provozovatelé čerpacích stanic hlásili zvýšenou spotřebu především v prvních týdnech konfliktu v Perském zálivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...