O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Nahrávám video

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.

Žurovec nechtěl předjímat, jaký postoj kabinet k cenám paliv zaujme. „O výsledcích budou představitelé vlády informovat na tiskové konferenci po skončení jednání,“ uvedl.

Ministerstvo financí marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly ale podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly. Schillerová v minulosti nevyloučila možnost dalších opatření, pokud ceny paliv dál porostou. Stanovení stropu pro marže prodejců by bylo možné na základě zákona o cenách.

Babiš ve čtvrtek vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a nezneužívali konflikt na Blízkém východě. „Cena za naftu 51,90 je nehorázná, máte deset korun hrubou marži podle mého odhadu, a proč u vašich čerpaček mimo dálnice, hlavní obchvaty máte o tři koruny nižší cenu,“ tázal se premiér.

Že by využívali situace petrolejáři odmítají. Upozorňují, že ministerstvu financí denně zasílají cenový report. Předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček řekl: „Z toho co říkal pan premiér tak vyplývá, že se mu nelíbí vyšší ceny na čerpacích stanicích podél dálnic, upřímně řečeno, to mě dost překvapilo, protože to je naprosto standardní situace odjakživa.“

Mluvčí Orlenu Unipetrol Pavel Kaidl uvedl, že firma „ORLEN Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem“. Obdobně se vyjádřil i mluvčí české pobočky MOL Mikuláš Duda. „Ceny pohonných hmot se odvíjejí především od vývoje na mezinárodních trzích s ropou a ropnými produkty, přičemž významný vliv mají také daně – zejména spotřební daň a DPH,“ řekl.

Schillerová v pátek pro ČT řekla, že v úterý a ve středu ministerstvo zaznamenalo výrazný růst cen pohonných hmot zejména u čerpacích stanic největších řetězců na dálnicích.

Pro ČT pak ministryně financí uvedla, že v současnosti úpravu DPH na pohonné hmoty nedoporučuje. Do budoucna si ale nechává všechny možnosti otevřené. „Pokud by konflikt eskaloval, nemůžu vyloučit nic,“ upozornila.

Dočasně snížit daň, vyzývá část opozice

Opoziční ODS vyzývala vládu ke snížení spotřební daně na pohonné hmoty. „Kdyby kolegové raději sáhli po našem návrhu, kterým chceme snížit potřební daň, bylo by to daleko koncepčnější a nezasahovalo by to do tržního chování,“ řekl člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS).

K dočasnému snížení spotřební daně na naftu sáhla minulá vláda Petra Fialy (ODS), když pohonné hmoty v roce 2022 zdražovaly kvůli ruské agresi na Ukrajině.

Kabinet ale toto opatření odmítal jako drahé a neefektivní. „Rady opozice, abychom izolovaně snížili spotřební daň na naftu, jsou úplně mimo. Česko je necelé dvě koruny nad evropským minimem, takže bychom při současné oscilaci burzy docílili jen zvýšení schodku o 11 miliard korun,“ uvedla v pátek Schillerová na síti X.

Podle prvního místopředsedy hnutí STAN a bývalého ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka „to dopad do státního rozpočtu vždycky bude mít. Bohužel do toho rozpočtu, který zatím aktuálně dotuje agroholdingy a není připraven na tuto krizovou situaci.“

Otázka spotřební daně i DPH

Cenu pohonných hmot ovlivňují kromě ceny ropy a marží prodejců a distributorů také daně. Spotřební daň na nejprodávanější benzin Natural 95 činí 12,84 koruny za litr, na naftu 9,95 koruny za litr. Součástí koncové ceny paliv je i daň z přidané hodnoty (DPH), která je od roku 2013 ve výši 21 procent. Spotřební daň je částečně regulovaná na evropské úrovni. Podle pravidel EU u benzinu nemůže být nižší než 0,359 eura za litr (8,80 koruny za litr) a u nafty než 0,33 eura za litr (8,08 koruny za litr).

O úpravě daní kvůli rostoucím cenám pohonných hmot rozhodlo tento týden Polsko. Premiér Donald Tusk oznámil, že země sníží DPH na pohonné hmoty z dvaceti tří na osm procent. Slovensko kvůli zdražování paliv zavedlo dvojí ceny na naftu, a tak motoristé se zahraniční poznávací značkou musí platit víc. Evropská komise ale následně uvedla, že slovenský postup je diskriminační a odporuje unijnímu právu.

Zvýšené příjmy státu

Analytici připomínají, že současné vysoké ceny pohonných hmot zvyšují příjmy státu oproti období před konfliktem na Blízkém východě o vysoké desítky milionů korun denně. S rostoucí cenou paliv totiž roste i výběr z DPH. Výběr spotřební daně naopak zůstává stejný. Na druhou stranu ovšem státu rostou i náklady státu zejména kvůli dražším energiím.

Ceny paliv zvyšuje konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 koruny na průměrných 41,44 koruny za litr a nafta o 4,75 koruny v průměru na 47,90 koruny za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o 15 korun, plyne ze čtvrtečních údajů společnosti CCS.

Růst cen pohonných hmot je přímým důsledkem prudkého zdražování ropy na trhu. Kromě ceny produktů z rafinérií se ovšem výsledná cena paliv u čerpacích stanic skládá ještě ze spotřební daně, DPH a marže obchodníků. Dlouhodobou průměrnou marži obchodníků odhadují analytici mezi 2,5 až 3,5 koruny na litr.

Zdražování paliv tak výrazně zvyšuje i příjmy státu na DPH u pohonných hmot. Podle výpočtů analytiků, kteří do analýzy zahrnuli průměrnou spotřebu z minulosti, jde při současných cenách o vysoké desítky milionů korun denně. Analytik XTB Jiří Tyleček to odhadl na přibližně 54 milionů korun za den, přičemž většinu tvoří vyšší příjmy u nafty. „Samozřejmě toto stát vybírá až na aktuálních cenách, v průběhu minulých týdnů tato částka postupně narůstala,“ upozornil Tyleček.

Podle Tylečka ovšem nelze přímo tvrdit, že stát na současné situaci vydělává. „Státu totiž také narůstají náklady v časech dražších energií,“ připomněl.

K podobným číslům dospěl ve své analýze i analytik Portu Marek Pokorný. Připomněl, že v případě, že by stávající ceny platily celý měsíc, šlo by o miliardy korun. „Pokud budeme kalkulovat s aktuálními cenami a s tím, že se v roce 2026 spotřebuje stejné množství pohonných hmot jako v roce 2025, tak každý měsíc stát na DPH vyinkasuje o 341 milionů korun více v případě benzinu a o 1,46 miliardy korun více v případě nafty v porovnání s cenami pohonných hmot před začátkem konfliktu,“ podotkl Pokorný.

Výsledné příjmy z DPH mohou přitom být ještě vyšší v případě vysoké poptávky motoristů. Provozovatelé čerpacích stanic hlásili zvýšenou spotřebu především v prvních týdnech konfliktu v Perském zálivu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
před 16 mminutami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 2 hhodinami

V aplikaci EZKarta jsou nově výsledky vyšetření i dostupná prevence

Lidé si mohou v nové verzi mobilní aplikace EZKarta, kterou provozuje ministerstvo zdravotnictví (MZd), zobrazit, na jaká preventivní vyšetření mají nárok z veřejného zdravotního pojištění a kdy je naposledy absolvovali. Obsahuje i výsledky z laboratorních vyšetření, do budoucna i elektronické žádanky. Novinky ve čtvrtek představil novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Stejná data si lidé mohou zobrazit i na webu eZdravi.
14:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 4 hhodinami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.