TÉMA

Příroda

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 11 hhodinami|

Agrárníci či myslivci volají po regulaci některých chráněných živočichů

Objevuje se volání po regulaci některých chráněných nebo nepůvodních živočichů. Cílenou kontrolu například vlků nebo vyder prosazují agrárníci, myslivci, rybáři i část chovatelů. Argumentují například poklesem biodiverzity. Nejvíc je ale tíží rostoucí škody, které tato zvířata působí. Jen loni za ně ministerstvo financí vyplatilo přes 140 milionů korun, zhruba o třetinu víc než před pěti lety. Zejména ochránci přírody ale jejich prohlášení odmítají.
25. 3. 2026|

Nejdřív k Turkovi, pak za ministrem, popsali Reportéři ČT situaci na životním prostředí

Ministerstvo životního prostředí si zvyká na nový režim. Podle informací Reportérů ČT dvojvládí oficiálního ministra Igora Červeného (Motoristé) a vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy) komplikuje práci resortu. Nejasno panuje i kolem prvních kroků nového vedení, konkrétně kolem odvolání ředitele Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Ministr to nezdůvodnil, odmítá ale, že by za tím byly tlaky některých podnikatelů.
24. 3. 2026|

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
23. 3. 2026|

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026|

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
14. 3. 2026|

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026|

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026|

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
3. 3. 2026|

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
2. 3. 2026|

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026|

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026|

Invazní ozdobnice se šíří ze zahrad do přírody

Do volné přírody se v posledních letech nekontrolovaně šíří okrasná ozdobnice, exotická tráva připomínající rákos, která do české krajiny nepatří. Vytváří souvislé, neprostupné porosty a na zasažených místech postupně vytlačuje ostatní rostliny. Výrazný problém hlásí ochránci přírody například z okolí Českých Budějovic, kde tato rostlina, oblíbená i mezi zahrádkáři, pokryla už více než půl hektaru. Se zpomalením jejího šíření může pomoci i veřejnost, stačí nález ve volné přírodě nahlásit Agentuře ochrany přírody a krajiny.
16. 2. 2026|
Doporučujeme

Švýcarští inženýři stvořili robota z mrtvých těl krevet

Místo kovu ocasy krevet. Tak vypadá nový robotický systém vytvořený vědci ze Švýcarska, který umí jemně uchopovat různé předměty, ale když je zapotřebí, tak dokonce i plave.
12. 2. 2026|

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
10. 2. 2026|

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026|

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
8. 2. 2026|

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026|

Přemnožení sloni v Thajsku dostávají antikoncepci. Ekosystém země je neuživí

Thajsko poprvé použilo antikoncepční vakcínu pro volně žijící slony, píše agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Asijská země totiž chce mít rychle rostoucí populaci těchto velkých chobotnatců pod kontrolou.
31. 1. 2026|

Bílý strom Blanenska roste i bez fotosyntézy. Vědci zkoumají unikátní záhadu

Český vědecký tým zaujal mimořádný buk albín z Moravského krasu. Metr vysoký strom postrádá chlorofyl, a přestože nefotosyntetizuje, roste zhruba třicet let. Odborníci se zaměřili na zdroje, ze kterých strom získává cukry, aby přežil. Výsledky publikovali v časopise Tree Physiology.
30. 1. 2026|

Ochránci poprvé zaznamenali vlka v Moravském krasu

Ochránci přírody v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras poprvé zaznamenali přítomnost vlka. Jeho průchod lesem v severní části oblasti zachytila fotopast.
22. 1. 2026|

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
21. 1. 2026|

Záchranné stanice loni přijaly přes 42 tisíc zvířat

Záchranné stanice loni přijaly do péče více než 42 tisíc zvířat. Ukazují to data Národní sítě záchranných stanic. Řada z nich zaznamenala rekordní nárůst příjmů zraněných živočichů. Mezi nejčastější svěřence stanic patří ježek nebo poštolka. Šest z deseti zachráněných zvířat pracovníci dokáží vrátit zpět do přírody.
13. 1. 2026|

Lidé počítají opeřence v rámci Ptačí hodinky

Aplikace v mobilu a hodina volného času stačí dobrovolníkům v projektu Ptačí hodinka. Patří mezi ně také Ondřej Kulhánek, který se jí účastní každý rok už od jejího počátku. Kulhánek zaznamenává spatřené ptáky do aplikace České společnosti ornitologické, v níž najde i základní rozdíly mezi jednotlivými druhy.
10. 1. 2026|
Načítání...