Voda

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.

Voda v lokalitách zásobovaných z vodojemu Odolena Voda je opět pitná, opakované rozbory podle krizového štábu Středočeských vodáren potvrdily její nezávadnost. V případě, že některá část domovních rozvodů nebyla delší dobu využívána, doporučují vodohospodáři před použitím vody k pití a vaření nechat vodu odtékat po dobu pěti až deseti minut.

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.

Voda v oblasti Odolena Voda nadále není pitná, nadlimitní množství olova se při kontrole distribuční sítě objevilo v Postřižíně při úterním odběru v Datlové ulici. Laboratoř ve vzorku naměřila 28,9 mikrogramu olova na litr, téměř trojnásobek hygienického limitu. Výsledek zveřejnily Středočeské vodárny. V úterý přitom zveřejnily výsledky 33 jiných úterních odběrů, z nichž žádný limit nepřekročil. Všechna dosavadní opatření zůstávají v platnosti. Omezení pro dvanáct obcí se zhruba patnácti tisíci obyvateli platí od minulého čtvrtka.

Středočeští policisté v souvislosti s vysokou koncentrací olova ve vodě z vodojemu Odolena Voda zahájili trestní řízení. Případ prověřují jako ohrožení životního prostředí z nedbalosti. ČT to sdělila mluvčí policistů Vlasta Suchánková. Policisté podle ní úzce spolupracují s Českou inspekcí životního prostředí a středočeskými vodohospodáři. Ti zjistili nadlimitní koncentraci olova ve vodě minulý čtvrtek. Podle úterních výsledků voda v oblasti Odolena Voda stále není pitná.

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.

Voda v oblasti Odolena Voda zůstává nepitná. Přestože jsou koncentrace olova ve vodojemu Odolena Voda opakovaně pod hygienickým limitem, pondělní ranní vzorek z vodojemu Máslovice obsahoval 27,7 mikrogramu olova na litr při limitu deset mikrogramů. Dva pozdější vzorky z Máslovic už limit splnily a vodárny začaly proplachovat distribuční síť. Pouze v Zahájí, místní části Chorušic s několika desítkami obyvatel, opakované rozbory potvrdily nezávadnost vody a voda je tam pitná. Omezení v oblasti Odolena Voda se týká dvanácti obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli.

Všech 33 zveřejněných výsledků nedělních rozborů vody z oblasti Odolena Voda je pod limitem pro obsah olova. Nejvyšší naměřená hodnota byla 7,1 mikrogramu olova na litr, limit je deset mikrogramů. V horním vodojemu v Odoleně Vodě, kde v sobotu ranní vzorek obsahoval přes 41 mikrogramů olova na litr, v neděli vyhověly všechny zveřejněné výsledky. Voda přesto stále není pitná. Omezení platí od čtvrtka a týká se dvanácti obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli.

Sobotní ranní rozbor vody z horního vodojemu v Odoleně Vodě obsahoval více než čtyřnásobek limitu pro obsah olova. Další dva pozdější odběry na stejném místě už limit splnily. Vodárny během dne provedly celkem 24 odběrů na několika místech vodovodní soustavy, 23 z nich limitu vyhovělo. Voda ale dál není pitná. Omezení se týká dvanácti obcí se zhruba 15 tisíci obyvateli a 5133 odběrných míst. Vyplývá to z výsledků rozborů, které zveřejnily Středočeské vodárny, a z vyjádření jejich mluvčí Andrey Rabasové.

Úřady v Bangkoku vyhlásily kvůli rozsáhlým záplavám stav ohrožení v celé thajské metropoli. Silné deště trvající téměř 48 hodin zaplnily městské kanály a voda zaplavila silnice, domy i obchody. V některých čtvrtích sahala lidem až po stehna, napsala agentura AFP.

Středočeské vodárny kvůli olovu ve vodě podaly trestní oznámení na neznámého pachatele. Nadlimitní koncentrace se zjistila ve čtvrtek ve vodojemu Odolena Voda. Lidé nemají vodu používat k pití a vaření. Omezení používání vody kvůli nadlimitnímu olovu by mohlo trvat v lepším případě několik dnů.

Severovýchod Španělska zasáhly v noci na čtvrtek přívalové deště a bleskové povodně, které si vyžádaly minimálně jednu oběť a způsobily rozsáhlé škody v celém regionu. Záplavy narušily dopravu v Katalánsku a Valencii – voda zaplavila jak silnice, tak i letiště nebo metro. Doteď se Španělsko potýká s extrémním suchem, které následky bouře jen zhoršilo. Vědci tvrdí, že klimatické změny způsobené člověkem zesilují středomořské bouře, které obvykle postihují východní Španělsko na podzim.

Slovenští hygienici v úterý oznámili, že zjistili patrně žíravinu v půllitrovém balení minerální vody Natura, které bylo plněno v Česku. Úřad hlavního hygienika Slovenska ÚVZ v této souvislosti nařídil mimořádné kontroly a spotřebitele vyzval, aby tuto vodu nekonzumovali. Na případ hygieniky upozornila policie a podle televize Joj zahájila v případu trestní stíhání. Česká hygienická služba uvedla, že se potenciálně nebezpečná šarže vody na území Česka nevyskytuje.

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.

České dráhy namontují kamery do více než padesáti svých příměstských vlaků, které jezdí po Praze a středních Čechách. Od skoro devadesátimilionové investice si slibují, že zvýší bezpečnost, a hlavně odradí sprejery. Tento rok již dopravce řešil 150 vandalských případů. Na vyčištění soupravy od graffiti je potřeba i čtyřicet kilo odlakovacích přípravků a téměř dva tisíce litrů vody. Minulý rok sprejeři národnímu dopravci pokreslili přes čtyři sta vlaků, což způsobilo škody téměř za dvacet milionů korun. Do každého vlaku má národní dopravce v plánu nainstalovat celkem 42 kamer. Dvanáct bude snímat okolí vlaku, osmadvacet prostory uvnitř a dvě budou u kabiny strojvůdce.

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.

Část Česka po týdnech sucha zasáhly vydatnější srážky, které místy výrazně zvedly hladiny řek a zlepšily stav půdy. Otava nebo Lužická Nisa během několika dní znatelně stouply, jinde však déšť téměř žádnou změnu nepřinesl a vodu rychle pohltila vyprahlá zem. Dlouhodobý nedostatek vláhy se dál projevuje také na městské zeleni a ohrožuje některé živočichy. Výraznější srážky by se do Česka mohly vrátit na konci příštího týdne.

Miliony Syřanů ani rok a půl po konci války nemají spolehlivý přístup k pitné vodě. Vodovodní síť je na mnoha místech zničená a domácnosti jsou odkázané na soukromé rozvozy, zjistil zpravodaj ČT na Blízkém východě Andreas Papadopulos. S obnovou infrastruktury ve východní Ghútě pomáhá i Česko.

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.