Voda

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Česko musí podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) reagovat na sucho kombinací menších zásahů v krajině, výstavby vodních nádrží i legislativních změn. Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v Událostech, komentářích zdůraznil potřebu změn v zemědělství, zatímco exministr zemědělství Petr Bendl (ODS) mluví o zadržování vody v půdě. Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec a exministr životního prostředí (ANO) míní, že je nutné provádět všechna opatření současně a počítat s tím, že řešení sucha potrvá dekády. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.

Problémy se suchem trápí stále více obcí. Především tam, kde jsou lidé závislí na vodě ze studní, které kvůli nedostatku srážek vysychají. Samosprávy hledají řešení – obracejí se například na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se žádostí o zapůjčení cisteren nebo si nechávají vodu dovážet od soukromých firem.

Období sucha prohlubují v některých příhraničních regionech nedostatek vody. Zdroje na druhé straně hranice jsou přitom dostatečné, a města proto plánují propojit své vodovodní sítě. Spolupráci připravují polská Kudowa-Zdrój s Náchodem a rakouský Gmünd s Českými Velenicemi.

Řeky hlásí rekordně nízký průtok, ubývají zásoby podzemních vod. Řada obcí a měst už přistupuje k opatřením. „Musíme se soustředit zaprvé na pitnou vodu, protože pokud teď neuděláme nic z hlediska rozmnožení zásob pro pitné účely, tak za dvacet let otočíme kohoutkem a třeba nepoteče,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem geograf a hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohumír Janský. Krajina je dle něj stále schopna vodu zadržovat, avšak je nutné učinit vhodná opatření.

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.

Kvůli vysokým teplotám a dlouhotrvajícímu suchu chybí na některých místech voda v potocích a řekách. V Povodí Moravy má zároveň většina nádrží přibližně o třetinu méně vody, než odpovídá běžnému stavu. V období sucha přitom tyto nádrže uvolňují vodu ze svých zásob, aby zlepšily průtoky v řekách. To je nyní stále větší problém.

Ve třech obcích na Brněnsku došla v úterý ráno pitná voda. Původně měly být v Domašově, Rudkce a Říčkách přistaveny kontejnery s vodou, nakonec Vodárenská akciová společnost naplnila zcela prázdný vodojem. Dobrovolný svazek obcí (DSO) Domašovsko vyzývá obyvatele, aby spotřebu vody omezili.

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.

Čtvrtá letošní vlna veder má v částech Evropy negativní dopady na výrobu elektřiny z jádra. Stejné problémy při předchozích teplotních extrémech přitom zaznamenávaly i jaderné elektrárny na západě kontinentu.

Vohančice na Brněnsku dlouhodobě trápilo sucho, které omezovalo obyvatele i výstavbu. Obec proto proměnila 33 hektarů okolní krajiny, vysadila tisíce stromů a vybudovala rybník, tůně i další opatření pro zadržování vody. Projekt za osmdesát milionů korun podle starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice.

Nadcházející vlna veder, při níž meteorologové nevylučují, že výjimečně může teplota dosáhnout až čtyřiceti stupňů Celsia, ještě výrazně zhorší už tak extrémní sucho. Voda z krajiny totiž při teplotách nad třicet stupňů rychle mizí. Chybí i déšť – dlouhodobě prší méně, než je obvyklé.

Vlivem sucha a dlouhotrvajících vln veder klesají hladiny evropských řek na kritickou úroveň. Není výjimkou ani Dunaj, který teče od pramene v Německu až k ústí do Černého moře. Jeho hladina v rumunské Bukurešti minulý týden klesla na nejnižší úroveň za posledních třicet let. Rekordně nízké vodní stavy hlásí i okolní země. V Srbsku vysychající toky výrazně narušily lodní dopravu i obchod a dopadají také na tamní vodní živočichy. V sousedním Chorvatsku pak voda odhalila vrak lodi potopené v roce 1937.

Prudký pokles hladiny vody ve studnách hlásí v posledních týdnech lidé na západním okraji Hradce Králové. Zavinila to přestavba nádraží. Stavbaři nepřetržitě a mohutně odčerpávají vodu z výkopů a ta pak ve studnách chybí. Správa železnic problém přiznává a slíbila, že na dva měsíce čerpání přeruší.

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.

Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická. Na výpusti ze Staré Dyje do Dyje se nachází zhruba 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku dochází k jejich odstraňování. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) není proti.