Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
„Nejméně osm milionů lidí se dnes (v sobotu) sešlo na více než 3300 demonstracích organizovaných ve všech 50 státech,“ uvedlo hnutí v tiskové zprávě. Americké úřady k tomu zatím neposkytly žádné oficiální údaje. První velká demonstrace loni v červnu přilákala přes pět milionů lidí a v říjnu sedm milionů, dodala agentura AP.
Ve městech Minneapolis, Philadelphia či Boston byli lidé s transparenty s protiválečnými vzkazy a symboly míru v souvislosti s válkou v Íránu, kterou 28. února zahájily Spojené státy s Izraelem. Desítky tisíc lidí pochodovaly i ulicemi New Yorku, kde akci zahájil herec Robert De Niro, který Trumpa označil za „existenční hrozbu pro naše svobody a bezpečnost“.
V michiganském Lansingu měl demonstrant transparent s nápisem „Žádní králové, žádné ICE, žádná válka“. ICE odkazuje k Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a jeho členovi, který 7. ledna v Minneapolisu zastřelil za volantem jejího vozu 37letou Renée Goodovou.
Právě v tomto a nedalekém městě Saint Paul se podle hnutí nacházelo 200 tisíc protestujících. Zpěvák Bruce Springsteen zahrál svou píseň Streets of Minneapolis, kterou napsal na počest Goodové a 37letého Alexe Prettiho, který byl v Minneapolisu zastřelen 24. ledna dvěma agenty Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP).
Další velké demonstrace se konaly v Los Angeles a Washingtonu, ale dvě třetiny akcí proběhly mimo centra velkých měst, což představuje téměř čtyřicetiprocentní nárůst oproti první vlně protestů v červnu loňského roku, uvedli organizátoři. Na National Mall ve Washingtonu dav skandoval prodemokratická hesla a objevily se transparenty s nápisy proti Trumpovi.
V Marylandu držela skupina starších lidí u silnice na invalidních vozících transparenty, které projíždějící vozy oslovovaly hesly jako „Odporujte tyranii“ nebo „Trubte, pokud chcete demokracii“ či „Zbavte se Trumpa“.
Většinou pokojné protesty
Protesty byly většinou pokojné, bezpečnostní složky u vazební věznice Roybal Federal Building v Los Angeles ale musely nasadit slzný plyn kvůli demonstrantům házejícím betonové kostky a další předměty.
Losangeleská policie pak podle AP uvedla, že některé lidi zatkla, protože se nerozešli. Reuters s odkazem na americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti dodal, že budovu obklíčila zhruba tisícovka lidí a dvě osoby byly zadrženy, protože napadly příslušníky federálních bezpečnostních složek.
Mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová protestující označila za výplod „levicových finančních sítí“, které se těší jen malé podpoře veřejnosti. „Jediní, koho tyto seance ‚terapie proti Trumpovi‘ zajímají, jsou novináři, kteří jsou placeni za to, aby o nich informovali,“ uvedla podle AP v prohlášení. Americký prezident mezitím hrál golf ve svém soukromém klubu na Floridě, podotkla AFP.
Podle odborné zprávy už USA nejsou liberální demokracií
K demonstracím dochází v době, kdy míra podpory pro Donalda Trumpa klesla na 36 procent, což je nejnižší hodnota od jeho návratu do Bílého domu, vyplývá z průzkumu Reuters/Ipsos.
Současně přibývá i odborných varování před širším oslabováním amerických demokratických institucí. Ve výroční zprávě institutu V-Dem při Göteborské univerzitě se Spojené státy v roce 2025 propadly z 20. na 51. místo, upozornil v polovině března Švédský rozhlas.
Podle autorů jde v moderní době o bezprecedentní jednoroční pokles, kvůli němuž už USA nepovažují za liberální demokracii, tedy stát s fungujícím systémem brzd a protivah a respektem k občanským svobodám.
Výzkumníci za hlavní příčinu označují způsob vlády Trumpa a upozorňují mimo jiné na to, že prezident stále více přebírá pravomoci Kongresu. Činí tak podle nich mimo jiné prostřednictvím 225 exekutivních příkazů, které loni podepsal, zatímco Kongres ovládaný republikány přijal jen 49 zákonů. Výzkumníci také píší, že se nyní zdá nepravděpodobné, že by Kongres zpochybnil nebo vyšetřoval rozhodnutí prezidenta, která by mohla porušovat zákon nebo ústavu. Další zmiňované problémy zahrnují Trumpovo zpochybňování soudů, médií či tlak na univerzity.
