Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Nahrávám video

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.

Ve Spojených státech dlouhodobě umírají desítky tisíc lidí na předávkování léky na bolest. Největším viníkem je fentanyl – jen ten připraví v USA o život každoročně přes 70 tisíc lidí. Vědci teď možná našli odpověď na tento problém – testují očkovací látku, která cílí právě na tuto substanci a jejímž cílem je blokovat účinky silného opiátu.

Fentanylu se přezdívá „zombie droga“, protože její uživatelé svých chováním opravdu v extrémních případech připomínají chodící mrtvoly, které mají jediný záměr a cíl – další dávku. V medicíně má ale fentanyl potenciál pomáhat při léčbě bolesti. V nesprávných rukou je to ale zabiják. Je zhruba padesátkrát silnější než heroin a stokrát silnější než morfin. Smrtelná proto může být už dávka o velikost několika zrnek soli.

Uživatelé fentanylu se k substanci dostávají zneužitím medicínských přípravků, nebo ve formě nelegálních drog. „Ti lidé neví, kolik si toho vlastně vezmou. To není farmaceutická výroba, ale neznámý prášek. Nebo se to prodává jako náhražka heroinu,“ popisuje drogu vedoucí laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek Martin Kuchař z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V posledních letech tato nebezpečná droga pronikla i do Evropy a také do tuzemska, kde už podle lékařů způsobuje zdravotní problémy zejména u mladých lidí.

Očkování proti fentanylu

Vakcína proti droze může znít absurdně, ale čistě technicky není na to takovém postupu nic zvláštního. Očkování je založené na koktejlu chemických látek, které zabrání pronikání fentanylu do mozku. Vyvinuli ho vědci z americké univerzity v Houstonu, kteří ho dotáhli do podoby, ve které se už dá testovat na lidech. A přesně to se stalo začátkem letošního roku v Nizozemsku, kde se tato látka začala zkoušet na dobrovolnících.

Studie probíhá na čtyřiceti zdravých dospělých ve dvou fázích. V první fázi „dobrovolníci dostanou dvě dávky vakcíny v různých koncentracích a vědci změří hladinu protilátek v jejich krvi,“ uvedl magazín Wired. Ve druhé fázi „dostane malá skupina účastníků lékařskou dávku fentanylu, aby výzkumníci mohli zkoumat, do jaké míry vakcína blokuje jeho účinky.“

Jenomže nebezpečných látek jsou stovky. Proto i tato vakcína, pokud se zdaří její uvedení na trh, bude představovat pouze dílčí řešení. Příkladem dalšího extrémně silného opiátu, který se objevuje, je nitazen. Tým Martina Kuchaře teď vyvíjí test na jeho detekci v těle. „Jeden je na sliny, kdy je snaha zjistit, jestli je někdo aktuálně ovlivněn tou látkou. Anebo (je) pro toxikologické účely, při nějakém předávkování, kdy test detekuje metabolity v moči,“ přiblížil vědec.

Syntetické opiáty postupně pronikají na tuzemský trh – i v Česku mají fentanyl a nitazen už na svědomí lidské životy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 13 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 15 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 17 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...