Životní prostředí

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.

V přístupu k suchu a reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně, prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s odborníky. Dle něj nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu opatření. Pavel s první dámou Evou v úterý uspořádal v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Diskuse se měla zaměřit i na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.

Česko musí podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) reagovat na sucho kombinací menších zásahů v krajině, výstavby vodních nádrží i legislativních změn. Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) v Událostech, komentářích zdůraznil potřebu změn v zemědělství, zatímco exministr zemědělství Petr Bendl (ODS) mluví o zadržování vody v půdě. Hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec a exministr životního prostředí (ANO) míní, že je nutné provádět všechna opatření současně a počítat s tím, že řešení sucha potrvá dekády. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.

Ministerstva životního prostředí (MŽP) a zemědělství dle bývalého šéfa MŽP Petra Hladíka (KDU-ČSL) při řešení současného sucha zaspala a už měla svolat Ústřední komisi pro sucho. Vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí MŽP Jaromír Wasserbauer v Událostech, komentářích oponoval, že komise se svolává na žádost hejtmanů nebo při vyhlášení stavu nedostatku vody ve více krajích, což se zatím nestalo. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že se v pondělí sejde vláda, aby obnovila Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla už v roce 2018. Na její projekty včetně nových přehrad chce kabinet čtyři miliardy korun. Zároveň odpoledne premiér navštívil vodní nádrž Slapy. Sucho již výrazně omezilo provoz malých vodních elektráren.

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.

Evropu v posledních dnech zasáhla extrémní vlna veder. Vysoké teploty a nevídaná sucha způsobují i rozsáhlé zásahy do krajiny. Velké řeky na kontinentu, jako je Pád, Dunaj či Labe, vysychají, a ovlivňují tak nejen životní prostředí, ale také lodní dopravu, zemědělství či energetiku.

Bobří mokřady dokáží udržet vodu ve vyprahlé krajině, přičemž jedna bobří hráz dovede státu nebo jinému subjektu uspořit až dva miliony korun. Vyplývá to ze studie deseti tuzemských bobřích mokřadů, který uskutečnila Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU). Informovala o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), zjištění potvrzují i výzkumy z Kanady nebo Anglie.

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Interview ČT24 v souvislosti s revidovaným návrhem Evropské komise na systém ETS zmínil, že oceňuje odstup od zelené ideologie. V jednání o emisních povolenkách vidí dílčí úspěchy, podle něj ale Česko čekají ještě další měsíce vyjednávání. Tématem rozhovoru, který vedl Daniel Takáč, byla také návštěva ministra v USA, zmenšení akceleračních zón a aktuální rekordní teploty.

Vohančice na Brněnsku dlouhodobě trápilo sucho, které omezovalo obyvatele i výstavbu. Obec proto proměnila 33 hektarů okolní krajiny, vysadila tisíce stromů a vybudovala rybník, tůně i další opatření pro zadržování vody. Projekt za osmdesát milionů korun podle starosty pomohl doplnit studny a zmírnil přehřívání vesnice.

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.

Při přípravných pracích v přírodní rezervaci na albánském pobřeží, kde má vzniknout rozsáhlý hotelový komplex spojený s rodinou Trumpových, dle nevládních organizací a vědců vznikly nenapravitelné škody. Výstavba podle nich ohrožuje krajinu i faunu, uvedla ve středu agentura AFP. Proti developerskému projektu spojenému s Trumpovou dcerou Ivankou a jejím manželem Jaredem Kushnerem se od konce května v albánské metropoli Tiraně konají pravidelné protesty.

Extrémní horka v Africkém rohu decimují stáda velbloudů, která jsou pro místní obyvatele zásadním zdrojem obživy. Afrikanistka Linda Piknerová v podcastu zahraniční redakce ČT rozkrývá, jak environmentální krize mění bezpečnostní mapu kontinentu. S moderátorkou Hanou Scharffovou probírá také souboj Ruska a Ukrajiny o vliv v afrických státech a roli sociálních sítí nebo fotbalu v moderní geopolitice.

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).

Vybudování recyklačního centra v Ledcích u Plzně odmítá vedení obce i část místních obyvatel. Navážení zeminy a budoucí provoz recyklační linky by podle nich mohly zvýšit ekologickou zátěž, ohrozit kvalitu podzemních vod nebo způsobit větší hluk a prašnost. Investor ujišťuje, že postupuje v souladu s platnou legislativou.

Situace na řece Dyji pod Novomlýnskými nádržemi je kritická. Na výpusti ze Staré Dyje do Dyje se nachází zhruba 1,5 tuny mrtvých ryb, řekl předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček. Hynou kvůli nedostatku kyslíku, který spotřebovávají výrazně přemnožené sinice. Ty se dostávají do toku níže právě z nádrží. V průběhu pátku dochází k jejich odstraňování. Odborníci mezitím volají po vypuštění přinejmenším dolní nádrže. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) není proti.

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.

Rychlé změny světa ve 20. a 21. století mají dramatické dopady na ryby v Česku. Dříve prakticky všudypřítomné druhy z našich řek mizí stále rychleji. Potkalo to kdysi nejběžnější českou rybu, karase, teď klesají i počty dalších dvou druhů – slunky obecné a piskoře pruhovaného. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd.

Kabinet ve čtvrtek zhodnotil svou činnost za uplynulých šest měsíců. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda vyhodnocovala ohledně plnění svého programu 978 úkolů. Ministři jich dokončili 195, pracují na 774, nezačali s devíti, prohlásil. Na tiskové konferenci Babiš za největší úspěchy kabinetu označil nízkou inflaci či snížení cen energií. Opozice hodnotí kabinet jako vládu arogance, nekompetentnosti a chaosu.