Kongo

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.

Letadlo s americkým občanem, který byl v Africe v kontaktu s nakaženým ebolou, přistálo ve středu večer na pražském Letišti Václava Havla. Lékař bude 21 dní v izolaci ve Fakultní nemocnici Bulovka, kam ho převezla speciální sanitka. Podle ministerstva zdravotnictví muž nepředstavuje pro veřejnost žádné riziko. Zatím není jasné, zda se ebolou nakazil. Podle ošetřujících lékařů jeho stav nyní vypadá příznivě a muž je stále bez příznaků nemoci. Čeká se na uplynutí inkubační doby.

Jedna z osob s vysokým rizikem nákazy ebolou je na cestě do Česka, oznámil podle agentury Reuters zástupce amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Informaci potvrdilo i české ministerstvo zdravotnictví, které uvedlo, že se připravuje na přijetí občana USA s podezřením na ebolu. Podle resortu bude převezen ve speciálním izolačním boxu do nemocnice na Bulovce. Podle úřadu pro veřejnost v Česku případ nepředstavuje riziko, dle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je bez symptomů.

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.

Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli označila epidemii eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě za ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Cílem je podle agentur Reuters a DPA uvést sousední země do zvýšené pohotovosti a mobilizovat podporu mezinárodního společenství. Šíření nákazy způsobené virem Bundibugyo podle organizace nesplňuje kritéria pro vyhlášení pandemické pohotovosti.

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.

Při středečním zřícení dolu na těžbu coltanu na východě Konga zemřelo více než dvě stě lidí. Oznámil to v pátek podle agentury Reuters mluvčí povstalci jmenovaného guvernéra provincie, ve které se důl nachází. Důl je od roku 2024 pod kontrolou povstalecké skupiny M23, kterou podporuje sousední Rwanda.

OSN pozastavila distribuci humanitární pomoci na východě Konga (Demokratické republiky Kongo). Obává se o svůj personál kvůli rychlému postupu tutsijských rebelů z milice M23, jejichž síly čerstvě okupují pohraniční město Uvira. Boje přitom měla zastavit mírová dohoda, kterou před týdnem ve Washingtonu formálně podepsali prezidenti Konga a Rwandy.

Nejméně 32 horníků zahynulo v sobotu při zřícení mostu v kobaltovém dole na jihovýchodě Konga, informovala agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Bilance se může zvýšit.

Spojené státy nebudou mít zastoupení na letošním summitu skupiny největších ekonomik G20 v Jihoafrické republice, který se bude konat za dva týdny. Podle agentury Reuters to v pátek uvedl americký prezident Donald Trump, který za důvod označil útlak bělošských farmářů ze strany vlády. Jihoafrické ministerstvo zahraničí Trumpovo rozhodnutí označilo za politováníhodné a znovu odmítlo jeho tvrzení, že bílí Afrikánci v zemi čelí pronásledování na základě své rasy.

Klimatická změna zvýšila riziko extrémních lesních požárů v některých oblastech světa mnohonásobně. Vědci z 60 výzkumných institucí po celém světě, kteří jsou zapojení do projektu State od Wildfires, spočítali, že v severovýchodní Amazonii se pravděpodobnost extrémního požárního počasí zvýšila třicetkrát až sedmdesátkrát. V povodí Konga v Africe je to třikrát až osmkrát. Vyplývá to ze studie, kterou vědci zpracovali k požární sezoně mezi loňským březnem a letošním únorem.

Před půlstoletím se zdálo, že gorily horské to mají spočítané. Jejich počet klesl pod 250 zvířat a přírodovědci se obávali, že nemají šanci přežít. V současné době je ale těchto primátů už přibližně čtyřikrát víc a druh přestal být kriticky ohrožený. I když je to vykoupené lidskou krví – konkrétně strážců.

Při nehodě dvou lodí na severozápadě Konga za dva dny zemřelo 193 lidí a po 146 dalších se pátrá, napsala v pátek s odvoláním na úřady agentura AP. Ve středu zahynulo nejméně 86 osob a ve čtvrtek dalších 107 pasažérů.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) se znovu probouzí. Na východě Konga povraždili radikálové přes padesát civilistů. V Sýrii pak opět zaútočili na checkpoint ovládaný kurdskými milicemi. Před hrozbou pro mezinárodní bezpečnost varovala i Rada bezpečnosti OSN.

Vědci z Northeastern University využili nejmodernější a nejdetailnější modely klimatu, aby prostudovali, jak se změní průtoky ve velkých řekách. Zjistili, že na přelomu příštího století pocítí 850 milionů lidí důsledky klesajícího množství vody v největších světových řekách.

Kongo a Rwanda v pátek podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píše agentura Reuters. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým Spojené státy od 9. června zakážou vstup občanům dvanácti zemí včetně Afghánistánu, Íránu či Jemenu, občanům dalších sedmi vstup výrazně omezí. Důvodem zákazů a omezení jsou dle Trumpa bezpečnostní rizika, které dotčené státy pro USA představují. Trump se také rozhodl zablokovat vstup do země cizincům, kteří chtějí studovat na prestižní Harvardově univerzitě.

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.

Nákaza virem ebola ani jinými původci krvácivých horeček se u pacienta v pražské Fakultní nemocnici Bulovka nepotvrdila, uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Američan, který se pohyboval v oblasti Konga, je ve stabilizovaném stavu. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) předtím oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény.

Vyšetřování rumunského ministerstva obrany odhalilo, že stovky záložníků armády podepsaly smlouvy s nejrůznějšími soukromými bezpečnostními společnostmi, které operují ve válkou zmítaném středoafrickém Kongu. Coby žoldáci v Kongu bojovalo i několik rumunských vojáků v aktivní službě, kteří odešli na rodičovskou dovolenou, píše server Euractiv.com.

Humanitární situace v Kongu se s postupem rebelů ze skupiny M23 stále zhoršuje. Tisíce lidí zemřely a další stovky tisíc musely opustit svá útočiště poté, co povstalci ovládli klíčová města Goma a Bukavu. Kvůli bojům nemá řada lidí dostatek jídla a vody.

Lídři většiny evropských zemí zvyšují výdaje na obranu. Snaží se připravit na hypotetickou situaci, kdy by Evropa musela odrazit případnou ruskou agresi bez vojenské přítomnosti Spojených států amerických. Podle odhadů by evropské státy musely minimálně investovat 250 miliard eur, tedy asi šest a čtvrt bilionu korun. Nutností by také bylo padesát nových divizí, tedy 300 tisíc vojáků. Pořad Zóna ČT24 popsal obranné plány státníků před nedělním summitem v Londýně.