V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.

Vědci objevili čtyři nové druhy štírků. Drobouncí pavoukovci žijí hluboko v jihokorejských jeskyních a mají bizarní vzhled: disponují masivními makadly zakončenými klepítky, které jejich objevitelům připomínají mýtické draky.

Na fotografiích mohou vypadat opravdu děsivě a jejich vzhled může hlavně u arachnofobů vyvolávat obavy. Jenže tito tvorové jsou miniaturní, měří pouhý jeden až tři milimetry a pro člověka žádné nebezpečí nepředstavují. Jsou příbuzní štírům, ale nemají žihadlo v ocase.

Štírci se vyskytují po celém světě, celkem jich existují asi tři tisíce druhů. Někoho by mohlo překvapit, že i v České republice jich žije asi 25, jen jsou v drtivé většině prakticky neviditelní – jednak díky svým rozměrům, ale hlavně pro jejich způsob života. Svůj život tráví ve skrytu, například pod kůrou stromů nebo v listech, občas pronikají i do lidských domácností.

V korejských jeskyních se o nich zatím téměř nevědělo. Až doposud jich tam biologové našli jen pět druhů, nový objev tam tedy jejich počet zvyšuje téměř na dvojnásobek.

Život v temnotě

Vlastnosti těchto tvorů velmi dobře odpovídají tomu, jaké prostředí obývají – a také přispívají k tomu, jak cizí může být jejich vzhled. Jsou zcela bledí a také prakticky slepí. K lovu i orientaci využívají svá masivní klepítka. V každé jeskyni nebo jeskynním systému vždy žije jen jeden druh.

Každý z těchto nových druhů se od ostatních liší jak genetickou výbavou, tak vzhledem. Navíc je každý z nich endemický pro jednu jeskyni nebo krasový systém; vždy je přitom ideálně přizpůsobený tamním specifickým podmínkám.

Čtyři druhy nově objevených štírků
Zdroj: PLOS ONE

Objev nového druhu je pro vědce sice vždy dobrá zpráva, v tomto případě je ale spojený s důvodem k obavám. Tyto doposud neznámé druhy totiž nemusí už žít dlouho. Podle autorů studie se totiž jeskynní ekosystémy dostávají pod stále větší tlak environmentálních hrozeb: kvůli klimatickým změnám, znečištění a ničení životního prostředí.

Tento nejnovější výzkum také upozorňuje na to, kolik ještě neodhalené biodiverzity se může skrývat pod jihokorejskou krajinou. Nachází se tam více než tisíc jeskyní, které se rozprostírají ve dvou horských pásmech. A celá řada z nich ještě nebyla prozkoumána. To naznačuje, že na objevení čeká ještě spousta nových druhů, potenciálně stejně zajímavých jako tito štírci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...