Jeskyně

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.

Mezinárodní pátrací tým na Maledivách nalezl těla čtyř italských potápěčů, kteří zahynuli ve čtvrtek spolu s instruktorem. K vyzvednutí pozůstatků budou potřeba další ponory. Těla leží ve třetím segmentu podmořské jeskyně více než šedesát metrů pod hladinou. Příčiny tragédie jsou dál předmětem dohadů. V den ponoru špatné počasí zhoršovalo pod hladinou viditelnost. Tým měl sice povolení k průzkumu Indického oceánu, ale ne do takové hloubky. Případ už vyšetřuje italská prokuratura. Chce zjistit, proč zkušení potápěči, kterými oběti nehody byly, až dvojnásobně překročili místní hloubkový limit ponorů. A proč vstupovali do jeskyně, jejíž průzkum univerzita neplánovala.

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.

K pětadvaceti kilometrům jeskynních chodeb v Českém krasu přibylo dalších sto metrů. Objev učinili jeskyňáři ze skupiny Geospeleos v obci Svatý Jan pod Skalou. Při bádání našli krápníkovou výzdobu i speciální krystaly, které prozrazují, kam až dosahoval permafrost v době ledové. Místo je ale pro veřejnost nepřístupné.

Skupina neandertálských obyvatel slavné belgické jeskyně se živila i lidským masem. Podle nové studie se zaměřovali nejvíc na ženy a děti – zřejmě proto, že se jednalo o nejsnazší kořist.

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.

Vědci našli doposud nevytěžený zdroj archeologických a historických informací. Jsou jím hnízda dravých ptáků, kteří žijí vysoko ve skalách a nosí si do nich kořist.

Vztahy lidí moderního typu s neandertálci probíhaly mnohem dříve, než to doposud vypadalo. Izraelští vědci popsali kostru dítěte, které zplodili zástupci obou druhů před 140 tisíci lety.

Kanibalismus byl zřejmě velmi oblíbenou a rozšířenou praktikou mezi prvními Evropany, kteří se vydali na cestu zemědělců. Podle nového výzkumu to naznačují stopy na lidských ostatcích starých přes 5700 let.

Punkevní jeskyně v Moravském krasu jsou opět v provozu. Kvůli intenzivním srážkám v posledních dnech v nich stoupla hladina vody natolik, že museli správci jeskyní plavby na lodích zrušit. Přestože je i nyní voda v řece Punkvě ještě zakalená, její hladina klesla a projížďky se tak obnovily. Výška hladiny ale není jediným důvodem, proč se někdy plavby nekonají – zrušené byly i od února do dubna, kdy zde pracovníci instalovali nové stavidlo. Kvůli tomu bylo tehdy nutné jeskyni dokonce vypustit. Měnila se i elektroinstalace, která byla poškozená během zářijových povodní.

Skupina osmi lidí v neděli v podvečer uvázla kvůli prudkému dešti v podzemní ferratě v Ostrově u Macochy. Na místo ihned vyrazili hasiči i záchranáři. Po příjezdu bylo dle mluvčího hasičů zřejmé, že nikdo není zraněný a lidé se budou schopni za jejich asistence dostat z jeskyně sami. Vyškolený lezec tedy slanil dolů, aby se skupinou lidí navázal kontakt a ve spolupráci s dalšími členy lezeckých skupin jim pomohl dostat se na povrch. Zásah trval asi hodinu, na místě byl i policejní vrtulník. Po vyproštění se členové skupiny dostali do péče záchranářů, všichni ovšem vyvázli bez zranění.

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.

V jeskyni na Kavkaze našli archeologové zbytky pravěkého artefaktu. Jeho analýza prozradila, že neandertálci, kteří ho s nejvyšší pravděpodobností vytvořili, byli ještě zručnější řemeslníci, než se předpokládalo.

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.