Jižní Korea

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.

Každoroční společná vojenská cvičení Jižní Koreje s USA skončí dříve, než se plánovalo, uvedla jihokorejská armáda. Cvičení s názvem Ulchi Freedom Shield (UFS) začala v pondělí a skončí v pátek. Původně měla trvat jedenáct dní, tedy do 27. srpna, informovaly světové agentury. Prohlášení armády přišlo poté, co v neděli americký prezident Donald Trump oznámil omezení americké účasti na cvičení, protože podle něj vysílala Pchjongjangu „naprosto nevhodný a nepřátelský signál“. KLDR však ve středu vzkázala, že zemi rozhodnutí USA nezajímá.

Americký prezident Donald Trump v neděli večer oznámil, že nařídil ministerstvu obrany, aby omezilo účast armády Spojených států na společných cvičeních s Jižní Koreou. Učinil tak prý mimo jiné kvůli svým dobrým vztahům s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem. Soul vzkázal, že Trumpovy výroky posuzuje.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.

Přes otřesy globálního hospodářství ekonomika Jižní Koreje narůstá, hlavním důvodem je nepolevující poptávka po mikročipech. Vláda v Soulu ale čelí sedmiprocentní nezaměstnanosti mladých lidí i narůstajícím životním nákladům. Mnohým pak nezbývá než hledat nové způsoby, jak ušetřit. „Mladí Korejci dokonce používají výraz geoji-ryeok, který lze přeložit jako ‚žebrácká síla‘. Znamená psychickou odolnost potřebnou k tomu, aby člověk udržel výdaje na absolutním minimu,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Podle sociologů trend odráží obavy z budoucnosti. Ceny rostou, bydlení se stává nedostupným a najít po škole práci je těžké.

Korejský poloostrov si připomněl 73 let od příměří ve válce obou tamních států. Ten severní, uzavřený a diktátorský, znovu odmítl výzvy k denuklearizaci a potvrdil opak – jaderný arzenál hodlá dál posilovat. Pchjongjang těží z vojenské spolupráce s Ruskem a z podpory Číny. KLDR Moskvě poskytuje munici, rakety i vojáky. „Rusko chce přivést dalších 30 tisíc severokorejských vojáků. Ve Voroněžské oblasti se od června připravuje jejich přijetí,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. KLDR díky tomu sbírá praktické bojové zkušenosti. Podle exvelitele jihokorejských speciálních sil Čona In-poma se tím stává nebezpečnější pro okolní země.

Čína byla ještě nedávno mezi výrobci lodí v podstatě outsiderem. To se ale rychle mění. Důkazem je nejnovější plavidlo, které si od ní koupila jihokorejská společnost.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer byli na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun a splnit závazek dvou procent HDP, letos to nestihne. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.

Britská vláda zakáže dětem mladším šestnácti let přístup k sociálním sítím, oznámil v pondělí premiér Keir Starmer. Představil také plány na omezení platforem umožňujících přenášení živých videí. Vláda plánuje prosadit potřebnou legislativu do Vánoc a zákaz by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku. Agentura Reuters označuje plánovaná opatření za jedna z dosud nejrozsáhlejších omezení v oblasti internetu na celém světě.

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.

Severní Korea ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters. Podle agentury AP se jedná zřejmě o nejnovější zbrojní test izolované země, která naposledy 19. dubna vypustila několik raket krátkého doletu, což tamní média označila za demonstraci hlavic kazetových bomb.

V Jižní Koreji se robotický mnich Gabi zúčastnil modlitby věnované Buddhovým narozeninám. Podle chrámu šlo o první krok k soužití lidí a strojů. Informovala o tom agentura Jonhap.

Válka s Íránem, která začala koncem února, výrazně vyčerpala zásoby některých klíčových a velmi drahých zbraní americké armády. Podle představitelů vlády i Kongresu to snížilo připravenost USA čelit potenciálním protivníkům, jako jsou Rusko a Čína, napsal deník The New York Times (NYT) s odkazem na interní odhady Pentagonu a informace od zákonodárců.

Severní Korea v noci na neděli odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Severní Korea dosáhla „velmi významného“ pokroku ve schopnosti vyrábět jaderné zbraně, upozornil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle severokorejského režimu je vojenské využití jaderného programu jednou z priorit. Pchjongjang přitom dlouhodobě čelí řadě sankcí ze strany OSN.

Evropská unie v pondělí dosáhla předběžné dohody s cílem o zhruba polovinu snížit dovoz oceli a zavést padesátiprocentní clo na nadměrný dovoz. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že EU tak chce ochránit vlastní ocelářský průmysl před nadprodukcí ve třetích zemích.

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.