Lepší voda i vzduch. Rizikem je změna klimatu, říká zpráva o životním prostředí Česka

Nahrávám video

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

„Díky významným investicím do ochrany je stav životního prostředí výrazně lepší než v předchozích desetiletích. To ale neznamená, že naše ovzduší, voda nebo půda jsou v optimálním stavu. Rok 2023 byl nejteplejší v historii pozorování a zvyšují se hrozby spojené se změnou klimatu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2023, vydaná ministerstvem životního prostředí, poskytuje oficiální informace o stavu životního prostředí. Sleduje také pokrok v plnění cílů Státní politiky životního prostředí ČR do roku 2030.

V posledních letech se podle zprávy zlepšuje kvalita ovzduší. Oblastí s překročenými limity škodlivin je i díky mírným zimám méně. Česko tak směřuje ke splnění emisních závazků do roku 2030, s výjimkou emisí amoniaku.

Emise znečišťujících látek z dopravy v ČR
Zdroj: MŽP ČR

Od roku 2000 se také zlepšila kvalita povrchových vod díky výstavbě čistíren odpadních vod a dalším opatřením, uvádí zpráva. Ve vodních tocích se podařilo nejvíce zredukovat obsah amoniakálního dusíku a obsah celkového fosforu, a to díky výstavbě nových čistíren odpadních vod a technologicky lepšímu čištění odpadních vod vypouštěných z bodových zdrojů. V krátkodobém trendu ale kvalita vod stagnuje a nedaří se dál snižovat míru znečištění.

Celkové odběry vody jednotlivými sektory v ČR
Zdroj: MŽP ČR

V zemědělských oblastech podle zprávy ubývají ptáci, kteří jsou hlavním ukazatelem biologické rozmanitosti. Zemědělská půda, ohrožená degradací kvůli jednotvárnému hospodaření, stále ustupuje ve prospěch zastavěných ploch.

Lesy se vzpamatovávají

V lesích lze podle zprávy pozorovat postupný útlum kůrovcové kalamity, která započala v roce 2015 na severní Moravě v oblasti Jeseníků a postupně se rozšířila i do dalších oblastí a vyvrcholila v roce 2020. V roce 2023 se intenzita těžby dostala přibližně na úroveň roku 2016. Zároveň dochází k rozsáhlé obnově lesů v zasažených oblastech.

I přes výrazné zlepšení uhlíkové bilance v poslední inventuře jsou v důsledku kůrovcové kalamity emise v sektoru lesnictví vyšší než množství pohlceného uhlíku. Zdravotní stav lesů navíc zůstává, i vzhledem k nevyhovující druhové skladbě a jednoduché struktuře, neuspokojivý. Nejčastěji vysazovanou dřevinou je stále smrk.

Emise a adaptace

Emise skleníkových plynů v Česku oproti roku 1990 poklesly o 37,1 procenta. Dle zpracovaných modelových scénářů ČR pravděpodobně splní evropský cíl poklesu emisí o 55 procent do roku 2030. Sektorem s aktuálně nejméně pokročilým procesem dekarbonizace je jednoznačně doprava, ve které spotřeba energie stoupá a více než 90 procent energie spotřebované v dopravě je fosilního původu. I přes zřetelný pokles emisí znečišťujících látek v důsledku modernizace technologií emise skleníkových plynů z dopravy stoupají. Využívání alternativních paliv a pohonů se zejména v individuální dopravě rozvíjí jen pomalu. Česko má třetí nejnižší podíl registrací nových osobních bateriových elektrických automobilů v EU27. 

„Klimatická změna je neopomenutelný fakt a musíme dělat vše pro to, abychom zmírnili její dopady,“ uvedl Hladík. „Proto jsme připravili tři zásadní novely na ochranu vody, půdy a ovzduší,“ doplnil. Například novela zákona o ochraně ovzduší, kterou aktuálně projednává sněmovna, má zajistit mimo jiné přísnější monitoring emisí a další opatření ke snížení znečištění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...