Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
Pokles poměru výdajů na vědu a výzkum vůči HDP v Česku podle Kotrise klesá dlouhodobě. „Byť nominálně vždycky o chlup rosteme, tak ve finále bohužel vůči HDP v té intenzitě výzkumu a vývoje klesáme, i když EU postupně stoupá někam na 2,2 procenta,“ uvedl ředitel s tím, že daný trend se dle něj negativně projeví v konkurenceschopnosti.
Na konkurenceschopnost poukázal také Fusek. Věda je podle něj silně globalizovanou oblastí. „Tady se musíme porovnávat s těmi nejlepšími. Pokud se díváme na přední státy v rámci Evropy nebo světa, porovnávejme se třeba se Skandinávií, s Německem, tak obecně výdaje na vědu jsou přibližně dvojnásobné než u nás,“ podotkl.
Podle Münicha má míra investic do vědy a výzkumu dopad také na ekonomický růst a blaho společnosti, ačkoli efekt takových investic není okamžitý. To označil také za jeden z důvodů, proč politici v poslední době vědu reálně nepovažovali za prioritu, ačkoli tvrdili opak.
Soukromé investice jsou důležité, státní financování ale nenahradí, říká Pánek
O rozdílu mezi vyjádřeními politiků o vědě coby prioritě a realitou hovořil také Pánek. Nedávno zveřejněná vládní hospodářská strategie mu ale dává „mírnou naději“, že věda, výzkum a inovace v příštích letech skutečně prioritou budou. Pánek souhlasí také s tím, že je potřeba „rozhýbat“ výdaje soukromého sektoru na vědu. Zdůraznil ale rovněž význam státního financování Akademie věd a vysokých škol.
Kotris míní, že investice do vědy ze strany státu i soukromého sektoru spolu úzce souvisí. „V momentě, kdy stát výrazně navýší peníze na základní a aplikovaný výzkum, tak tím nabízí mnohem víc příležitostí, aby firmy v rámci vývoje mohly navázat. Čím více příležitostí bude, tím větší šance bude, že firmy na to navážou a budou investovat více peněz,“ sdělil.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) chce investice soukromého sektoru podpořit třeba tím, že nabídne pohodlnější odpočty na výzkum a vývoj nebo poskytne záruční a úvěrové mechanismy. Zaměření se na daňové odpočty, obsažené také například ve zmiňované hospodářské strategii, Kotris vítá. Doposud totiž podle něj nefungovaly zcela bezproblémově a počet firem, které je uplatňovaly, setrvale klesal.
Münich označil za jeden z důvodů nezájmu některých firem o daňové odpočty byrokratickou náročnost. „V Česku se ukazuje, že ta byrokracie kolem je zvladatelná jen pro velké firmy, nikoli pro ty malé, které si nemohou dovolit pořídit administrativní aparát,“ upozornil. Veřejná podpora, včetně té nepřímé, by tak dle něj měla směřovat zejména menším, začínajícím firmám s vysokým inovačním potenciálem.







