USA by nemusely přijít NATO v případě potřeby na pomoc, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

„Prostě tam nebyli,“ kritizoval spojence americký prezident. Odkázal na žádost USA o vojenskou podporu od spojenců k zajištění Hormuzského průlivu, která zůstala bez odpovědi. „Ročně utrácíme na NATO stovky miliard dolarů, stovky miliard, abychom je chránili a abychom vždy pro ně byli, ale teď, na základě jejich činů, předpokládám, že už asi nemusíme, že?“ citovala jej agentura AFP.

„Proč bychom tu pro ně byli, když oni tu pro nás nejsou? Oni tam pro nás nebyli,“ prohlásil Trump na investičním fóru v Miami, kde si stěžoval na odmítnutí evropských spojenců z NATO poskytnout USA materiální podporu během probíhajícího konfliktu s Íránem, dodal Reuters.

Agentura také připomněla, že Washington své rozhodnutí zaútočit na Írán nekonzultoval s evropskými spojenci a mnoho vůdců Aliance se proti tomuto kroku postavilo. Trump během několika dnů pronesl komentáře, které vyvolaly otázky ohledně jeho ochoty dodržovat alianční článek pět, který stanoví, že útok na jeden členský stát je útokem na všechny.

„Částečně ta (Trumpova) kritika oprávněná je, pravdou je to, že USA v minulých letech masivně podporovaly NATO, Evropané se věnovali spíše vlastním problémům a do obrany toho moc neinvestovali,“ uvedl pro ČT24 armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý s tím, že nejen Trump, ale i jeho předchůdci měli dojem a několikrát to připomínali, že Evropa se musí sama o sebe postarat. „Trump to nyní vidí mnohem ostřeji. (...) Uvidíme, jak se situace vyvine, ale myslím, že v určité podobě – nemusí to být bojové jednotky – přeci jen Evropa Spojeným státům (na Blízkém východě) pomoci měla,“ podotkl Šedivý.

Nahrávám video

Vztahy Washingtonu s Evropou

Trump už během kampaně v roce 2024 pronášel výroky povzbuzující ruského vládce Vladimira Putina k útoku na evropské země NATO, které neplatily spravedlivý podíl na obraně. Podle Reuters se však zdálo, že během následujícího roku se jeho vztah s několika evropskými vůdci zlepšil. Vztahy mezi Washingtonem a Bruselem se však letos znovu zhoršily poté, co Trump zesílil své hrozby ohledně invaze do Grónska, které je zámořským územím Dánska, připomněl Reuters.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února útok na Írán. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, raketami a střelami útočit na Izrael a arabské státy v regionu, které hostí americké vojenské základny. Íránci zároveň výrazně omezují plavbu Hormuzským průlivem, který leží na klíčové trase pro export ropy z Perského zálivu. Válka tak dopadá na ceny ropy na mezinárodních trzích a také na cestovní ruch a leteckou dopravu v oblasti.

Trump v uplynulých dnech žádal o pomoc se zajištěním bezpečnosti v Hormuzském průlivu evropské členské státy NATO a další země. Kvůli jejich neochotě se zapojit je posléze označil za zbabělce. Evropské země ovšem mimo jiné namítají, že se války neúčastní a že s nimi USA, spojenec v NATO, zahájení úderů proti Íránu ani nekonzultovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...