Blízký východ

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.

Ukrajinští námořníci už čtyři roky denně hledají miny. Zkušenosti teď mohou využít na Blízkém východě. Hormuzský průliv a pobřeží u Oděsy spojuje jedno – mělké vody. Miny se tu snadno pokládají a velmi těžko odstraňují. K zastavení lodní dopravy jich stačí desítky, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Americko-izraelské údery zasáhly v Íránu některá jaderná zařízení včetně těžkovodního reaktoru v elektrárně Arák. Píší to agentury s odkazem na místní média. Jeruzalém úder v Aráku potvrdil. Íránská média hovoří rovněž o desítkách obětí útoků v Komu a v provinciích Východní Ázerbájdžán a Kermánšáh. Zasaženy byly údajně obytné budovy. Írán naopak udeřil na izraelský Tel Aviv, kde podle médií zemřel jeden člověk.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že vyšle až deset tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu. Chce tak rozšířit možnosti prezidenta USA Donalda Trumpa ve válce s Íránem. Informoval o tom v noci na pátek SEČ list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z Pentagonu. Šéf Bílého domu zároveň v posledních dnech hovoří o údajně produktivních rozhovorech a velmi dobrém vývoji mírových jednání a s Íránem.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že na „žádost íránské vlády“ odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

V Teheránu ve čtvrtek pozdě odpoledne SEČ opět zněly výbuchy, uvedly agentury. Íránská metropole už skoro celý měsíc čelí úderům amerických a izraelských sil. Izraelská armáda uvedla, že za poslední den zasáhla několik vojenských závodů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a „nezneužívali“ konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Paliva jsou v tuzemsku nejdražší za zhruba tři a půl roku. Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje také plyn.

Pentagon zvažuje odklonění zbraní určených pro Ukrajinu na Blízký východ. Píše to list The Washington Post (WP) s odkazem na tři obeznámené zdroje a uvádí, že válka v Íránu výrazně sáhla do zásob některých důležitých druhů munice armády USA. Přesun by se mohl týkat i protiraketových střel, které spojenci Kyjeva zakoupili v rámci iniciativy NATO, uvedl WP. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně zatím dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují.

Dva lidé zemřeli v Abú Dhabí po dopadu části rakety sestřelené protivzdušnou obranou. Další tři osoby utrpěly zranění a poškozena byla řada aut, uvedla místní média. Zraněné hlásí i Izrael. Ten dříve podnikl rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně Isfahánu, napsal deník Ha'arec. Izraelská armáda také zabila velitele námořnictva íránských revolučních gard, tvrdí ministr obrany Jisra'el Kac.

Sokolovská uhelná letos plánuje vytěžit až o půl milionu tun uhlí více, než původně plánovala. K navýšení těžebního plánu společnost nutí zdražení zemního plynu v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Právě na plyn přitom firma spoléhala po odklonu od těžby. Kvůli nestabilitě na trhu je nyní uhlí bezpečnější alternativou. K těžbě suroviny v dostatečném množství ale aktuálně chybějí kapacity.

Izraelsko-americkou válku s Íránem silně prožívá židovská komunita v islámské republice. Někteří viní ze situace Teherán, jiní naopak nábožensky konzervativní vládu v Jeruzalémě. Řada emigrantů v Izraeli mluví o strachu kontaktovat své íránské příbuzné, aby nebyli obviněni ze spiknutí. Doufají ve změnu režimu, zároveň však sdílí obavy z nových represí. Izrael a Írán přitom v minulosti bývali spojenci – a to celé dekády.

Drony na mezinárodním letišti v Kuvajtu zasáhly nádrž s palivem, na místě vypukl požár. V noci na středu o tom informovala agentura Reuters s tím, že událost si podle místních úřadů nevyžádala žádné oběti. Během probíhajícího konfliktu na Blízkém východě bylo letiště v Kuvajtu zasaženo opakovaně. Drony podle agentury AFP útočily také na Saúdskou Arábii. Íránské revoluční gardy mezitím přiznaly, že vypustily střely na Izrael, Jordánsko, Kuvajt a Bahrajn.

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly i o vzdušných úderech v Iráku. V Bahrajnu zemřel po íránském úderu voják. Libanon zaznamenal dopad první íránské střely. Íránský jaderný úřad v úterý večer sdělil, že USA a Izrael provedly vzdušný úder na areál jaderné elektrárny v Búšehru, zařízení nebylo poškozeno, píše Reuters.

Slovenské rozhodnutí zavést dvojí ceny nafty u čerpacích stanic je podle Evropské komise diskriminační a odporuje právu EU, uvedl mluvčí komise Ricardo Cardoso. Vláda premiéra Roberta Fica (Smer) minulý týden rozhodla, že na Slovensku bude od tohoto pondělí třicet dní platit omezení prodeje nafty a dvojí ceny tohoto paliva. Vyšší cena se týká vozidel se zahraniční poznávací značkou.

Hosté Událostí, komentářů probrali nově schválený legislativní plán vlády Andreje Babiše (ANO), demonstraci na Letné a ekonomické dopady války na Blízkém východě. Pozvání přijali senátor Róbert Šlachta (Přísaha) a exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Tato krize je dlouhodobá. Vláda by měla říct, co se stane, pokud ceny benzinu narostou až na 50 korun za litr. Veřejnost by měla vědět, co bude následovat,“ řekl Výborný. Šlachta zdůraznil, že kvůli současnému schodku státního rozpočtu je nutné, aby kabinet byl v přístupu ke snižování spotřební daně u pohonných hmot obezřetný. Hosté se shodli, že by měl stát zasáhnout například tím, že na státních čerpacích stanicích srazí z cen marži. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Stavbaři avizují, že dlouhodobý konflikt na Blízkém východě a zvyšující se cena paliv se odrazí i v cenách stavebních prací. Podražit by mohly nejen nové silnice, ale i byty a kanceláře. „Stavebnictví je energeticky velmi náročné odvětví,“ varovala výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Váňová. Nedostatek ropy na světovém trhu se však může projevit i v poklesu produkce asfaltu, polystyrenu nebo některých izolačních hmot.

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.