Blízký východ

Spojené státy stáhly všechny bombardéry svého letectva umístěné na letecké základně Fairford na západě Anglie. Učinily tak po incidentu, který britské úřady vyšetřují jako možný pokus o teroristický útok na základnu využívanou Američany k náletům na cíle v Íránu. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na představitele Pentagonu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio podle Reuters řekl, že neexistuje přímé spojení mezi nedávným incidentem a stažením letounů.

Palestinské teroristické hnutí Hamás už nikdy nebude mít v Pásmu Gazy žádnou moc a Izrael si vyřídí účty s každým, kdo se podílel na útoku ozbrojenců Hamásu na židovský stát 7. října 2023, prohlásil na pietním aktu k připomenutí třetího výročí masakru podle agentury AFP izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Při události zemřelo přes dvanáct set lidí a 251 bylo odvlečeno na palestinské území jako rukojmí. Stanovení data, kdy si Izrael připomíná nejkrvavější útok na svém území v historii, se řídí židovským kalendářem.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.

Americké ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo předpis, který má zvrátit normy pro efektivitu automobilů schválené za vlády předchozího prezidenta USA Joea Bidena. Současná vláda si od toho slibuje, že cena vozů pro koncové spotřebitele klesne. Část expertů ale varuje, že změny mohou poškodit postavení amerických automobilek na světovém trhu.

Ve vozidlech prohledaných v souvislosti s incidentem u britské letecké základny Fairford využívané americkým letectvem, se nenašly výbušniny, ale bezpečnostní složky zajistily množství benzinu. Podle stanice Sky News to v úterý večer uvedla britská protiteroristická policie. Policisté zároveň vysvětlovali rozhodnutí propustit na kauci pět podezřelých, napsala agentura AP.

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.

Americký prezident Donald Trump odmítl nejnovější íránský návrh na znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení bojů na Blízkém východě, který Teherán označuje jako sedmidenní cestovní mapu k míru. Trump na své síti Truth Social zopakoval, že Írán nesmí mít jadernou zbraň, což je hlavní důvod, jímž USA a Izrael zdůvodňují tuto válku, kterou začaly 28. února bombardováním Íránu. Teherán Trumpův postoj zaznamenal, čeká však na oficiální sdělení vyjednavačů, uvedl podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Rusko a Írán prohlubují finanční, zpravodajské i vojenské vazby. Stanice Fox News odhalila, že neveřejný ruský dokument z roku 2024 počítal s plánem, jak obcházet sankce, a to i posílením spolupráce v jaderné oblasti či v ropném sektoru. V islámské republice se měly začít vyrábět rovněž díly do ruských letadel. Podle listu Financial Times (FT) Moskva tajně pomáhá Teheránu s vývojem pokročilé nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Tyto rakety by mohly vážně ohrozit námořní síly USA na Blízkém východě.

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

Boje v Jemenu mezi hútíjskými povstalci a vládními silami, které podporuje Saúdská Arábie, neutichají. Vedle globálních důsledků roste počet místních obyvatel, kteří před válkou prchají. Podle OSN humanitární pomoc do začátku bojů potřebovalo 22 milionů Jemenců, víc než polovina obyvatel. Nyní jich rychle přibývá, za tři týdny uteklo z domovů 130 tisíc Jemenců, mnozí z nich se vydávají přes Rudé moře do Džibutska. V přijímacím táboře v Markazi dostávají první pomoc – potraviny, vodu, stany, domácí potřeby a hygienu. Se stoupající hustotou osídlení roste riziko šíření nemocí. O krizi vypovídá i to, že mnozí Jemenci volí jako bezpečnější cíl k útěku Somálsko, Eritreu či Etiopii. Země, odkud Jemen navzdory svým konfliktům a nouzi přijal za poslední roky 65 tisíc žádostí o azyl.

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Na trhu se zemědělskými vstupy, jako jsou osiva, stroje a chemikálie, má disproporčně velký podíl jen několik společností. To omezuje hospodářskou soutěž a zvyšuje ceny v rámci celého dodavatelského řetězce.

Velká Británie poskytne Saúdské Arábii omezenou vojenskou podporu v konfliktu s proíránskými džihádistickými povstalci hútíi, oznámil premiér Andy Burnham. Pomoc by se měla podle médií soustředit na poskytnutí možnosti tankovat za letu saúdská bojová letadla na obranných misích. Boje v Jemenu si za dva dny vyžádaly 154 mrtvých, píše agentura AFP.

Íránské revoluční gardy oznámily, že v Hormuzském průlivu zasáhly ropný tanker plující pod vlajkou Toga. Podle tvrzení Teheránu loď hoří, napsala v pátek ráno agentura AFP s odvoláním na prohlášení, které zveřejnila íránská státní média.

Ceny pohonných hmot stále rostou. Podle údajů společnosti CCS je litr benzinu oproti stejnému období v loňském roce dražší o deset korun, nafta pak téměř o patnáct. Průměrná cena benzinu Natural 95 v celém Česku je 44,29 koruny za litr, u nafty 48,25 koruny za litr. Štáby ČT při projíždění republikou však našly i částky přes padesát korun. Analytici zároveň odhadují, že paliva budou dál zdražovat. Vzhůru je tlačí i rostoucí marže rafinerií.

Válka s Íránem, zahájená na konci února americko-izraelskými údery, stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard korun), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard korun) denně. Vyplývá to z úterního nestranného hodnocení Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO), uvedl web ABC.

Izraelská levicová lidskoprávní skupina B’Tselem vydala zdrcující zprávu o izraelské politice vůči Palestincům na Západním břehu. Násilnosti, omezování pohybu nebo hospodářský útlak podle ní vedou k úplnému odstranění palestinské kolektivní existence na tomto území. Dokument tvrdí, že situace se prudce zhoršila za stávající vlády premiéra Benjamina Netanjahua.

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.

Blesková ofenziva proíránských jemenských šíitských džihádistických povstalců narušuje lodní dopravu přes Rudé moře. Hútíové strávili poslední roky vyzbrojováním a zdokonalováním své vojenské taktiky. Podle expertů stojí za jejich triumfem i vnitřní rozpory v oficiální jemenské armádě. Nečinnost USA a dosavadní umírněná odezva sunitského islamistického režimu v Saúdské Arábii ukazují na vysoké náklady případné totální války, kterou si obě země dobře uvědomují.

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.

Jemenští povstalci hútíové oznámili, že desítkami raket a dronů zaútočili na leteckou základnu v saúdskoarabském městě Chamís Mušajt. Zasaženy podle nich byly ranveje, hangáry, radarové systémy a muniční sklady. Íránem podporovaní džihádisté uvedli, že útok byl odvetou za stovky vzdušných úderů, které Rijád v uplynulých dnech provedl v Jemenu, píše Reuters. AP informovala, že hútíové také obsadili v jižní části Rudého moře další strategické ostrovy a posilují tak kontrolu nad významnou trasou pro námořní dopravu.