Ropa

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že vyšle až deset tisíc dalších vojáků do oblasti Blízkého východu. Chce tak rozšířit možnosti prezidenta USA Donalda Trumpa ve válce s Íránem. Informoval o tom v noci na pátek SEČ list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z Pentagonu. Šéf Bílého domu zároveň v posledních dnech hovoří o údajně produktivních rozhovorech a velmi dobrém vývoji mírových jednání a s Íránem.

Írán zřejmě kontroluje Hormuzský průliv pomocí mýtného systému. S odkazem na zjištění listu zaměřeného na námořní dopravu Lloyd´s List o tom píše web deníku Handelsblatt.

Při dvou dronových útocích zemřelo ve středu v Súdánu nejméně 28 lidí, informovala ve čtvrtek agentura AFP s odkazem na své zdroje v místních nemocnicích. Jeden z dronů zasáhl trh ve městě Saráf Umra v Severním Dárfúru, zatímco druhý udeřil na dálnici v Kordofánu. Súdán sužuje téměř tři roky válečný konflikt mezi místní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Kdo za středečními útoky stojí, však není dosud jasné.

Spojené státy podmínily bezpečnostní garance pro Ukrajinu tím, že se napadená země stáhne z Donbasu. Tato oblast je však ve „vitálním zájmu Ukrajiny“, podotkl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová v 90' ČT24 zdůraznila význam regionu pro ukrajinskou obranu. Rusko mezitím pokračuje v útocích. Kyjev cílí na ruskou ropnou infrastrukturu. Moderovala Mariana Novotná.

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.

Rusko v důsledku ukrajinských dronových útoků přišlo o nejméně čtyřicet procent kapacit pro přepravu ropy, vypočetla agentura Reuters. Současné narušení dodávek ropy je nejzávažnější v moderní historii Ruska, jinak druhého největšího vývozce ropy na světě. Moskvu zasáhlo v době, kdy ceny ropy kvůli válce s Íránem rostou a překročily sto dolarů za barel.

Obyvatelé podél mexického pobřeží Mexického zálivu se obávají, že se na pláže ve státech Tabasco a Veracruz téměř měsíc poté, co byly zjištěny první známky kontaminace, dostala další ropa, zatímco úřady vyšetřují zdroj úniku. Je možné, že pochází z ropného tankeru u pobřeží Tabasca.

V ruském přístavu Usť-Luga u Baltského moře vypukl požár poté, co ho zasáhly drony. Uvádějí to místní úřady i ruské telegramové kanály. Ukrajina uvádí, že zasáhla také ledoborec v přístavu Vyborg. Moskva dále tvrdí, že ukrajinský útok připravil o dodávky elektřiny statisíce lidí v Bělgorodské oblasti. Rusko zároveň opět zaútočilo na Ukrajinu, kde v Černihivské oblasti připravilo o dodávky proudu sto padesát tisíc lidí a v Oděské oblasti zabilo nejméně jednoho člověka.

Ministerstvo zemědělství provádí monitoring marží v celém řetězci, uvedl šéf resortu Martin Šebestyán (za SPD), a to od prvovýrobců po maloobchod. Funguje to částečně jako osvěta, řekl s tím, že tuzemský trh je specifický, osmdesát procent potravin se prodává přes řetězce, ve Francii je to asi 46 procent. „Musíme se zaměřit na výchovu spotřebitelů, abychom je vedli k nákupu v jiných částech a abychom co nejvíc domácí lokální produkce dokázali uplatnit v řetězcích,“ zmínil. Místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) zdůraznil nutnost posilování malých a středních producentů potravin. Upozornil také, že tlak na marže souvisí také s platy a investicemi a jejich možným snižováním. V debatě v Událostech, komentářích hovořili také o cenách hnojiv či pohonných hmot. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.

Drony na mezinárodním letišti v Kuvajtu zasáhly nádrž s palivem, na místě vypukl požár. V noci na středu o tom informovala agentura Reuters s tím, že událost si podle místních úřadů nevyžádala žádné oběti. Během probíhajícího konfliktu na Blízkém východě bylo letiště v Kuvajtu zasaženo opakovaně. Drony podle agentury AFP útočily také na Saúdskou Arábii. Íránské revoluční gardy mezitím přiznaly, že vypustily střely na Izrael, Jordánsko, Kuvajt a Bahrajn.

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů, přičemž jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, píše AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly i o vzdušných úderech v Iráku. V Bahrajnu zemřel po íránském úderu voják. Libanon zaznamenal dopad první íránské střely. Íránský jaderný úřad v úterý večer sdělil, že USA a Izrael provedly vzdušný úder na areál jaderné elektrárny v Búšehru, zařízení nebylo poškozeno, píše Reuters.

Hosté Událostí, komentářů probrali nově schválený legislativní plán vlády Andreje Babiše (ANO), demonstraci na Letné a ekonomické dopady války na Blízkém východě. Pozvání přijali senátor Róbert Šlachta (Přísaha) a exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Tato krize je dlouhodobá. Vláda by měla říct, co se stane, pokud ceny benzinu narostou až na 50 korun za litr. Veřejnost by měla vědět, co bude následovat,“ řekl Výborný. Šlachta zdůraznil, že kvůli současnému schodku státního rozpočtu je nutné, aby kabinet byl v přístupu ke snižování spotřební daně u pohonných hmot obezřetný. Hosté se shodli, že by měl stát zasáhnout například tím, že na státních čerpacích stanicích srazí z cen marži. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Stavbaři avizují, že dlouhodobý konflikt na Blízkém východě a zvyšující se cena paliv se odrazí i v cenách stavebních prací. Podražit by mohly nejen nové silnice, ale i byty a kanceláře. „Stavebnictví je energeticky velmi náročné odvětví,“ varovala výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Váňová. Nedostatek ropy na světovém trhu se však může projevit i v poklesu produkce asfaltu, polystyrenu nebo některých izolačních hmot.

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.

Ukrajinský generální štáb v pondělí informoval, že ukrajinská armáda zaútočila na ropný terminál v ruském přístavu Primorsk v Leningradské oblasti v Baltském moři a také na ropnou rafinerii ve městě Ufa v Baškortostánu. Agentura Reuters ráno napsala, že ruské baltské přístavy Primorsk a Usť-Luga čelily útoku dronů. Podle agentury jde o největší ruské exportní trhy ropy, které po útocích přestaly surovinu vyvážet. Rusko v noci znovu udeřilo na Ukrajině.

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.

Hosté Duelu ČT24 probrali demonstraci na pražské Letné, návrh zákona na registr zahraničního financování a vládní plány s financováním veřejnoprávních médií. Pozvání přijali místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) a člen tohoto výboru Jiří Pospíšil (TOP 09). Podle Vondráčka jsou lidé frustrování, proto na Letné demonstrují. „Naše vláda chce například zavedením veřejného referenda dát demonstrujícím řešení ke snížení občanské frustrace,“ míní. „Sobotní závěry a doporučení týkající se opozičních stran jsem si na demonstraci vyslechl a beru si z toho poučení,“ řekl Pospíšil. Diskuzí provázela Jana Peroutková.

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.

Izraelská armáda provedla v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily celkem přes sto lidí. Terčem útoku třemi balistickými střelami se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).