Írán

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.

Irán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy americké eskalovat válku s Teheránem. Ve středu to napsal deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva nejmenované íránské režimní zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Poznamenal, že USA žádné rozhovory s Íránem neplánují. Tvrdil rovněž, že průliv, klíčový pro přepravu ropy, zůstává otevřený – navzdory výrazně omezenému provozu a hlášenému zásahu lodi vyplouvající z této úžiny. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí vzápětí napsal, že Trump žije v bludu.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.

Jako naprosto zkreslené odmítl americký ministr obrany Pete Hegseth zprávy o podmínkách osazenstva letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Rodiny části posádky přesto apelují na velení námořnictva i politiky, aby situaci urychleně řešili. Vystrašily je zprávy o sebevražedných pokusech mezi námořníky.

Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu. Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.

Spojené státy ztratily ve válce proti Íránu téměř čtvrtinu svých dronů MQ-9 Reaper, uvedl s odkazem na své zdroje deník The Washington Post (WP). Část strojů sestřelily síly protivníka, část se zřítila poté, co ztratila spojení se svým pilotem. Každý dron stojí v závislosti na výbavě 30 až 50 milionů dolarů, což podle WP znamená celkovou ztrátu ve výši více než 1,3 miliardy dolarů (asi 27,3 miliardy korun).

Vojáci ze Spojených států se letos během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu utkali s ukrajinskými operátory dronů a pro Američany to nedopadlo dobře, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajinské síly snadno odhalily a „zlikvidovaly“ americké vojáky i obrněná vozidla, uvedly zdroje obeznámené s průběhem akce. Toto cvičení spolu s americkými ztrátami v Íránu ukazuje zranitelnost USA vůči dronům, upozorňuje WSJ.

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.

„Máme již připravený projekt, který počítá s vybudováním přenosových elektrických vedení z Ázerbájdžánu přes Arménii do Nachičevanu,“ uvedl ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v rozhovoru pro místní média v Nachičevanu.

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře potají opustil Air Force One, aby kvůli íránské hrozbě změnil letadlo. Píše o tom agentura AP, podle níž Trump zlehčoval mimořádnost situace i riziko, kterému byli vystaveni představitelé Bílého domu, členové ochranky a podpůrného personálu a novináři, které v letadle zanechal.

Írán v reakci na protivládní protesty a vypuknutí války spustil nebývalou vlnu represí a poprav. Teherán se tak snaží chudnoucí obyvatelstvo odradit od nepokojů, míní kritici. Podle expertky na Blízký východ Lenky Martínkové režim postupuje preventivně jako v případě hrozící infekce. Soudní procesy nahradily justiční vraždy a objevují se i svědectví o mučení obžalovaných. Hlavní roli hraje výpověď bezpečnostních složek.

Americký prezident Donald Trump se při červencovém odletu ze summitu NATO v Ankaře po určitou dobu ukrýval v kontejneru používaném na letištích pro dodávky jídla, aby mohl nepozorovaně opustit palubu prezidentského speciálu Air Force One. Uvádějí to deníky The Washington Post (WP) a The New York Times (NYT), podle něhož pak Trump z Turecka kvůli hrozbám ze strany Íránu neodletěl prezidentským speciálem, ale vojenským letadlem.

Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě, napsal web The Telegraph. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí námořnictva odesílaly informace do Číny.

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. V neděli to podle agentury AFP uvedl vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Kromě toho džihádisté sdělili, že provedli raketové a dronové údery v jemenském přístavním městě Muchá, které je pod kontrolou mezinárodně uznávané a Rijádem podporované vlády v Adenu. Zemřelo tam 11 lidí. Hútíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.

Írán a Omán pokračují v jednáních o budoucím režimu plavby Hormuzským průlivem. Teherán tvrdí, že dohoda o nové dočasné trase je blízko, také Maskat označil rozhovory za pozitivní a konstruktivní. Podle zdrojů agentury Reuters ale stále zbývá dořešit důležité podrobnosti a případná dohoda mezi oběma zeměmi by sama o sobě nemusela znamenat plné obnovení provozu. Mezitím plavidlo v Hormuzském průlivu zasáhl neznámý projektil, uvedla britská námořní služba (UKMTO).

Saúdská Arábie, Turecko a Pákistán v pátek v saúdském hlavním městě Rijádu podepsaly obrannou dohodu, píše agentura Reuters s odvoláním na pákistánské ministerstvo zahraničí. Dohoda v obecné rovině stanovuje, že útok proti jedné z těchto zemí je vnímaný jako útok na všechny tři, ale neuvádí konkrétní detaily.

V Jemenu po útocích povstaleckých hútíů zemřeli dva civilisté a dalších čtrnáct bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedlo tamní ministerstvo zdravotnictví. Rijádem vedená vojenská koalice podle agentury Reuters oznámila, že při čtvrtečním útoku hútíů v saúdskoarabské provincii Nadžrán bylo zraněno jedenáct civilistů. Agentura také s odvoláním na anonymního saúdského činitele uvedla, že podle zpravodajských služeb mohou hrozit koordinované útoky hútíů a iráckých milicí.

Americké tajné služby se domnívají, že ruský vládce Vladimir Putin může už letos na podzim vyprovokovat některou ze zemí NATO omezeným útokem. Píše to deník The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož se představitelé ve Washingtonu dříve domnívali, že k útoku na Alianci nedojde, dokud je Moskva plně vytížena vedením války proti Ukrajině. Mezi možné scénáře nyní patří kybernetický útok, ale i omezená pozemní invaze.

Zásoby zemního plynu v Evropské unii jsou pro toto období roku na rekordně nízké úrovni. Zásobníky jsou naplněny z méně než 58 procent, což je nejméně od začátku vedení statistik v roce 2011 a o dvanáct procentních bodů méně než před rokem. Vyplývá to z údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Americko-izraelská válka proti Íránu omezila globální dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), takže v zimě hrozí citelný růst cen plynu, píše Reuters. V Česku jsou zásobníky naplněny z více než 60 procent.

Armáda Spojených států od začátku války s Íránem vyčerpala téměř osmdesát procent střel pro svůj klíčový systém protivzdušné obrany THAAD v době, kdy američtí velitelé varují, že muniční zásoby Pentagonu jsou nebezpečně nízké. Píše o tom web stanice CNN s odvoláním na dva zdroje obeznámené s nejnovější interní zprávou o stavu zásob munice. Armáda podle zdrojů vypotřebovala také přibližně polovinu raket do systému Patriot. Informace o nízkém stavu zásob pro systém THAAD podle CNN dosud nebyla zveřejněna.