Perský záliv

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít NATO na pomoc vzhledem k tomu, že Severoatlantická aliance neposkytla USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení šéfa Bílého domu vyvolalo otazníky ohledně jeho postoje k ustanovením o vzájemné obraně, které jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.

Pentagon zvažuje odklonění zbraní určených pro Ukrajinu na Blízký východ. Píše to list The Washington Post (WP) s odkazem na tři obeznámené zdroje a uvádí, že válka v Íránu výrazně sáhla do zásob některých důležitých druhů munice armády USA. Přesun by se mohl týkat i protiraketových střel, které spojenci Kyjeva zakoupili v rámci iniciativy NATO, uvedl WP. Podle šéfa NATO Marka Rutteho nicméně zatím dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují.

Dva lidé zemřeli v Abú Dhabí po dopadu části rakety sestřelené protivzdušnou obranou. Další tři osoby utrpěly zranění a poškozena byla řada aut, uvedla místní média. Zraněné hlásí i Izrael. Ten dříve podnikl rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně Isfahánu, napsal deník Ha'arec. Izraelská armáda také zabila velitele námořnictva íránských revolučních gard, tvrdí ministr obrany Jisra'el Kac.

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.

Spojené státy se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů, zvažují utlumení svých vojenských operací na Blízkém východě. Na své sociální síti Truth Social to v pátek napsal americký prezident Donald Trump. Hormuzský průliv mají podle šéfa Bílého domu střežit ty země, které ho používají, což dle něj Spojené státy nejsou. USA s tím dle něj přesto vypomohou, pokud je o to tyto země požádají.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.

Mezinárodní letiště v Dubaji v pondělí dopoledne postupně obnovovalo provoz a odlétaly z něj některé spoje. Požár způsobený dronovým útokem předtím tento letecký uzel ve Spojených arabských emirátech (SAE) na několik hodin paralyzoval.

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.

Země, které dovážejí ropu přes Hormuzský průliv, se musí postarat o otevření této vodní cesty, USA jim pomohou, uvedl americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Zdůraznil potřebu týmové práce. Teherán se pokouší zablokovat průliv poté, co USA spolu s Izraelem zahájily útoky na Írán.

Spojené státy vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty s tisícovkami mariňáků, napsal v pátek list The Wall Street Journal (WSJ). Děje se tak v době, kdy íránské údery paralyzovaly lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro dopravu ropy z Perského zálivu na světové trhy. Americké ministerstvo obrany zprávu odmítlo komentovat.

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí, které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných plavidel u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.

V Perském zálivu kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu stále čekají na průjezd i tankery se zkapalněným zemním plynem – surovina pochází z katarských a dalších nalezišť. Zastavená plavidla byla většinou na samém začátku své cesty do Evropy. Přeprava a skladování jsou u zkapalněného zemního plynu mnohem náročnější než u ropy a čekání se tak prodražuje. Situaci tankerů v zálivu komplikuje i rušení GSM signálu, kvůli kterému jejich přesnou polohu mapy nemusí zobrazovat přesně. Írán však jejich polohu obvykle zná.

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.