Severoatlantická aliance

Parlamentní volby v Lotyšsku podle odhadů jasně vyhrála středopravicová Sjednocená kandidátka premiéra Andrise Kulbergse. Informovala o tom agentura Reuters, podle které by tato strana podporující Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí mohla získat 35,6 procenta hlasů. Kulbergs již prohlásil, že věří, že bude moci zůstat v čele této pobaltské země.

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.

Státy NATO musí dát „jasně najevo“, že jsou odhodlány bránit svůj vzdušný prostor i pobřežní vody, uvedl prezident Petr Pavel. Musí se dle něj zvýšit schopnost reagovat na přibývající incidenty. Pavel ve středu přivítal na Pražském hradě rumunský protějšek Nicušora Dana, jehož země opakovaně zaznamenala případy narušení svého vzdušného prostoru. Podle předsedy senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera (nestr., klub ODS a TOP 09) začíná brát premiér Andrej Babiš (ANO) na vědomí, že se mezinárodní situace komplikuje. Bezpečnostní situaci označil Fischer za vážnou, je prý potřeba prověřit, jak je na tom Česko s obranou. Vláda se snaží, navázal předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie Jan Schiller (ANO). Dodal, že Senát je prý schopen reagovat rychle na aktuální situace či pomoci jak sněmovně, tak vládě. Opakovaně však zmínil problematiku komunikace. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Spojené království nabídlo členům vojenského partnerství „Joint Expeditionary Force“ (JEF, česky Společné expediční síly) „jaderný deštník“ v rámci širší dohody o obraně.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po roce a čtvrt opět řekl, že jeho zemi by svědčila vojenská neutralita. Závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci, do které země vstoupila v roce 2004, ale Bratislava podle něj dodrží. Fico to řekl v diskusním pořadu televize TA3.

Narušení vzdušného prostoru členského státu NATO samo o sobě neznamená důvod k aktivaci článku 5 o kolektivní obraně. Zásadní by bylo, zda by incident představoval ozbrojený útok, například cílený útok na alianční letoun či území členského státu. Klíčová je míra hrozby, vyloučení možné chyby a také přiměřenost reakce, míní bezpečnostní experti. Článek 5 o kolektivní obraně byl zatím aktivován jen po teroristických útocích 11. září 2001.

Armáda na letošní rok naplánovala více než 160 cvičení doma i v zahraničí. A v příštím roce výcvik ještě zintenzivní, připravuje jich totiž přes dvě stě. Podle generálního štábu jde o poznatky ze současných konfliktů, ale i o novou techniku. Armáda totiž letos také pokračuje v přezbrojování. Převzala tanky, transportní letoun a další stroje, které resort obrany objednal už v minulosti.

Okresní soud v Liberci rozhodl o podmíněném propuštění Tomáše Čermáka, který byl odsouzen před třemi lety za podporu a propagaci terorismu. Vyhověl tak jeho žádosti po odpykání více než poloviny z trestu 5,5 roku vězení. Soud mu stanovil zkušební dobu na čtyři roky s dohledem probační služby. S propuštěním souhlasila i státní zástupkyně Lenka Fričová, rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Čermák během koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí na politicích.

Spojené státy plánují otevřít dvě vojenské základny v Grónsku, které je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa klíčovým územím pro obranu amerických národních zájmů. O plánu v úterý informovala agentura Reuters s odvoláním na tři nejmenované zdroje. Trump má v úterý s premiéry Dánska a Grónska podepsat dohodu týkající se amerických bezpečnostních zájmů.

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.

Švýcarská vláda usiluje o bezpečnostní partnerství s Evropskou unií (EU). Je to však také to, co chce EU?

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se dohodl s Dánskem na urovnání vztahů kolem Grónska. USA tam nyní budou kontrolovat své bezpečnostní zájmy a žádná nepřátelská země si tam nebude moci vybudovat základnu bez amerického souhlasu, uvedl. Podle dánské premiérky Mette Frederiksenové bude dohoda dobrá pro Dánsko i NATO. Podle jejího úřadu bude podepsána příští týden během Valného shromáždění OSN, informovala agentura Reuters. Profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš pro ČT24 uvedl, že smlouva jen potvrzuje status quo.

Velvyslanec USA při Severoatlantické alianci (NATO) Matthew Whitaker kritizoval Česko za pomalu rostoucí výdaje na obranu. Na pátečním summitu Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) v Praze prohlásil, že postoj Česka je pro Spojené státy americké zklamáním. Premiér Andrej Babiš (ANO) argumentuje plánovaným splněním minimální dvouprocentní hranice výdajů na obranu příští rok a transparentním jednáním se spojenci.

Stíhačky Severoatlantické aliance během noci na úterý sestřelily v litevském vzdušném prostoru dron, uvedl prezident země Gitanas Nauséda a spojencům poděkoval za rychlou reakci. Prezident neupřesnil, odkud dron přiletěl ani komu patřil. Litevská média uvádějí, že pravděpodobně přiletěl z Běloruska a směřoval na západ. Podle italského ministra obrany Guida Crosetta se však s největší pravděpodobností jednalo o ruský dron. Litevský ministr obrany Robertas Kaunas oznámil, že dron nesl výbušné zařízení.

Zdaleka nejtragičtější teroristický útok v historii spáchala před 25 lety islamistická organizace al-Káida ve Spojených státech. Sebevražední útočníci 11. září 2001 unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové budovy v New Yorku a u Washingtonu. Následná série konfliktů známá jako válka proti terorismu přivedla USA z výsluní globální politiky do složitých situací, ve kterých se pod palbu kritiků dostaly jejich vojenské dovednosti, strategické schopnosti i morální hodnoty.

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

NATO a Evropská unie jsou díky ruskému vládci Vladimiru Putinovi, který rozpoutal válku proti Ukrajině, jednotnější a odhodlanější, řekl prezident Petr Pavel ve středečním rozhovoru se stanicí CNN. Moskva podle něj ve válce není úspěšná, a proto se uchyluje k nepřímým akcím v zemích podporujících Kyjev a zaměřuje se na měkké cíle. Ruská válka proti Ukrajině je nyní podle hlavy státu v patové situaci.

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden v Moskvě varoval ruské představitele, aby v reakci na patovou situaci ve svém tažení proti Ukrajině nevyhrotili konflikt se spojenci USA v NATO, jmenovitě s pobaltskými státy Estonskem, Litvou a Lotyšskem. Šéf CIA zároveň naléhal na Kreml, aby omezil svou vojenskou a ekonomickou podporu Íránu. Ve čtvrtek šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin potvrdil, že se s Ratcliffem setkal. Americký prezident Donald Trump řekl, že si nemyslí, že Rusko na nějakou alianční zemi zaútočí.

Spojené státy chtějí vědět, zda jsou členské státy NATO loajální politice prezidenta Donalda Trumpa před tím, než učiní rozhodnutí o snížení počtu amerických vojáků v Evropě. Washington spojencům nedávno zaslal dotazník o podpoře šéfa Bílého domu. Ptá se jich, zda veřejně podporují americkou zahraniční politiku, ale i na to, jak omezily využívání svých vojenských základen armádou USA. V pátek to napsala agentura Bloomberg, která má dokument k dispozici.

Litevské zpravodajské služby jsou přesvědčeny, že Rusko uvažuje o tom, že využije ukořistěné drony ukrajinské výroby k provokacím a útokům na kritickou infrastrukturu v pobaltském regionu, řekl místním médiím litevský ministr obrany Robertas Kaunas. Lídři tří pobaltských států a Polska už dříve tvrdili, že Rusko zvažuje útok nebo sabotáž proti jejich zemím jako způsob, jak odvést pozornost od války na Ukrajině a jak oslabit podporu západních spojenců Kyjevu.

„Musím uvést, že my jsme (Severoatlantická) aliance. To není, že nám NATO něco diktuje. My jako Česká republika jsme Aliance a musíme budovat schopnosti, ke kterým jsme se zavázali,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem generálmajor Jaroslav Míka, který je od srpna novým šéfem Velitelství pro operace. Česká armáda má být podle Míky více doma než v zahraničí. „A ona také více doma je. Když se budeme kvantitativně bavit o počtech vojáků, které máme venku, tak politický mandát je zhruba dva tisíce vojáků, přičemž v současné době to číslo osciluje mezi pěti sty a sedmi sty vojáky. To záleží, jestli probíhá nějaká rotace. Takže je zcela zřejmé, že většina armády je doma a připravuje se na obranu České republiky,“ zdůraznil generálmajor, který v rozhovoru mluvil také o náboru vojáků či o situaci na Ukrajině.