NATO čeká špatná budoucnost, pokud nepomůže v Hormuzském průlivu, řekl Trump

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.

Trump již v sobotu prohlásil, že země, které dovážejí ropu přes Hormuzský průliv, se musí o otevření této vodní cesty postarat. USA jsou podle něj připraveny pomoci. Dodal, že řada zemí ve spolupráci se Spojenými státy vyšle do Hormuzského průlivu válečné lodě, aby udržely úžinu otevřenou. Zároveň doufá, že tak učiní například Čína, Francie nebo Velká Británie.

„Pokud nebude žádná reakce, nebo pokud bude negativní, myslím, že to bude pro budoucnost NATO velmi špatné,“ sdělil Trump v rozhovoru pro FT. V minulosti Alianci kritizoval a naznačoval, že by Spojené státy nemusely automaticky bránit spojence.

„Nevidím, že by NATO v tomto směru přijalo nějaké rozhodnutí nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv. Pokud by tomu tak bylo, orgány NATO by se tím náležitě zabývaly,“ prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul před pondělním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu.

USA podle Trumpa pomohly nezištně Evropě na Ukrajině, která se již více než čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. „Teď uvidíme, jestli oni pomohou nám,“ dodal s tím, že o tom má pochybnosti. Trump americkou pomoc Ukrajině kritizoval, po návratu do Bílého domu v lednu loňského roku její velkou část zastavil. Americké zbraně a vybavení nyní pro Kyjev kupují od USA spojenci napadené země.

Trump očekává pomoc s odminováním

Na dotaz, jakou konkrétní pomoc Washington od spojenců v NATO nyní potřebuje, Trump odpověděl, že by měli poslat především minolovky, jichž má Evropa mnohem více než USA. Míní také, že plavidlům aliančních zemí v Hormuzském průlivu a Perském zálivu ze strany Íránu nic nehrozí, protože USA jej „zdecimovaly“. „Jediné, co mohou udělat, je způsobit trochu potíží tím, že do vody umístí minu – je to sice jen nepříjemnost, ale i taková nepříjemnost může způsobit problémy,“ dodal na adresu Íránu.

Je správné, aby ti, kteří z Hormuzského průlivu profitují, zajistili, že se tam „nic špatného nestane“, dodal šéf Bílého domu s tím, že na ropě z Perského zálivu jsou silně závislé Evropa a Čína.

Role Číny

Trump podle FT rovněž tlačí na Peking, aby pomohl klíčovou vodní cestu odblokovat. Zvažuje prý i odklad schůzky s čínským vládcem Si Ťin-pchingem, která by se měla uskutečnit v březnu.

„Jsme v kontaktu se všemi stranami ohledně současné situace a jsme odhodláni usilovat o uklidnění situace,“ reagoval mluvčí ministerstva Lin Ťien na otázku, zda Peking dostal od Trumpa žádost o pomoc při zajištění bezpečnosti průlivu. Dodal, že Čína znovu vyzvala všechny aktéry, aby okamžitě zastavili boje, a tím zabránili eskalaci a širším ekonomickým dopadům.

Dopravu v Hormuzském průlivu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Trump, který opakovaně označuje válku za již vyhranou, už dříve slíbil, že USA začnou velmi brzy doprovázet plavidla průlivem, aby je chránily před íránskými útoky, dosud se tak ale nestalo.

Trump potvrdil kontakt s Íránem

Trump rovněž uvedl, že Spojené státy jsou v kontaktu s Íránem, Teherán ale zatím „není připraven ukončit válku“. Podrobnosti k obsahu rozhovorů nesdělil.

„Ano, vedeme s nimi jednání. Ale nemyslím si, že jsou zcela připraveni, i když už k tomu nemají daleko,“ řekl Trump podle AFP na palubě prezidentského speciálu Air Force One.

V sobotním rozhovoru se stanicí NBC americký prezident naopak uvedl, že Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít, neboť podmínky navrhované Teheránem „zatím nejsou dost dobré“. Součástí dohody by podle něj mělo být, aby se islámská republika úplně vzdala svých jaderných ambicí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 10 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...