Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

Nahrávám video

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.

Kvůli bezpečnostním omezením po uzavření vzdušného prostoru některých států Blízkého východu v souvislosti s izraelsko-americkými útoky na Írán a odvetnými íránskými útoky v oblasti bylo z Letiště Václava Havla v Praze zrušeno zatím pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.

Írán, Izrael a Irák ráno oznámily, že uzavírají do odvolání svůj vzdušný prostor, následně tak učinily Katar, Kuvajt a SAE. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz, informovala agentura Reuters.

Podle Papeže se v zemích Blízkého východu nachází několik tisíc Čechů. „Určitě to ovlivňuje několik tisíc lidí, ať už těch, kteří jsou přímo v těch destinacích, nebo destinacích, které jsou spojené přes Arabské emiráty, popřípadě Katar,“ sdělil Papež.

Místopředseda ACK uvedl, že cestovní kanceláře mají vůči českým občanům v těchto destinacích zákonnou povinnost poskytnout potřebnou pomoc po dobu tří dnů. „To bychom určitě dodrželi, a uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet,“ uvedl Papež. Podle něj se budou snažit o klienty postarat v rámci možností, které mají, a situaci průběžně vyhodnocovat podle vývoje událostí a otevírání leteckých koridorů. „Těžko se dá teď predikovat, co bude,“ dodal.

Nahrávám video

Například mluvčí ministerstva kultury Barbora Šťastná se nyní nachází v Dubaji. „Jsem aktuálně v lokaci ostrov Džumeira, byly tu kolem našeho času 13:40 slyšet dva větší otřesy. Samozřejmě všichni sledujeme Gulf News. Všimla jsem si, že je zavřený vzdušný prostor, situaci sleduji,“ řekla Šťastná. „Pláž je vlastně plná, my jsme jenom reagovali v nějaký ten moment, kdy jsme slyšeli ty dva otřesy,“ doplnila s tím, že zvýšené množství jednotek či bezpečnostních složek v oblasti nezaznamenala.

Izrael a Spojené státy zahájily útok proti Íránu v sobotu ráno. „Situaci na Blízkém východě pozorně sledujeme, v tuto chvíli je pro nás nejdůležitější zajistit bezpečí našich občanů, kteří se v Íránu stále nachází,“ napsal Babiš.

V Íránu jsou registrovaní tři Češi

Ministr zahraničí Macinka sdělil, že letecký prostor Íránu je uzavřený, a Česko proto zatím evakuační lety neplánuje. Analytici upozorňují, že konflikt může ovlivnit nejen leteckou a námořní dopravu, ale také ceny ropy a globální obchod. V Íránu jsou podle systému Drozd momentálně registrováni tři Češi, kteří dostali informace, jak se během konfliktu zachovat.

Ministerstvo zahraničí má v Íránu několik svých lidí, sdělil předseda odboru Blízkého východu ministerstva zahraničí Petr Hladík. Odmítl ale uvést jejich přesný počet. „Na místě jsou příslušníci Policie České republiky, konkrétně z Útvaru rychlého nasazení. Jejich pomoc je zejména v takových situacích naprosto klíčová,“ dodal.

Nahrávám video

Hladík rovněž vyzval lidi, kteří se plánují vydat na Blízký východ, aby se vyhnuli všem cestám, které jsou zbytné.

V SMS zprávě se pro ČT vyjádřil i předseda SPD Tomio Okamura. Je podle něj důležité, aby konflikt netrval dlouho, protože to může mít globální následky z hlediska ekonomiky a migrace. Doufá, že dojde co nejdříve k jednání. Myslet je podle něj třeba na mnoho českých občanů v regionu.

Opoziční politici považují pokus o zastavení jaderného programu za správný či pochopitelný

„Írán dlouhodobě vyhrožuje ostatním zemím v regionu, snaží se vyvinout jaderné zbraně, porušuje mezinárodní bezpečnostní dohody a vraždí vlastní obyvatelstvo. Patří tak k jedněm z nejodpornějších režimů na světě. Pohnutá historie islámského státu je plná represí a krve. Pokud izraelské a americké údery přispějí k tomu, aby íránský režim padl, bude to jedině dobře – pro obyvatelstvo Íránu i pro mezinárodní společenství,“ uvedl předseda ODS Martin Kupka. Popřál lidem v Íránu svobodu.

Podle bývalého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je situace mimořádně vážná a může mít zásadní dopady na bezpečnost regionu i mezinárodní stabilitu. „Česko musí důsledně podporovat deeskalaci, ochranu civilního obyvatelstva a respekt k mezinárodnímu právu,“ sdělil Dvořák. Podle něj by rozšiřování konfliktu nebylo v zájmu Evropy ani našich partnerů. „Babišova vláda by měla neprodleně sdělit, jaké kroky podniká k ochraně českých občanů a jaký postoj bude Česko prosazovat na půdě EU a NATO,“ uvedl exministr.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib uvedl, že íránský režim dlouhodobě destabilizuje region, podporuje ozbrojené milice a usiluje o rozvoj jaderných kapacit. Označil to za nepřijatelné. „Zároveň však platí, že každý další krok směrem k otevřené válce nese obrovská rizika, od humanitárních dopadů přes možné uzavření Hormuzského průlivu až po otřesy světové ekonomiky,“ sdělil Hřib. Dlouhodobé řešení podle něj může přinést jen diplomacie. Poukázal i na to, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem“.

„Všichni jsme viděli, jak je íránský režim schopný chovat se k vlastním lidem – střílení do protestujících a tisíce mrtvých. Jak by se asi Ajatolláh zachoval ke svému úhlavnímu nepříteli Izraeli, kdyby dokázal dokončit svůj jaderný program? Nedivím se Izraeli s USA, že to nechtějí zjistit,“ uvedl poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek. Doufá, že se podaří vojenské cíle rychle zneškodnit a konflikt skončí.

Podle místopředsedy TOP 09 Marka Ženíška je preventivní úder Izraele a USA vzhledem k dlouhodobé hrozbě a jednání režimu pochopitelný. „Teď je klíčové maximalizovat tlak na režim, minimalizovat civilní ztráty a dosáhnout zastavení íránského jaderného programu – ideálně i dosáhnout politické změny v Teheránu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...