Spojené arabské emiráty

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.

Spojené státy možná budou muset znovu zaútočit na Írán, řekl podle Reuters v úterý americký prezident Donald Trump s tím, že jistý si ale není. Poznamenal také, že Teherán prosí o uzavření dohody s Washingtonem. Viceprezident JD Vance mezitím na brífinku v Bílém domě uvedl, že rozhovory s Íránem přinesly značný pokrok, obnovení bojů ale také nevyloučil.

Spojené arabské emiráty (SAE) v posledních letech spolupracovaly s Izraelem spíše diskrétně, aby nevyvolaly pobouření v arabském světě. Blízkovýchodní krize teď vedla k prohloubení vojenských vztahů, které dává židovský stát okázale najevo. Izrael poskytl zemi systém Železná kopule (Iron Dome) a další moderní zbraně klíčové pro obranu před íránskými útoky. Pakt Abú Dhabí s Jeruzalémem se nelíbí Teheránu ani státům Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Podle expertů Emiráty jednají pragmaticky.

Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí večer SELČ na své síti Truth Social napsal, že na žádost Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů odložil nové údery proti Íránu, které byly plánované na úterý. Zároveň bez podrobností napsal, že se nyní konají „vážná jednání“. Poznamenal, že pokud nebude s výslednou dohodou spokojen, podniknou Spojené státy rozsáhlý útok proti islámské republice.

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.

Spojené arabské emiráty (SAE) urychlí výstavbu nového ropovodu, který by měl zdvojnásobit vývozní kapacitu přes přístav Fudžajra. Tím se výrazně rozšíří možnosti, jak obejít Hormuzský průliv. Uvedla to podle agentury Reuters vládní tisková kancelář Abú Dhabí (ADMO).

Počet zabitých při ruském vzdušném útoku na Kyjev v noci na čtvrtek vzrostl na 24, mezi mrtvými jsou tři děti, oznámila v pátek ráno Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Dalších 48 lidí včetně dvou dětí je zraněných. Invazní armáda pokračovala v úderech na ukrajinské území i v noci na pátek. Ruské úřady pak tvrdí, že tři lidé zahynuli při ukrajinském vzdušném útoku ve městě Rjazaň. Země si vyměnily po 205 válečných zajatcích.

Hormuzský průliv není jen ropnou tepnou, ale tvoří i klíčovou součást páteře globální komunikace s masivními finančními toky v řádech bilionů dolarů denně. Na dně úžiny totiž leží optické kabely, jež propojují Evropu s Asií, přičemž jejich význam rychle roste v době rozšiřování datových center. V případě sabotáže by přitom cesta k nápravě byla složitá a drahá.

Spojené arabské emiráty (SAE) podnikaly vojenské útoky na Írán, mimo jiné na rafinerii na ostrově Láván. V noci na úterý o tom s odvoláním na své zdroje informoval deník The Wall Street Journal (WSJ). Údery na ropné objekty jsou v probíhajícím konfliktu na Blízkém východě častým jevem.

Kuvajtská armáda uvedla, že v neděli na Kuvajt zaútočily nepřátelské drony. Neupřesnila, odkud bezpilotní prostředky přiletěly. Dronovému útoku později čelily také Spojené arabské emiráty (SAE), které z něj obvinily Írán. Informovaly o tom agentury. Incidenty se odehrály v době křehkého příměří z 8. dubna, které zastavilo boje mezi Spojenými státy a Íránem.

Příměří s Íránem zůstává nadále platné, i když USA provedly ve čtvrtek odvetné útoky na íránské cíle. Stanici ABC News to řekl americký prezident Donald Trump, který údery nazval laskavým poplácáním. Vzápětí Trump ale na sociální síti Truth Social pohrozil mnohem tvrdšími vojenskými zásahy, pokud Teherán rychle nepodepíše dohodu, kterou prezident dlouhodobě požaduje. Během pátku také protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů zasahovala po celé zemi proti íránským střelám, uvedlo ministerstvo obrany.

Události v Hormuzském průlivu ukazují, že pro tamní situaci neexistuje vojenské řešení. Prohlásil to íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí, napsala v noci na úterý agentura Reuters. Arakčí zároveň jako patový označil americký Projekt Svoboda, při němž chtějí americké lodě pomáhat proplout obchodním lodím uvázlým v oblasti. Hormuzský průliv, který je klíčovou tepnou pro dopravu ropy či plynu ze zemí Perského zálivu, je od vypuknutí americko-izraelské války proti Íránu zablokovaný.

Íránský dron způsobil požár v zóně petrochemického průmyslu ve Fudžajře ve Spojených arabských emirátech a v důsledku útoku byli zraněni tři lidé s indickým občanstvím, uvedly úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila tři střely vyslané z Íránu, čtvrtá střela dopadla do moře. Ministerstvo obrany SAE uvedlo, že se jednalo o střely s plochou dráhou letu. Resort později dodal, že zachytili také čtyři drony a dvanáct balistických raket. Podle AP je to od začátku příměří poprvé, co emirátské úřady oznámily íránský útok na svém území.

Íránská armáda varovala, že zaútočí na americké lodě, pokud se přiblíží k Hormuzskému průlivu, informuje agentura AFP. Íránské vojenské velení tak reagovalo na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že plavidla USA budou doprovázet Hormuzským průlivem lodě, které v oblasti uvázly kvůli konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Před útoky na americké lodě pak opět varoval Trump.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.

Spojené arabské emiráty k 1. květnu opouštějí Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) i širší skupinu těžařů OPEC+, oznámila v úterý státní agentura WAM. Podle emirátského ministerstva energetiky to zemi za současné situace umožní větší flexibilitu reagovat na změny na trhu. Jde o překvapivé rozhodnutí, které emiráty s ostatními členy předem nekonzultovaly. Agentura Reuters uvedla, že pro OPEC je to tvrdá rána.

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Súdánská občanská válka mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá už tři roky. Kromě masakrů civilistů a etnického násilí s náznaky genocidy spustila nejhorší humanitární krizi světa. Každý čtvrtý Súdánec uprchl z domova, upozornila organizace OSN, která mluví o „opuštěné krizi“. Katastrofální situaci teď umocnil blízkovýchodní konflikt, jenž vedl k prudkému zdražování jídla a paliv. Pomoc hladovějícím Súdáncům tak vázne.

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.