Motoristé

Poslanec Motoristů Filip Turek se v neděli na svém facebookovém profilu na základě rozhodnutí soudu omluvil společnosti Seznam.cz za tvrzení, že její zaměstnanci nahlížejí do e-mailů uživatelů. K soudem nařízené omluvě přidal vyjádření, podle něhož Seznam a jeho média přijdou o peníze od státu za mediální kampaně. Turek se za své výroky musel nedávno omluvit i ekologické organizaci Hnutí Duha.

Po hnutí ANO začínají debatu o zvýšení daní připouštět i jeho koaliční partneři SPD a Motoristé. Vládní strany uvažují o navýšení či zavedení spotřebních daní na některé neřesti a hazard. Už minulý týden kabinet schválil sektorovou daň pro rafinerie, kterou by chtěl inkasovat už za letošní rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) teď navíc České televizi potvrdila, že ANO přemýšlí i o vyšším zdanění dalších odvětví – třeba zbrojařských či energetických firem nebo bank. Jejich vysoké zisky zmiňuje i premiér Andrej Babiš (ANO).

Koaliční i opoziční politici se pozastavují nad tím, že se prezident Petr Pavel nezúčastní příští týden obecních voleb kvůli soukromé zahraniční cestě. Mluví o chybě, političtí představitelé by podle nich měli jít příkladem. Řekli to v Nedělní debatě České televize a v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Pavel má bydliště v Černoučku na Litoměřicku, podle Hradu ho chyba v plánování mrzí.

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce v říjnu předložit vládě návrh, že umělé oplodnění mohou podstoupit i ženy bez partnera. Podporu v koalici pro něj nicméně nemá. Třeba šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) by asistovanou reprodukci umožnil jen manželům.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu odmítl tvrzení ruské velvyslankyně v Praze Anny Ponomarjovové, že by česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku. Na předvolebním setkání na Přerovsku řekl na dotaz ČTK, že to určitě není pravda. Naopak ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dal velvyslankyni za pravdu. V hysterickém pokřikování, jak znělo od bývalého kabinetu, nynější kabinet nepokračuje, nepřineslo užitek, napsal ČTK. Ponomarjovová v rozhovoru s agenturou RIA Novosti uvedla, že Rusko si všímá, že česká vláda zmírnila protiruskou rétoriku.

Opozici se ani na druhý pokus nepodařilo ve sněmovně svrhnout koaliční vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Pro vyslovení nedůvěry kabinetu bylo 83 přítomných poslanců, proti 94. Návrh podle očekávání podpořili pouze zástupci opozičních ODS, STAN, Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL. Kabinet ANO, SPD a Motoristů tak bude dál vládnout s důvěrou dolní komory. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba bylo důležité volat vládu k odpovědnosti v momentě, kdy „rekordním způsobem zadlužuje Česko“. Připomněl také stanovisko Evropské komise ohledně sporu o střet zájmů Babiše. Hlasování o důvěře je právem opozice, míní místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Opozice dle něj nicméně nemá témata, zmínil také „předvolební“ termín schůze. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Česká televize vysílala debatu kandidátů na pražského primátora. Z důvodu shodného volebního potenciálu na sedmém až desátém místě tentokrát pozvala zástupce deseti uskupení. Pozvání do diskuse moderované Martinem Řezníčkem přijali Petr Hlaváček (Starostové a nezávislí), Jan Hušbauer (ANO), Václav Láska (SEN pro Prahu), Tereza Nislerová (Piráti), Tomáš Portlík (SPOLU pro Prahu – ODS, TOP 09), Adam Scheinherr (Praha sobě s podporou KDU-ČSL a Zelených), Klára Sovová (Motoristé), Milan Urban (SPD pro Prahu – s podporou Trikolory, PRO, Přísahy a NK) a Jiří Vítek (Patrioti pro Prahu). Pozvání odmítla DSZ – Za práva zvířat a NK.

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.

Při červencové autonehodě poslance Filipa Turka (za Motoristy) a řidiče nemocničního vozu v centru Prahy se nestal trestný čin, sdělila výsledek prověřování mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. Doplnila, že policie věc postoupila do přestupkového řízení. Zjištěné skutečnosti podle ní nasvědčují podezření, že přestupku se dopustili oba účastníci srážky. Turek uvedl, že je připraven dál pracovat pro Česko v souladu s mandátem. Premiér Andrej Babiš (ANO) pro ČT reagoval, že zatím není jasné, kdo nehodu zavinil.

Více než tři čtvrtiny Pražanů považují za zásadní problém města nedostupnost a ceny bydlení. Podobně je vnímána také automobilová doprava, kterou za podstatný problém považuje 71 procent obyvatel hlavního města. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál koalice SPOLU pro Prahu složená z ODS a TOP 09 těsně následována hnutím STAN. Mezi opatřeními, která by podle Pražanů mohla přispět ke zlepšení dostupnosti bydlení, má nejvyšší podporu výstavba městských bytů. Právě na dostupnost a ceny bydlení se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři deseti uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Sněmovna druhým dnem jednala o opozičním návrhu na vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Předchozí úterní debatu ovládli členové kabinetu v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Další představitelé koalice vystoupili ve středu. Po nich se ke slovu dostali i opoziční zástupci. K běžné debatě se ale zákonodárci dostali až odpoledne, kdy se do ní hlásilo téměř šest desítek poslanců. Sněmovna přerušila schůzi ve 21 hodin a tématu se bude věnovat i ve čtvrtek. V běžné debatě chce vystoupit ještě 37 zákonodárců, většinou z řad opozice.

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Sněmovna v úterý jednala o druhém opozičním pokusu o vyslovení nedůvěry vládě, který se odehrává krátce před obecními a senátními volbami. Jednání ukončila v 21:00 a pokračovat bude ve středu od 09:00. Vládní koalice využila úvodního dne k představení činnosti kabinetu. Opoziční zástupci se ke slovu dostanou až ve středu, kdy má jednání pokračovat. Podobný průběh měla i první snaha ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 o svržení kabinetu, která letos v únoru skončila neúspěšně.

Šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha na popud premiéra Andreje Babiše (ANO) předložila na posledním jednání vlády ministrům návrh, aby od ledna v úřadech snížili počet pracovních míst o desetinu, píše server Seznam Zprávy, jemuž to předseda vlády potvrdil. Podle média po výhradách ministrů kabinet projednávání usnesení přerušil. Babiš v úterý ve sněmovně odmítl, že by škrty byly bezhlavé. Vláda se podle něj zbavuje úředníků, které nepotřebuje. Odbory návrh odmítají.

Kritika premiéra Andreje Babiše (ANO) a kroků jeho vlády dominovala projevům na demonstraci, kterou na pražském Staroměstském náměstí uspořádal spolek Milion chvilek. Akce měla především vyzvat k účasti v nadcházejících volbách a varovat před tím, aby vládní strany získaly většinu v Senátu. Organizátoři zároveň apelovali na voliče, aby v komunálních volbách nepodporovali populistické a extremistické kandidáty. Demonstrace skončila krátce po 17:30. Komunální volby a první kolo senátních voleb se uskuteční 9. a 10. října.

Ministerstvo zahraničních věcí a prezident Petr Pavel by měli i po cestě na zasedání OSN pokračovat ve společném postupu v zahraničí, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé). Považuje to za prospěšné pro Česko. Podle něj se má odlišit zahraniční a domácí politika. Europoslanec Alexandr Vondra z opoziční ODS společný postup ministra zahraničí a hlavy státu v USA ocenil.

Nemá smysl si Čínu nějakým způsobem idealizovat, ale nemůžeme ji ani démonizovat, uvedl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé) v reakci na návštěvu čínského vládce Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Přál by si prý, aby Evropané počítali s tím, že Čína je dnes „opravdu velmi silný ekonomický partner a je potřeba s ní určitým způsobem i jednat“. Peking i Washington dle něj hledají cestu, jak minimalizovat ekonomické problémy, které by z případného obchodního střetu mohly vzniknout. V Interview ČT24 hovořil také o česko-čínských vztazích, rozhovor moderoval Daniel Takáč.

Opoziční ODS, Starostové, Piráti, lidovci a TOP 09 sebrali pod návrh na svolání schůze dolní parlamentní komory k odvolání vlády podpisy všech svých 92 poslanců. Jednat chtějí na mimořádné schůzi, která se uskuteční v úterý 29. září, o rozpočtu na příští rok, který má podle návrhu druhý nejvyšší schodek v historii Česka, dále o nevyřešeném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a útocích vlády na ústavní instituce, soudy, neziskový sektor a média.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Sedm z deseti Brňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení, více než šedesát procent pak jako podstatný problém vnímá automobilovou dopravu. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál uskupení Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem, následované uskupením ODS, TOP 09 a nezávislých. Na třetím místě je hnutí ANO. Pro více než polovinu obyvatel města představuje hlavní způsob přepravy MHD. Právě na téma dopravy se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.

Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.

Agresivní postoj Ruska představuje přímou hrozbu pro evropskou bezpečnost, řekl v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku prezident Petr Pavel. Rizika podle něj rostou každým dnem. Bezprostřednost hrozby prý názorně ukázal nedávný pokus o dronový útok na letišti u Lipska, důsledky ruské agrese ale podle něj sahají daleko za hranice Evropy. Následně vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mimo jiné uvedl, že „cílem ukrajinských úderů v Rusku není ropa, benzin ani diesel, ale ruská schopnost financovat válku a činit ji brutálnější“.

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.