Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun.
„Věk 75 let byl zvolen s ohledem na skutečnost, že se jedná o věkovou skupinu fyzických osob vykazující zvýšenou míru zdravotní, sociální a ekonomické zranitelnosti,“ napsali autoři novely v důvodové zprávě. Zákon by na druhou stranu těmto seniorům umožnil nadále dobrovolně televizní a rozhlasový poplatek hradit tím, že by se z evidence neodhlásili.
Osvobození od hrazení rozhlasového a televizního poplatku by se podle novely nově týkalo držitelů průkazů osob se zdravotním postižením TP, ZTP a ZTP/P a nezaopatřených dětí. „Cílem tohoto opatření je zohlednit sociální a životní situaci těchto skupin obyvatel a snížit jejich finanční zatížení,“ stojí ve zdůvodnění.
Podle mluvčí ČRo Lidije Erlebachové je na vyčíslení dopadů příliš brzy. „Nemáme data, jak velkého počtu lidí se to osvobození bude týkat, protože neexistuje spolehlivý zdroj počtu jednočlenných domácností a jejich struktura dle věku. Proto je i ten výpočet velmi ztížen. Z toho důvodu zůstáváme u odhadu 250 až 300 milionů korun,“ vysvětlila.
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) upozornil, že stamilionový výpadek příjmů by měl nastat z měsíce na měsíc. „Budeme tomu ostře bránit, tahle věc je úplný opak vládních slibů o důležitosti veřejnoprávních médií,“ napsal. Rovněž předseda STAN Vít Rakušan varoval před tím, že koaliční návrh by připravil ČT a ČRo o část jejich rozpočtů v podstatě ze dne na den. „Může obě média dostat do insolvence. Zášť politiků Babišovy vládní koalice proti veřejnoprávním médiím musí být opravdu silná, když navrhují takto bezprecedentní a brutální kroky,“ sdělil.
Podle zástupců iniciativy zaměstnanců ČT a ČRo Veřejnoprávně by média veřejné služby z měsíce na měsíc přišla o značnou část svých příjmů. „Poslanecký návrh o rozhlasových a televizních poplatcích není v souladu s evropskou legislativou. Evropský akt o svobodě médií totiž předpokládá, že veřejnoprávní média budou mít adekvátní a předvídatelné finanční zdroje,“ uvedli v tiskovém prohlášení.
Televizní poplatek loni vzrostl ze 135 na 150 korun měsíčně, rozhlasový poplatek ze 45 na 55 korun. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy.
Změna nepředstavuje vážný zásah do stability financování, stojí ve zdůvodnění
Koaliční novela by podle předkladatelů neměla způsobit dvojici veřejnoprávních médií větší výpadek příjmů, než činil jejich nárůst loňským zvýšením poplatků a rozšířením okruhu poplatníků. Změna nepředstavuje vážný zásah do stability financování veřejné služby provozovatelů ze zákona, uvádí zdůvodnění.
Vláda zároveň plánuje převést financování ČT a ČRo z poplatkového systému pod státní rozpočet. ČT by měla příští rok hospodařit podle záměru s 5,74 miliardy korun, letos má 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků.
Návrh kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili v dubnu do stávkové pohotovosti a žádají vládu, aby od plánu ustoupila.
Návrhem zákona o médiích veřejné služby, k němuž dostalo ministerstvo kultury k vypořádání více než tři sta připomínek, by se v pondělí měla zabývat koaliční rada. Naopak poslanecký návrh by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) řešit neměla. „My plníme program. Chceme, aby veřejnoprávní média byla financovaná z rozpočtu,“ sdělil v pondělí Babiš po jednání vlády. Podle něj měla poslanecká novela předcházet vládnímu návrhu od 1. července, ale když zákonodárci podali návrh až nyní, je otázkou, co se s ním stane.
Podle mediálního analytika Filipa Rožánka vypadá poslanecký návrh po právní stránce lépe než vládní návrh ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) a je vidět, že předlohu psal někdo, kdo už má zkušenosti s legislativou. „Nicméně problémem stále zůstává důvodová část, protože podobně jako u vládní novely tam chybí dostatečné zdůvodnění, proč vlastně skupina poslanců k tomuto kroku přistupuje,“ míní Rožánek, podle něhož třeba není vysvětleno, proč by měla být rozšířena kategorie firem osvobozených od poplatků.
