Informace

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o dění na jednáních EU. Informoval o tom server Euronews. Budapešť to přitom původně popřela.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.

Lety mezi Blízkým východem a zbytkem světa ohrožuje dopravní chaos, který způsobily bojové operace USA a Izraele nad Íránem i odveta Teheránu. Vzdušné útoky se od soboty dotkly mnoha turistů, kteří v oblasti tráví dovolenou a uvázli i na velkých letištích v regionu. Řada z nich se sdružuje v hotelech nebo se snaží dostat domů pomocí cestovních kanceláří nebo vlád jednotlivých států. Nejdůležitější je podle odborníků v takových situacích zajistit pro sebe a své blízké bezpečí a také základní potřeby, jako je jídlo a pití. A v neposlední řadě sledovat ověřené informace, ale v přiměřeném množství.

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.

Na Blízkém východě uvázly kvůli zrušeným spojům tisíce Čechů. Potíže se týkají jak cestujících, kteří se nacházejí přímo v oblasti, ale i těch, kteří tam měli přestupný let. Turistka Nina Hradečná se vracela ze Zanzibaru a její spoj přistál v Ománu. „Nejprve jsme měli velkou radost, když byly oznámeny repatriační lety. Později po ověření u dopravce Smartwings jsme však zjistili, že se to týká pouze cestujících, kteří jsou vypravováni z Ománu cestovní kanceláří. (...) Nemáme tak stále představu, jak a kdy se vrátíme do Čech,“ řekla ve vysílání ČT Hradečná. Repatriační lety zatím vláda vysílá jen do Egypta a Jordánska. Na dotaz moderátora Jiřího Václavka, zda má Hradečná nějaké informace o možném vývoji situace, odpověděla, že zatím nedostala žádné informace od svého dopravce FlyDubai a ani od českých úřadů, přestože je registrovaná v systému DROZD. „Informace získáváme z médií,“ dodala.

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.

Bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová výboru americké Sněmovny reprezentantů pro dohled sdělila, že nemá žádné informace o trestné činnosti sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Nevzpomíná si, že by se s ním kdy setkala. Zákonodárce vyzvala, aby se na finančníka zeptali nynějšího republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu by podle ní měl vypovídat pod přísahou. Clintonová své úvodní prohlášení adresované zákonodárcům sdílela na sociální síti X.

Aktivista a politik Lukáš Blažej (Piráti) chtěl zjistit, jaké odměny dostávají úředníci magistrátu v Ústí nad Labem. Na tuto informaci měl ze zákona nárok, jenže narazil na tuhý odpor – město mu ji několik let odmítalo sdělit. Pod rozhodnutími byl podepsaný tehdejší šéf právníků ústeckého magistrátu Miloš Studenovský, který odmítl respektovat pokyny nadřízeného úřadu. Spor trval osm let a nakonec se dostal až k soudu. Ten konstatoval porušení zákona a uvedl, že by vedení města u úředníka mělo vyvodit odpovědnost. Jenže magistrát úředníka nepotrestal, naopak ho povýšil a posílá mu rekordní prémie skoro milion korun ročně. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Ondřej Golis a Karel Vrána.

Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr vnímá dezinformace jako jednu z největších výzev pro demokracii v EU více než čtyřicet procent Evropanů. Jako vůbec největší výzvu lidé vidí rostoucí nedůvěru k institucím. Někteří odborníci ale varují, že výsledky studie nemusí být úplně vypovídající. Samotné otázky totiž mohou napovídat, co jako problém vnímají autoři studie.

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.

Filozof a sociolog Václav Bělohradský v pondělním Interview ČT24 hovořil o svobodě slova, názorové ostrakizaci a demokracii. „Svoboda slova není vždy úplná, podléhá aktuálně vládnoucímu režimu slova,“ uvedl. "V Česku neexistuje dominance slova, tedy policejní diskurz, který by někomu zakazoval o něčem mluvit, ale ostrakizace je velmi silná. (...) Vaše výroky jsou často vytlačeny na okraj sféry relevance,“ myslí si Bělohradský. V rozhovoru s moderátorem Danielem Takáčem také prohlásil, že se lidstvo čvachtá v digitálních mělčinách, kde se mezi sebou plácají různé informace a dezinformace.

Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka.

Pentagon zrušil akreditace a odebral průkazy novinářům z téměř všech významných amerických médií, která v minulých dnech odmítla přistoupit na nová pravidla amerického ministerstva obrany pro tisk. Pravidla jim podle nich brání vykonávat práci nezávisle. Žurnalisté specializující se na pokrývání ministerstva obrany a armády tak rovněž museli vyklidit své kanceláře uvnitř Pentagonu. Nová pravila by mohla omezit práva novinářů zjišťovat či zveřejňovat informace, jejichž publikování ministerstvo oficiálně neschválilo, uvádí agentury.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům na energetickou infrastrukturu hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Americký deník také uvedl, že USA uvažují o dodání střel Tomahawk a Barracuda a dalších amerických střel odpalovaných ze země a ze vzduchu, které mají dolet okolo 800 kilometrů.

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Desítky škol ověřují nové vzdělávací programy. Žáci podle nich mají získávat nejen znalosti, ale také dovednosti nebo kompetence. Ministerstvo si od nich slibuje i menší nerovnosti mezi žáky. Povinné budou pro všechny ročníky až v roce 2031.

Olomoucký krajský soud v úterý uložil čtyřleté tresty vězení třem mužům napojeným na organizovanou zločineckou skupinu působící na území Ukrajiny, kteří připravovali lidi o peníze z tamních call center. Podle rozsudku pod smyšlenou legendou vystupovali v roli pracovníků českých bank a požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty. Škoda byla vyčíslena na 33 milionů korun.

Lidé sdílejí podle bezpečnostního experta Libora Kutěje s ostatními obrovské množství informací, které pomáhají cizím zpravodajským službám. A nejsou si tohoto rizika vědomí – už jen proto, jak rychle se technologie vyvíjejí. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) tento týden varoval před posíláním systémových a uživatelských dat do Číny.

Připravit se na krizové situace, jako jsou povodně, požáry, bouře nebo výpadky základních služeb, má pomoci lidem příručka, kterou připravilo ministerstvo vnitra spolu s hasiči a dalšími složkami integrovaného záchranného sboru. Dostupná je na webu ministerstva. Od října ji v tištěné podobě obdrží všechny domácnosti. Lidé v příručce najdou rady a seznamy věcí, které se jim budou hodit ke zvládnutí výpadků vody, tepla, elektřiny či internetu v první tři dny, tedy v prvních 72 hodinách mimořádných událostí.