Konflikt

Rusko plánuje v Evropě další sabotáže, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s odkazem na informace zpravodajských služeb. Moskva se snaží zastrašit společnost, aby přestala pomáhat Kyjevu, míní Kallasová. Po jednání ministrů obrany EU zdůraznila, že blok musí rychleji a efektivněji posilovat svou obranyschopnost, aby splnil cíle stanovené pro rok 2030. Česko zastupoval v Bruselu šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jakub Landovský.

Úřady v Saúdské Arábii nařídily školám v hlavním městě Rijádu, aby na týden zavedly distanční výuku. Oznámení se objevilo den poté, co koalice vedená Rijádem, která bojuje proti jemenským islamistickým rebelům hútíům, zachytila drony a balistické rakety namířené na království.

V některých regionech Etiopie se v poslední době rozhořely tvrdé boje. Na severu v Tigraji povstalci obsadili letiště, v oblasti nefunguje mobilní síť a internet. Místní se obávají, že opět vypukne občanská válka. Rozložení sil je přitom tentokrát jiné.

„Jedna věc je hovořit o míru, usilovat o mír a druhá věc je neustále vyvolávat dojem, že nám tady nějak bezprostředně hrozí válka. A to si rozhodně nemyslím, že by České republice hrozila válka,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), podle kterého by se všichni měli pokoušet ukončit ruskou válku na Ukrajině. „Agresivita jakékoliv velmoci je ohrožením bezpečnosti pro všechny, zejména pro státy, které velmocemi nejsou,“ sdělil také poslanec, který se domnívá, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu.

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.

V New Yorku v úterý začala všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN, kterého se osobně účastní skoro 130 hlav států a předsedů vlád. Shromáždění zahájil projev generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který vyzval světové vůdce k uklidnění sporů, ukončení bojů, dialogu a spolupráci. Promluvil i prezident USA Donald Trump, jenž se ve svém vystoupení věnoval mimo jiné Íránu. Věří prý, že po amerických listopadových volbách uzavře Teherán s USA dohodu. Zároveň ale pohrozil, že může islámskou republiku zcela zničit.

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.

Válka s Íránem, zahájená na konci února americko-izraelskými údery, stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard korun), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard korun) denně. Vyplývá to z úterního nestranného hodnocení Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO), uvedl web ABC.

Blesková ofenziva proíránských jemenských šíitských džihádistických povstalců narušuje lodní dopravu přes Rudé moře. Hútíové strávili poslední roky vyzbrojováním a zdokonalováním své vojenské taktiky. Podle expertů stojí za jejich triumfem i vnitřní rozpory v oficiální jemenské armádě. Nečinnost USA a dosavadní umírněná odezva sunitského islamistického režimu v Saúdské Arábii ukazují na vysoké náklady případné totální války, kterou si obě země dobře uvědomují.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si v sobotu vyžádaly nejméně jedenáct obětí, informují s odkazem na libanonská média agentury AP a AFP. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že mezi oběťmi byly tři děti a dvě ženy. Dalších nejméně devatenáct lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz, pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.

Pákistánem spravovanou částí Kašmíru hýbou už dva měsíce největší nepokoje za dekády, které mají desítky obětí. Protestující žádají ekonomické a ústavní reformy včetně zrušení křesel pro uprchlíky, které podle nich posilují vliv Islámábádu. Úřady během místních voleb zablokovaly internet, zavedly zákaz vycházení a omezily zahraniční média. Kašmířané mají obavy z opakování indického scénáře, kdy Nové Dillí v roce 2019 s podporou masivní vojenské operace a represí integrovalo svou část Kašmíru.

Izraelští osadníci od neděle obléhají několik palestinských rodin v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.

Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, další čtyři byli vážně zraněni. Informovala o tom izraelská armáda. Židovský stát obvinil teroristické hnutí Hizballáh z porušení příměří a udeřil na jižní Libanon. Tento vývoj však ohrožuje probíhající mírové rozhovory, napsal web The Times of Israel (ToI).

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.

Bezprecedentní útok Ukrajiny na íránskou loď v Kaspickém moři zvýšil riziko, že se zástupný konflikt mezi oběma státy změní v přímý střet a dojde ke splynutí dvou válek. Kvůli americké blokádě íránských přístavů se stala z Kaspického moře klíčová obchodní trasa. Kromě ropy či pšenice proudí mezi Ruskem a islámskou republikou také zbraně. Podle expertů měl Kyjev nejspíš k operaci v této oblasti svolení USA a mohl spolupracovat s Izraelem.