Miliony Indů uchvátila nová virální Lidová strana švábů, která se označuje za „hlas líných a nezaměstnaných“. Satirickou kampaň spustila nejapná poznámka předsedy nejvyššího soudu na adresu mladé generace. Protestní hnutí se během týdne stalo symbolem disentu mezi indickou generací Z, kterou trápí nezaměstnanost a frustrace z politického vedení, jež přehlíží mladé. Fenomén se už rozšířil do Pákistánu.
Lidová strana švábů, v angličtině Cockroach Janata Party (CJP) je parodií na Indickou lidovou stranu (Bharatiya Janata Party – BJP) premiéra Naréndry Módího, která vládne už dvanáct let. Kritici i lidskoprávní aktivisté tvrdí, že za tu dobu došlo v největší demokracii světa k omezení občanských svobod a svobody tisku a rozdmýchávání náboženských sporů, což hinduističtí nacionalisté popírají.
Protestní hnutí založené na politické satiře se inspiruje houževnatým, opovrhovaným, rychle se množícím hmyzem, který lze těžko zahubit. Hnutí vzniklo v reakci na pobuřující slova, jež pronesl během květnového slyšení nejvyššího indického soudu jeho předseda Súrja Kant. Ten přirovnal nezaměstnané mladé lidi, „pisálky“ a aktivisty ke „švábům“ a „parazitům“.
„Jsou mladí lidé, kteří jsou jako švábi – nemohou sehnat práci a v oboru se vůbec neuchytí,“ uvedl Kant. Později se však snažil svá slova upřesnit s tím, že měl na mysli lidi, kteří do oborů pronikají pomocí falešných diplomů, nikoli indickou mládež obecně, informovala indická stanice NDTV. Kontroverzní výroky se ale mezitím staly virální záležitostí a spustily mohutnou vlnu kritiky.
Za kampaní je stratég politické komunikace
Stranu švábů založil třicetiletý absolvent Bostonské univerzity a stratég politické komunikace Abhidžit Dipke, podle něhož myšlenka vznikla jako vtip. Podmínky členství jsou myšlené s nadsázkou – stačí být bez práce, líný, neustále on-line a umět profesionálně nadávat na věci, popisuje kritéria server BBC News. Prostřednictvím formuláře na Googlu se už zaregistroval milion lidí. „Nekontrolujeme náboženství, kastu ani pohlaví,“ uvádí se v dokumentu.
Dipke před přestěhováním do USA pracoval jako dobrovolník pro Stranu obyčejného člověka (Aam Aadmi – AAP). Tato politická organizace vznikla v Indii před více než deseti lety z protikorupčního hnutí a je známá silnou základnou na sociálních sítích.
„AAP vládla několik funkčních období v Dillí a vyprofilovala se zdola. Nejprve chtěli ombudsmana, který by dohlížel na korupci. Také to původně bylo hnutí zespoda od obyčejných lidí, ale byly v něm od počátku aktivní známé osobnosti, ať už sociální aktivisti, nebo bývalí státní úředníci,“ řekl ČT24 indolog Zdeněk Štipl z Ústavu asijských studií Univerzity Karlovy.
Švábi nashromáždili za týden na svém instagramu přes dvacet milionů sledujících, přestože v této chvíli nejsou oficiální politickou stranou. O miliony tak překonali Módího nacionalisty. Ujal se hashtag #MainBhiCockroach („I já jsem šváb“) a hnutí podpořili rovněž někteří indičtí opoziční politici.
Debata se přelila i do reálného světa, kde se mladí dobrovolníci na ekologických akcích a protestech objevovali převlečení za šváby, aby dali ironicky najevo, že se k této nálepce hrdě hlásí, informovala BBC.
„Nastolují problémy národa,“ řekla americké stanici CNN 21letá studentka Amrita Singhová z Dillí. „Myslím, že (Lidová strana švábů) začala jako satira, ale opravdu se mi líbí směr, kterým se ubírá,“ uvedla další studentka Srišti. „Mládež potřebuje platformu, kde můžeme vznést své požadavky, protože většina politických stran nějakým způsobem… Přehlíží témata, která jsou skutečně důležitá,“ dodala.
Vzestup CJP byl pro mnohé překvapením, zatím není ale jisté, zda se projeví na politické scéně. Dominantními silami zůstávají BJP a opoziční Indický národní kongres s miliony aktivních členů po celé zemi. BJP je co do počtu členů považována za největší stranu na světě a nedávno rozšířila svou působnost do státu Západní Bengálsko, dříve vzácné bašty opozice, čímž dále upevnila svůj vliv v zemi, zmiňuje CNN.
Pouhé divadlo, míní kritici
Zatímco příznivci hnutí mluví o „závanu čerstvého vzduchu“ v politické kultuře, kterou mnozí považují za příliš řízenou a nepřátelskou vůči disentu, kritici označují hnutí za on-line politické divadlo spojené s opozicí, poukazují na Dipkeho dřívější spojení s AAP a tvrdí, že se jedná spíše o digitální kampaň než o hnutí zdola.
Hlavní poradce indického ministerstva informací Kančan Gupta uvedl, že vláda považuje vývoj na sítích v souvislosti s hnutím za „abnormální“ jev. „Odhadujeme, že se jedná převážně o boty, přičemž značný počet pochází z Pákistánu a dalších cizích zemí,“ řekl podle listu Financial Times. Dipke se proti tomuto tvrzení ohradil s tím, že jeho data ukazují, že téměř 95 procent sledujících pochází z Indie.
Indická vláda už zablokovala účet CJP na síti X kvůli „obavám o národní bezpečnost“ a v ohrožení je údajně i účet švábů na Instagramu, uvedla stanice Deutsche Welle. Na X ale už vznikl nový účet pro skupinu, kde se objevil příspěvek s nápisem „Šváb je zpět“ a dovětkem „Myslel sis, že se nás zbavíš? Lol“, informoval deník Guardian.
Dipke také tvrdí, že jeho účty na sociálních sítích se staly opakovaně terčem hackerů a že probíhají pokusy o blokaci webových stránek švábů. Sám údajně čelí výhrůžkám smrtí a úřady se místo toho soustředí na samotné hnutí, upozornil. K nejvyššímu soudu v posledních dnech doputoval podnět, který vyzývá k prošetření aktivit kampaně CJP a jejích údajných „falešných obhájců“, uvedl server Times of India.
Upozaděná generace Z
Podle BBC má satirická kampaň obrovský úspěch mimo jiné proto, že řada mladých Indů má pocit, že je v on-line prostoru permanentně vystavena politice, ale jen zřídka se v ní cítí zastoupena. Země má přitom jednu z nejmladších populací na světě, kdy asi polovina z jejích 1,4 miliardy obyvatel je mladší třiceti let. Formální politická účast však zůstává v rámci této skupiny omezená.
Nedávný průzkum zjistil, že 29 procent mladých Indů se politické angažovanosti zcela vyhýbá a pouze jedenáct procent má členství v některé z politických stran. „Lidé jsou frustrovaní, protože se necítí vyslyšeni nebo zastoupeni,“ podotkl Dipke.
Rostoucí úzkost mezi indickou mládeží se odráží i v průzkumu společnosti Deloitte Global zveřejněném minulý týden, který uvádí, že indickou generaci Z těžce zasáhl nedostatek pracovních míst a vysoké ceny. „Generace Z uvádí vyšší finanční stres, přičemž větší podíl zdůrazňuje problémy s dostupností bydlení a finanční nejistotou,“ uvádí průzkum podle agentury Reuters.
Indie produkuje více než osm milionů absolventů ročně, míra nezaměstnanosti mezi nimi ale dosahuje 29,1 procenta, což je devětkrát více než u těch, kteří nikdy nechodili do školy, upozornila stanice al-Džazíra.
„Vysokoškoláci nacházejí velice špatně uplatnění, a nebo ne v tom, v čem jsou kvalifikovaní. To je fenomén, který trvá už delší dobu. Vláda Naréndry Módího už v roce 2014 díky tomu do určité míry vyhrála volby. Módí tehdy sliboval desítky milionů pracovních míst, což se samozřejmě nepodařilo. Takže velká naštvanost tam je,“ přiblížil Štipl.
Vládní údaje ukazují, že míra nezaměstnanosti byla loni i přes rychle rostoucí ekonomiku 9,9 procenta u mladých ve věku 15 až 29 let, v městských oblastech dosáhla v této kategorii 13,6 procenta. A podle modelovaného odhadu Mezinárodní organizace práce celková nezaměstnanost mladých lidí mezi 15 až 24 lety dosáhla v roce 2025 šestnácti procent.
Podle expertů se řada mladých obává ztráty zaměstnání kvůli nástupu umělé inteligence. Situaci ještě zhoršila válka USA a Izraele s Íránem, jež způsobila prudký nárůst cen benzinu, nafty a LPG. Indie je silně závislá na dovozu paliv z Blízkého východu a prudce rostoucí ceny také snížily kurz indické rupie vůči americkému dolaru.
Svou roli při vzniku fenoménu CJP podle Štipla hraje i hojné užívání sociálních sítí v Indii. „Myslím, že tohle je hodně ve hře, ti lidé jsou na sociálních sítích, hlavně mladí. Je to hodně vidět, když je v Indii nějaký problém, nepokoj v Kašmíru nebo jiném státě, tak první, co vláda udělá, že sociální sítě vypne,“ poznamenal indolog.
V posledních letech vyšla takzvaná generace Z do ulic v celé jižní Asii. Protesty vedly k pádu vlád v Nepálu, Bangladéši i na Srí Lance. Demonstrace byly často poháněny vysokou nezaměstnaností, zdražováním a nejistou budoucností, poznamenala BBC. „Ať uděláme cokoli, budeme to dělat v rámci ústavních práv. Uděláme to velmi demokratickým a mírovým způsobem. Nebude to něco, co jsme viděli v Nepálu nebo Bangladéši,“ tvrdí přitom Dipke.
Frustrace mladých se podle Dipkeho projevuje hlavně na internetu. „Generace Z zanevřela na tradiční politické strany a chce si vytvořit vlastní politickou frontu v jazyce, kterému rozumí. Toto je hnutí, které má změnit politický diskurz Indie. Mládež z velké části zmizela z hlavního politického diskurzu. Nikdo o nás nemluví. Nikdo nenaslouchá našim problémům ani se nesnaží uznat naši existenci,“ cituje Dipkeho Reuters.
Konkrétní požadavky na změny
Strana dle manifestu požaduje, aby federální soudci po odchodu do důchodu nezískávali lukrativní posty, jako je například křeslo v horní komoře indického parlamentu. Dále chce padesátiprocentní kvóty pro ženy v parlamentu a poukazuje na nedávné promazávání seznamů voličů ze strany ústřední volební komise, uvedl magazín Forbes.
Dipke už prostřednictvím účtu CJP vyzval k rezignaci indického ministra školství Dharméndry Pradhána, a dokonce v této věci spustil petici. Důvodem je zrušení indických celonárodních přijímacích zkoušek na lékařské fakulty, jež složilo více než 2,2 milionu studentů. Obvinění z úniku testů vedlo k rušení zkoušek, jejich opakování a změně systému testování od příštího roku.
Štipl upozornil na pátý bod manifestu, že pokud někdo přejde z jedné politické strany do druhé, tak bude na dvacet let diskvalifikován. „To je samo o sobě důležitá věc, protože v Indii se to děje běžně,“ podotkl expert.
Strana švábů také ve svém „programu“ uvedla, že zruší licence všem médiím vlastněným Ambáním a Adáním. Odkázala tím na dva z nejbohatších mužů Indie – Mukeše Ambáního a Gautama Adáního – kteří vlastní přední televizní stanice a jsou považováni za blízké spojence Módího. Krok má podle skupiny uvolnit cestu skutečně nezávislým médiím, cituje z manifestu CNN.
Mix vtipu a politiky zároveň není v moderním světě nic nového. „V Itálii komik Beppe Grillo proměnil humor namířený proti establishmentu v Hnutí pěti hvězd, zatímco na Ukrajině se Volodymyr Zelenskyj z role fiktivního prezidenta v televizi stal skutečným prezidentem. V USA éra Donalda Trumpa vyvolala opakované spory o tom, zda se satira sama o sobě nezačala hroutit pod vlivem politické reality, která už sama o sobě často působí jako parodie,“ podotýká k úspěchu nové indické kampaně BBC.
Otázka politické budoucnosti
V Indii teď Lidová strana švábů představuje způsob, jak lidé mohou vyjádřit svou frustraci. Podle Dipkeho je to ale jen začátek. „Musíme pochopit, že před pěti lety nikdo nebyl připravený se ozvat proti Modímu nebo vládě. Časy se mění,“ uvedl podle listu Guardian.
Ozývají se ale i názory, že strana nejspíš brzy upadne v zapomnění. „Myslím si, že z toho (oficiální) politická strana nevzejde. Založit stranu v Indii samozřejmě lze, ale účastnit se voleb je velmi finančně nákladné. Tam chybí kapitál a bez něj se volební kampaň dělat nedá,“ míní Štipl.
„Něco jiného je udělat takovouto legrační satirickou akci a něco jiného do politiky vstoupit. Museli by mít nějaké zastoupení zezdola, což je v Indii problematické a trvá to dlouho. Museli by mít lokální kádry, a to zatím absolutně nemají,“ konstatoval expert.
„Ať tak či onak, CJP již v indické politice udělala něco neobvyklého: na krátkou dobu dala některým mladým lidem pocit, že jsou viděni,“ píše k budoucnosti hnutí BBC.
„Zamořený Pákistán“
Fenomén už překročil hranice a „zamořil“ i sousední Pákistán, kde se objevilo na sociálních sítích hned několik skupin. Tamní Lidová strana švábů se profiluje jako „politická fronta mládeže, tvořená mládeží, pro Pákistán“. V zemi ale existuje i Švábí lidová liga nebo Sjednocené švábí hnutí. „Jsme hlasem těch lidí, které systém považuje za šváby,“ hlásá další účet.
Zelenobílé logo má záměrně zdůraznit alternativu k zavedeným politickým silám, jako jsou Pákistánské hnutí za spravedlnost (PTI) Imrana Chána, Pákistánská muslimská liga Naváze Šarífa (PML-N) a Pákistánská lidová strana (PPP), podotýká NDTV. Pákistánské skupiny jsou nicméně výrazně více decentralizované než indické hnutí.
