Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
Ukrajinská armáda minulý týden uvedla, že u Starobilsku v Ruskem protiprávně okupované Luhanské oblasti zasáhla elitní dronovou velitelskou jednotku. Okupační úřady řízené Moskvou tvrdí, že cílem byl internát pedagogické školy a že zahynulo 21 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit. Ruský vládce Vladimir Putin v návaznosti na tato tvrzení nařídil ruským ozbrojeným silám odvetu.
Ruské ministerstvo na telegramu napsalo, že „ozbrojené síly Ruské federace zahajují postupné provádění systematických úderů proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu v Kyjevě“. Údery budou dle Moskvy vedeny i proti „rozhodovacím centrům a velitelským stanovištím“.
Ukrajinský útok na Starobilsk ruská diplomacie označila za „důkaz nacistické a teroristické podstaty kyjevského režimu“. Zmínila také, že tímto útokem „přetekl pohár trpělivosti“.
Vyzvala také zahraniční občany, včetně personálu diplomatických misí a zastoupení mezinárodních organizací, aby město co nejdříve opustili. Obyvatelé Kyjeva by se podle ruského ministerstva neměli přibližovat k vojenským a administrativním budovám.
Oznámení ruského ministerstva v pondělí dopoledne avizovala jeho mluvčí Marija Zacharovová.
„Situaci pečlivě monitorujeme, všechny informace průběžně vyhodnocujeme a budeme případně postupovat podle interních krizových předpisů,“ informovala tuzemská diplomacie ohledně reakce na ruskou výzvu.
Putin v souvislosti s útokem ve Starobilsku v pátek obvinil Kyjev, že šlo o záměr, a nařídil připravit odvetu. Rusko v noci ze soboty na neděli vyslalo proti Ukrajině šest set dronů a devadesát raket a střel s plochou drahou letu, včetně hypersonické rakety středního doletu Orešnik. Útok si podle Ukrajiny vyžádal čtyři mrtvé a skoro stovku raněných civilistů.
Dřívější ruský útok na velvyslanectví v Kyjevě
Moskva již začátkem května vyzvala pracovníky diplomatických misí v Kyjevě, aby ukrajinskou metropoli opustili v souvislosti s možným ruským úderem, který by nastal v případě, že by Kyjev svými útoky na Rusko narušil oslavy Dne vítězství 9. května.
Při ruském útoku na Kyjev v noci na 20. prosince 2024 bylo poškozeno šest velvyslanectví v Kyjevě, což následně mluvčí tamní diplomacie označil za barbarské porušení mezinárodních pravidel. Ve stejné budově, ve které sídlí zmíněná velvyslanectví, se nachází také České centrum, které rovněž poškodila tlaková vlna při ruském útoku. Šlo tak o první škody, které budovy tuzemské diplomatické mise utrpěly od začátku ruské agrese proti Ukrajině, řekl tehdy zástupce velvyslance Jiří Preclík.
„Škody to jsou a je třeba si uvědomit, že České centrum je nedílnou součástí české ambasády, čili byla vlastně poničena část české diplomatické mise,“ poznamenal Preclík.
Ruský útok na ukrajinské hlavní město si podle místních úřadů tehdy vyžádal jednoho mrtvého a devět raněných. Žádný diplomat neutrpěl újmu.
České velvyslanectví v Kyjevě bylo načas uzavřeno po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu, ale již 13. dubna 2022 se čeští diplomaté na ambasádu v Kyjevě vrátili.
Ukrajina už pátým rokem vzdoruje plnohodnotné invazi, jejíž součástí jsou vzdušné útoky prováděné oběma stranami. Moskva i Kyjev popírají, že by záměrně útočily na civilisty. Organizace spojených národů (OSN) nedávno uvedla, že ve válce přišlo o život přes 15 tisíc civilistů, včetně žen a dětí. Drtivou většinu civilních obětí OSN zaznamenala na území pod kontrolou Kyjeva, na které útočí ruská armáda.
Načítání...
