Národní galerie Praha

Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.

Národní galerie Praha uspořádala úplně první komplexní retrospektivu Aleše Veselého. K vidění je ve Veletržním paláci pod názvem Alešville.

Národní galerie Praha vystavila ve své sbírkové expozici v Klášteře sv. Anežky České Madonu z Havraně. Středověká socha z doby Karla IV. byla objevena teprve nedávno, český stát ji koupil od soukromého majitele za 4,5 milionu korun. Tři roky trval průzkum a restaurování. Socha se v 19. století podle zástupců galerie nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu, z toho se odvozuje i její název. Dům, ve kterém byla léta na půdě, zřejmě dříve patřil sudetským Němcům, na jejichž majetek stát patrně uplatnil Benešovy dekrety a tím ho zabavil.

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.

Národní galerie Praha zahájila podzimní sezonu dvěma hlavními výstavami. Pro prezentaci Ceny Jindřicha Chalupeckého vytvořili nová díla tři letošní laureáti Dominik Adamec, Barbora Lungová a Karolína Rossí. Hostem je nizozemská výtvarnice Kinke Kooi. Druhá z výstav nazvaná Retrospektiva – Alešville se ohlíží za tvorbou sochaře Aleše Veselého.

Po osmnácti letech se na zámek v Telči vrátila díla malíře Jana Zrzavého. Obrazy rodáka z Vysočiny zapůjčila Národní galerie. Je mezi nimi i Portrét slečny Tydlitátové֪ – nejnovější obraz, který galerie zakoupila ze soukromé sbírky.

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.

Jméno Davida Černého patří ve veřejném prostoru momentálně k těm skloňovaným. Stále ještě neutichla debata ohledně rozměrných plastik motýlů-stíhaček, které vytvořil pro obchodní dům v centru Prahy a které někteří odborníci označují za kýč. Zároveň se výtvarník svým podpisem přidal k signatářům výzvy mířící kriticky na instituce a ceny české výtvarné scény. Své důvody rozebral jako host Interview ČT24.

Výtvarníci Milan Knížák, David Černý, František Skála nebo architekt Josef Pleskot a bezmála stovka dalších kulturních osobností nesouhlasí se současnou podobou Akademie výtvarných umění, Národní galerie i Cenou Jindřicha Chalupeckého. Žádají změny a v případě rektorky AVU odstoupení z funkce. Vedení kritizovaných institucí námitky nepovažuje za opodstatněné, mluví mimo jiné o generačním nepochopení.

Národní galerie v Praze poprvé vystavuje originál kresby od Michelangela Buonarrotiho. Výstava Od Michelangela po Callota ukazuje vrcholné období renesančního umění, takzvaný manýrismus. A to především na grafikách evropských umělců. Některá díla zapůjčilo pařížské Muzeum Louvre.

Národní galerie Praha pohlíží na český národní sport skrze výtvarné umění. Historii ledního hokeje a bruslení u nás přibližuje prostřednictvím maleb, fotografií a také soch. Výstava s názvem Na led! potrvá do října.

V Evropě přibývá útoků klimatických aktivistů na umělecká díla. V Louvru polili Monu Lisu polévkou, v Drážďanech se přilepili k rámu Sixtinské madony a v Madridu je lepidlo spojilo s obrazem Francisca de Goyi. Instituce, včetně Národní galerie Praha, proto zvyšují bezpečnostní opatření. Podrobnosti o všech sdělit nemůžou, pokud mají být účinná, ale některá omezení, jako speciální skla před obrazy nebo kontrola obsahu tašek, viditelná jsou.

Jeden z nejvýznamnějších – a také nejlépe placených – barokních umělců v Čechách, ovšem zároveň věčný dlužník, nevěrný manžel a velký gurmán. Na objednávku vytvářel biblické výjevy, pro sebe maloval společenskou spodinu. Petra Brandla se pokouší vystihnout výstava s podtitulem Příběh bohéma, kterou připravila Národní galerie Praha. Prohlédnout si na ni lze i díla nově objevená či dosud nevystavená.

Národní galerie v Praze (NGP) otevírá novou stálou expozici umění dvacátého a jednadvacátého století. Jmenuje se 1939–2021: Konec černobílé doby. Autoři chtějí ukázat, že v dané době existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe.

Národní galerie Praha otevírá výstavu věnovanou Josefu Mánesovi. Jak naznačuje podtitul „člověk – umělec – legenda“, kurátoři chtějí autora kalendářní desky staroměstského orloje představit třeba i jako autora návrhů praporů a dekorativních předmětů. Zároveň se snaží nahlédnout na stereotypy, které se s Mánesovou tvorbou postupem času spojily. A to doslova do hloubky, díla na výstavě totiž doplňují výsledky restaurátorského výzkumu.

Prezentace českého umění je leitmotivem výstavní sezony 2023 v Národní galerii Praha. V letošním roce otevře novou stálou expozici mapující dějiny od vyhlášení protektorátu Čechy a Morava až téměř do současnosti. Samostatné výstavy slibují novátorský pohled na osobnosti, jakými byli Josef Mánes a Petr Brandl. V projektu Květinová unie, dílu Mileny Dopitové a bienále architektury je zastoupeno současné tuzemské umění prezentované v zahraničí. „Přirovnávám to ke kaleidoskopu, který dává statickým věcem zcela novou podobu,“ uvedla k dramaturgickému plánu generální ředitelka NGP Alicja Knast.

Národní galerie Praha otevřela novou stálou expozici o architektuře z let 1956 až 1989 a připravila na přelom roku nové dočasné výstavní projekty. Představí v nich tvorbu Evy Koťátkové i metodu používanou při průzkumu starého umění. K vánočním svátkům se váže tematická výstava o narození Ježíše Krista a jeho oslav. Všechny výstavy jsou přístupné od 7. prosince. Národní galerie rovněž zpřístupnila nový kreativní prostor nazvaný Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění.

Muzejním počinem loňského roku se stalo Muzeum nákladních automobilů Tatra, které vzniklo v rekonstruované budově bývalé slévárny automobilky v Kopřivnici. Projekt dostal cenu Gloria musaealis, která oceňuje nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Nejlepší muzejní výstavou pořadatelé vyhlásili expozici Toyen: Snící rebelka, kterou uspořádala Národní galerie v Praze. Nejlepší muzejní publikace vznikla k výstavě Epocha salonů v Západočeské galerii.

Cenný obraz svatého Augustina od vlámského barokního mistra Petera Paula Rubense je ozdobou nové výstavy klášterního muzea augustiniánů na Starém Brně. O malbu pečuje déle než sto let Národní galerie v Praze, vlastní ji ale řád augustiniánů, pro který obraz také původně vzniknul. V Brně zůstane přibližně dva roky jako součást oslav výročí narození Gregora Johanna Mendela a založení kláštera.

Meditačním zážitkem může být návštěva nové výstavy v Národní galerii Praha. Instalace Buddha zblízka přibližuje prostřednictvím vizuálního umění hlavní myšlenky a duchovní inspiraci buddhismu. Raritou je patnáctimetrový svitek, jehož obrazová část je poprvé k vidění v celé své délce.

Národní galerie v Praze představila podobu nového depozitáře. Moderní areál by měl vyrůst postupně v průběhu sedmi let v pražských Jinonicích. Budova za 1,3 miliardy nebude fungovat jen jako sklad, ale také jako dílna a prostor pro veřejnost.

Díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny jsou k vidění v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Výstava nazvaná 1673 / Kabinet pro biskupa vedle dvou desítek obrazů starých mistrů zároveň přiblíží, jak fungovalo sběratelství v sedmnáctém století. Prezentaci starých mistrů otevřela v těchto dnech také Národní galerie Praha. Navazuje tak na už existující expozici na Hradčanech. Více než šest stovek maleb a soch připomíná někdejší hlavní evropská umělecká centra.