Národní galerie Praha dopřeje architekturu všem. Nové výstavy probírají i tělo a Vánoce

Národní galerie Praha otevřela novou stálou expozici o architektuře z let 1956 až 1989 a připravila na přelom roku nové dočasné výstavní projekty. Představí v nich tvorbu Evy Koťátkové i metodu používanou při průzkumu starého umění. K vánočním svátkům se váže tematická výstava o narození Ježíše Krista a jeho oslav. Všechny výstavy jsou přístupné od 7. prosince. Národní galerie rovněž zpřístupnila nový kreativní prostor nazvaný Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění.

Nová stálá expozice „1956 až 1989: Architektura všem“ ve Veletržním paláci se zaměřuje na architekturu a životní styl v Československu daného období. Věnuje se tématům bydlení, pokroku technologií a komunikace či nárůstu služeb a spotřeby. Jeden z oddílů připomene i československou účast na světové výstavě Expo 1958.

Tělo s příběhy násilí

Výstava Moje tělo není ostrov je samostatnou prezentací Evy Koťátkové, která se ve své tvorbě často věnuje tělesnosti a vlivu vnějšího světa na ni. V objektech, kolážích a textech spojených do hravých a performativních instalací poukazuje na fakt, jak hluboce je život člověka ovlivněn sociálním prostředím, jeho kódy a normami.

„Tato výstava se pokouší různými prostředky a především skrze příběhy mluvit o motivech útlaku, normativity a viditelného i neviditelného násilí, které je pácháno vůči našim tělům a jednání,“ vysvětlila Eva Koťátková.

Výstava je přenesená z Muzea současného umění CAPC v Bordeaux. Tamní prostor býval skladem a množství krabic a beden, které v něm zůstaly, inspirovalo Koťátkovou k vytvoření instalace o „zaškatulkování“.

Projekt má podobu obrovského těla, které zároveň působí jako krajina. Každou sobotu odpoledne se k výstavě připojí perfomeři, aby se s veřejností podělili o nejrůznější příběhy, například o dítěti šikanovaném ve škole, o krevetě vařené zaživa nebo o keři vytrženém ze svého původního prostředí, aby byl znovu vysazen na předměstí.

Do hloubky památek i vánočních svátků

V klášteře svaté Anežky České začala výstava V hloubce a po povrchu. Přibližuje metodu výpočetní tomografie při průzkumu děl starého umění. Zájemci se s touto metodou seznámí obecně i na příkladech konkrétních památek v prostorách expozice. 

Nahrávám video

 Ve Schwarzenberském paláci najdou lidé komorní vánoční výstavu, která zpracovává téma narození Ježíše Krista a jeho oslav v grafických listech, kresbách a iluminacích od středověku a renesance po dvacáté století. 

Prohlížet si lze díla autorů, jako jsou Albrecht Dürer, Jan Sadeler, Rembrandt van Rijn, Hermína Laukotová nebo Bohuslav Reynek. Se specifiky českých Vánoc návštěvníky seznamují ikonická díla Mikoláše Alše a Josefa Lady. Část expozice také rozebírá komerční aspekt vánočních svátků. 

Prostor pro ty, co chtějí být blízko umění

Novým prostorem Národní galerie je Atlas neboli Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění. Vznikl na ochozu Veletržního paláce a zahrnuje kavárny, pracovní prostory, knihovny, místa pro odpočinek, přednášky, dílny i herny.

„Cílem je, že definice muzea nebo galerie se rozšiřuje. Prostor galerie děláme přístupnějším. Galerie už není jen místem pro lidi vzdělané v umění, kteří o něm dovedou diskutovat, ale především pro ty, kdo mají silnou touhu trávit čas v blízkosti umění a dozvědět se o něm víc. Důležitá je interaktivita,“ podotýká generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knastová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...