Tři nové výstavy v Národní galerii Praha připomínají více než dvousetletou historii této instituce, ale představují i současné mladé tvůrce. Do jarní sezony vstupuje galerie s obměněným vedením, dočasně ji vede Olga Kotková, která v ředitelském křesle nahradila odvolanou Alicji Knastovou. Galerijní novinky vznikly ještě za jejího působení. Kotková budoucí nabídku galerie vidí v pořádání více menších výstav.
„Kromě několika okázalých výstav chceme dělat i výstavy intimnějšího charakteru, které ale umožňují to, že jich bude moci být více,“ zmínila Kotková budoucí směřování Národní galerie. Přizpůsobila jim už i letošní galerijní plány. Podle ní by ale NGP neměla výstavy dělat tak okázale a luxusně jako dosud, ale skromněji a intuitivněji, což by mohlo pomoci i šetřit. „Ale věřte mi, že tady už není moc kde šetřit,“ dodala zároveň.
Kotková dosud šéfovala sbírkám starého umění, řízením galerie ji dočasně pověřil ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) poté, co před týdnem odvolal ředitelku Alicji Knastovou. Výběrové řízení na nového ředitele či ředitelku galerie chce ministerstvo kultury mít do konce letních prázdnin a jeho, respektive její, jméno by mohlo být známo v září. Kotková ještě neví, zda se do výběrového řízení také přihlásí.
Ministr Klempíř ji považuje za zkušenou manažerku. Již dříve odvolání Knastové zdůvodnil tím, že si představuje jiné směřování galerie. Ve středu zopakoval, že Knastová galerii nejprve stabilizovala, potom ale nedokázala přijít s něčím, co by instituci podle něj „katapultovalo zpátky na první pozici ve střední Evropě, v Praze“.
Otázka financí
„Jistě chybí prostředky. A po krátkém jednání s panem premiérem jsme připraveni Národní galerii poskytovat, co budeme moci,“ ujistil Klempíř. Národní galerie Praha má hlavní sídlo ve Veletržním paláci a stará se o dalších pět budov. Jejich provoz je ale finančně velmi náročný. „V současné situaci to trochu působí tak, že slibem nezarmoutíš. Ale bez té finanční injekce – ať už bude v tom ředitelském křesle kdokoliv – tak příliš neudělá,“ míní publicista Tomáš Klička z časopisu Art Antiques.
Vedle atraktivního výstavního plánu označila Kotková za další výzvu v ředitelské funkci také přípravu výstavy nového depozitáře v Jinonicích. „Zkouším jednak získat peníze ze státního rozpočtu, ale už jsme jednali i se zahraničními partnery, jeví se nám možnost spolufinancování ze zahraničí,“ doplnila.
Klempíř už dříve ocenil, že předchozí ředitelka Knastová dokázala tento důležitý projekt posunout. Národní galerii vedla od roku 2021, mandát jí měl vypršet na konci letošního roku. V roce 2024 přestála petici předních umělců, která ji kritizovala v souvislosti s tehdejší situací na Akademii výtvarných umění v Praze.
Knastová vzápětí po odvolání přiznala, že takový krok nečekala, protože výsledky galerie jsou podle ní skvělé jak v číslech návštěvnosti, tak pokud jde o výstavní projekty. Podotkla nicméně, že ministr kultury má na odvolání šéfa NGP, tedy příspěvkové organizace, nárok. Zůstává nadále zaměstnancem.
„NGP má skvělý tým, a když se jí dostane podpory, dokáže velké věci. Nutné je to ze strany státu především v oblasti financování, bez toho může tato instituce jen živořit,“ zmínila i ona potřebu dostatečných financí, má-li galerie patřit k předním svého druhu.
Co řeší generace Z
Olga Kotková se chce z pozice dočasné ředitelky zaměřit na výstavy současného a moderního umění, první z projektů by podle ní měl být před koncem letošního roku. Detaily zveřejní později. Ráda by také přilákala více návštěvníků, včetně nejmladší generace. Právě té je věnovaná i nová výstava, která vznikla ve spolupráci s Vysokou školou uměleckoprůmyslovou, ovšem stejně jako další dvě novinky ještě za působení Knastové.
Pod názvem Bienále UMPRUM: Generace Z představuje mladé tvůrce, kteří se narodili mezi lety 1994 a 2004 a tuto školu vystudovali. Podle kurátora Michala Novotného mohou návštěvníci starší než generace Z vidět, co dnes řeší mladí lidé. „Cílem těchto výstav je nejen prezentace umělecké činnosti studentek a studentů, ale také představení jejich myšlení a vidění světa,“ poznamenal rektor UMPRUM Jindřich Vybíral.
Jak vznikla NGP i oceněné dílo Jiřího Koláře
Naopak do historie hledí výstava nazvaná 230 let NGP: Instituce v pohybu. Připomíná výročí založení Společnosti vlasteneckých přátel umění. Ta vznikla na popud české šlechty a později se z ní zrodila Národní galerie. „Po vzniku Československa vznikla potřeba mít státní uměleckou sbírku. A právě proto byla v roce 1936 Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel zestátněna,“ připomněla kurátorka Veronika Hulíková.
Třetí z výstavních novinek se vrací do roku 1969, kdy český výtvarník Jiří Kolář obdržel na bienále v Sao Paulu jednu z hlavních cen. Autoři výstavy Kolářovu oceněnou prezentaci rekonstruovali pomocí archivních fotografií a dokumentů a zasadili do kontextu doby. Tedy do času po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a vojenské diktatury v Brazílii.
Během března už Národní galerie otevřela další tři menší expozice. Ve Schwarzenberském paláci je to Lilie: květina a symbol, ve Veletržním paláci výstavu Antonín Mánes – mezi komponovanou krajinou a skicou. Na stejném místě lze vidět i grafický kabinet s názvem Erotika přešla v děs. Pokušení sv. Antonína jako téma moderního umění. Ukazuje díla Josefa Váchala, Františka Koblihy, Jana Konůpka, Alfreda Kubina či Rudolfa Jakubka v konfrontaci s grafikami starých mistrů.
