Národní galerie představuje laureáty Chalupeckého ceny a tvorbu Aleše Veselého

Národní galerie Praha zahájila podzimní sezonu dvěma hlavními výstavami. Pro prezentaci Ceny Jindřicha Chalupeckého vytvořili nová díla tři letošní laureáti Dominik Adamec, Barbora Lungová a Karolína Rossí. Hostem je nizozemská výtvarnice Kinke Kooi. Druhá z výstav nazvaná Retrospektiva – Alešville se ohlíží za tvorbou sochaře Aleše Veselého.

Podle ředitelky Chalupeckého společnosti Terezy Jindrové může pražské publikum výstavu laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého vidět po třech letech, minulé výstavy byly v Brně a v Ostravě. Témata, která umělci zpracovali, se podle ní dotýkají každého. Intimní prožitky v dílech vystavujících umělců se mísí s globálními otázkami, týkají se rovněž duchovního hledání, paradoxů, nerovnosti a násilí.

Dominik Adamec se prezentuje sérií keramických soch o vztahu člověka k jídlu, o rituálech s ním spojených, ale také o jeho mocenském rozměru ve světě. Karolína Rossí v site-specific instalaci pomocí abstraktní malby a trojrozměrných dřevěných objektů vytvořila meditativní prostor, který propojuje spiritualitu, súfismus s ekologií.

Barbora Lungová dál rozvíjela svůj projekt Duhová zahrada multimediální instalací. Série aktuálních fotografií zobrazuje hledání queer identity členky sexuální menšiny a coming out, a to rovněž v souvislosti s ekologickými tématy.

Oceněné umělce vybrala mezinárodní porota v únoru. Od loňského ročníku jsou vybráni vždy tři laureáti a neplatí už věkový limit pětatřiceti let. Zahraničním hostem je Kinke Kooi. Výstava Naslouchající tělo je retrospektivou této nizozemské umělkyně.

Národní galerie podle ředitelky Alicje Knastové ukazuje nejaktuálnější umění v tradičním projektu, na němž se podílí Společnost Jindřicha Chalupeckého. „Letos navíc propojujeme minulost se současností, protože od loňského roku máme v našem fondu díla 28 laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého od počátku devadesátých let až do roku 2018 a budeme je postupně vystavovat,“ uvedla Knastová.

Díla letošních laureátů jsou k vidění zdarma až do ledna příštího roku. Výstava je také součástí festivalu vizuálního umění Prague Art Week, který zájemcům otevře do neděle 28. září galerie, muzea a další prostory na čtyřech desítkách míst v Praze.

Nahrávám video

Alešville je první retrospektivou Aleše Veselého

Druhá hlavní podzimní výstava NGP Retrospektiva – Alešville je první retrospektivou zesnulého sochaře Aleše Veselého, mimo jiné autora Brány nenávratna u bývalého nádraží Praha-Bubny. Tvorbu umělce sleduje od raných prací z padesátých let až po monumenty a vizionářské projekty do krajiny a pouští.

Veselý vynikl nejprve jako představitel strukturální abstrakce, později pak svými monumentálními sochami ve veřejném prostoru, a to jak v Česku, tak v zahraničí. Častým námětem mu byl holocaust, s nímž měl osobní zkušenost. Vedle Brány nenávratna vytvořil monument Kaddish, nazvaný podle židovské modlitby za mrtvé. Sedm metrů vysoký počin lze nyní vidět před Veletržním palácem. Jde o osobní memento smrti Veselého otce.

Veselý v roce 1970 koupil ve Středoklukách u Prahy bývalý mlýn. V něm tvořil, svářel, pracoval do smrti. Kurátorka Monika Čejková vyzdvihla možnost pracovat s Veselého pozůstalostí na základě dohody NGP s Veselého dcerou Janou Veselou, která žije v zahraničí. Veselý zemřel v roce 2015, v Česku zatím chyběla ucelená výstava jeho prací.

Název výstavy Alešville vychází ze stejnojmenné starší kresby Veselého. „Demonstruje jeho potřebu budovat si vlastní vnitřní svět nadměrných dimenzí,“ vysvětlila kurátorka Monika Čejková. Veřejnosti je Veselého retrospektiva přístupná do února 2026.

NGP také ve Veletržním paláci, v jeho Malé dvoraně, dala prostor výstavě Jiřího Příhody a jeho pojetí nových médií. Ve druhém patře se samostatná výstava věnuje Zbyšku Sionovi, jeho grafikám a abstrakcím takzvaného informelu. Ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech přibyla výstava o dějinách karikatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...