Naši profesoři byli mistři, i Knížák. Dnes se učí kvůli platu, kritizuje David Černý

Nahrávám video

Jméno Davida Černého patří ve veřejném prostoru momentálně k těm skloňovaným. Stále ještě neutichla debata ohledně rozměrných plastik motýlů-stíhaček, které vytvořil pro obchodní dům v centru Prahy a které někteří odborníci označují za kýč. Zároveň se výtvarník svým podpisem přidal k signatářům výzvy mířící kriticky na instituce a ceny české výtvarné scény. Své důvody rozebral jako host Interview ČT24.

„Trochu zpětně lituju, že jsem nešel na ČVUT a neudělal si pár ročníků kybernetiky,“ přiznává David Černý, jeden z nejvýraznějších současných výtvarných umělců. Byl by prý rád, kdyby jeho dcera vystudovala „tvrdý obor“, aby se něco naučila, a „pak si může klidně dělat umění“.

Na dnešním studentském uměleckém prostředí mu mimo jiné vadí levicová orientace. „Prohlásit o sobě v roce 1999 nebo 2005, že jsem levicově smýšlející, to by bylo skoro na přes držku. Že se to dneska rozdmýchává a začíná stoupat, je děsivé,“ říká.

Ke vzdělávání k umění se vyjádřil i podpisem pod nedávnou výzvu necelé stovky – nejen výtvarných – umělců, kteří nesouhlasí se současnou podobou Akademie výtvarných umění, Národní galerie i výtvarné Ceny Jindřicha Chalupeckého. Vadí jim nedostatečná spolupráce s českými umělci či aktivistické tendence a žádají změny. Vedení kritizovaných institucí a organizátoři ocenění námitky odmítají.

Dejte Chalupeckého cenu všem Čechům, radí Černý

Cenu Jindřicha Chalupeckého obdržel David Černý v roce 2000 – mimo jiné v roce, kdy se na Žižkovské věži v Praze objevila jeho nadživotní mimina. Podporovatelům aktuální výzvy, včetně Černého, vadí, že současná podoba porušuje stanovy zakladatelů, k nimž patřil Václav Havel či Theodor Pištěk. „Chalupeckého cena je z mého pohledu naprosto devalvovaná,“ říká. „Mělo to být ocenění pro mladé umělce, pro české umělce, ocenění, které bude pomáhat laureátovi se dostat do viditelnější sféry. Pro mladého umělce, který začíná.“

V roce 2020 se finalisté tehdejšího ročníku dohodli, že nikdo nevyhraje, protože Chalupeckého cena není „trofejí jednoho laureáta či laureátky“ a porovnání v umění „nemá smysl“. Této filozofie se drželi i nominovaní umělci v následujících ročnících, kdy vítězem jsou tedy všichni. Loni pořádající Společnost Jindřicha Chalupeckého také rozhodla, že ruší věkový limit – do té doby byla nominace omezena věkem pětatřiceti let.

„Je to smutné, rozpadla se z toho ta soutěživost, která je pochopitelnou součástí, dávám-li ocenění,“ míní Černý. „Možná že by bylo rozumné, kdyby si ji zasloužili všichni, kteří se přihlásí, popřípadě všichni, kteří se ani ještě nestačili přihlásit, anebo možná všichni obyvatelé České republiky. A do toho by bylo asi dobré započítat i zvířata,“ dodává ironicky.

Umění neučí respektované osobnosti

Pohledu na současné nastupující výtvarné umělce se týká i kritika Akademie výtvarných umění. Výzva tvrdí, že tato pražská škola studenty vede v duchu „aktivistických tendenčních ideologií“. Kritizuje také výběr vedoucích ateliérů a absenci „klasického zaměření“.

Rektorka AVU Maria Topolčanská v reakci na výtky mluvila v Událostech, komentářích o mezigeneračním nepochopení. Generační spor zmiňuje rovněž ředitelka další kritizované instituce – Alicja Knastová z Národní galerie.

Nahrávám video

„Můj názor je, že to není spor generací. Když jsme byli v devadesátých letech na škole, taky existoval samozřejmě spor generací, ale profesoři na té škole – a teď řeknu něco úplně šíleného – i Knížák byl pořád vlastně mistr. Byť s ním mám nekonečný konflikt,“ namítá Černý. Kupříkladu v roce 2000 odmítl Černý převzít Chalupeckého cenu v Národní galerii, dokud Knížák neodejde z jejího vedení. Nyní se podpisy obou sešly pod výzvou.

„Lidé, kteří učili na školách, byli fantastičtí profesionálové ve svých oborech. A to poslední, co by je zajímalo, byl třeba plat. Bojím se, že dneska je spousta lidí na těch školách právě kvůli platu. A mám velké pochybnosti, kdo dneska učí, zda ty nejrespektovanější výtvarné osobnosti,“ vysvětluje svůj pohled na současnou AVU Černý.

Marginální žirafa

Nicméně kritika mířící na Národní galerii a její prezentaci současného českého umění se týká i díla respektované konceptuální umělkyně z generace čtyřicátníků Evy Koťátkové (mimochodem rovněž laureátky Chalupeckého ceny).

Signatářům výzvy se nezamlouvá, že Česko na současném bienále umění v Benátkách, která je prestižní výtvarnou akcí, zastupuje její projekt inspirovaný první žirafou v pražské zoo. Podle galerie nahlíží příběh „ze současných ekologických a dekoloniálních perspektiv“. „Nevidím zásadnější impakt. Toto je marginální záležitost. Důležitějších témat je dneska k řešení nekonečno, takže to, co tam je, je nezajímavé,“ říká Černý.

Trigy na Národním divadle také nevadí

Nelíbí se mu rovněž výstavní politika Národní galerie týkající se současného umění. Přední česká výtvarná instituce podle něho výstavy především přejímá, místo aby kurátorsky připravovala vlastní projekty.

Černého práce ale také budí často diskuse. Nejnověji, když pro pražský obchodní dům Máj, který je kulturní památkou, vytvořil dva několikametrové motýly, jejichž trupy odkazují ke stíhačkám spitfire. Podle autora jsou tyto pohyblivé plastiky poctou československým stíhacím pilotům, kteří sloužili v britském Královském letectvu (RAF).

Černého objekty kritizovali někteří odborníci. Například Klub Za starou Prahu návrh označil za kýč. Výtvarník uvedl, že podobu plastik konzultoval s autory původní budovy. Pražští památkáři umístění motýlů na Máj povolili na jeden rok.

V Interview ČT24 použil Černý k vysvětlení idey své plastiky na Máji srovnání se sousoším na nedalekém Národním divadle. „Na střeše Národního divadla jsou trigy, římský ekvivalent dnešního tanku. Nikdo se neptal, proč Šaloun dělal vojenské trigy, a nikdo dneska nebude říkat, ježíšmarjá, vždyť na tom Národním divadle je hrozný kýč. Takže pro mě je nepochopitelný argument, proč jsou vojenská letadla na Máji,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...