Grafika manýrismu pomáhala „kopírovat“ Michelangela, přibližuje ji výstava v Národní galerii

Národní galerie v Praze poprvé vystavuje originál kresby od Michelangela Buonarrotiho. Výstava Od Michelangela po Callota ukazuje vrcholné období renesančního umění, takzvaný manýrismus. A to především na grafikách evropských umělců. Některá díla zapůjčilo pařížské Muzeum Louvre.

Manýrismus se zrodil v Itálii z vrcholné renesance. Vyznačuje se rafinovanou elegancí, bohatou fantazií a zálibou v symbolech a skrytých významech. Grafika coby moderní informační médium sehrála v jeho rychlém rozšíření mimořádnou roli.

„S klíčovými díly Michelangela, Raffaela, Giulia Romana nebo nádhernou výzdobou francouzského královského zámku ve Fontainebleau se lidé tehdy seznamovali nejčastěji právě prostřednictvím grafických listů,“ uvedla kurátorka výstavy Blanka Kubíková.

Díky grafickým reprodukcím si lidé po celé Evropě mohli prohlédnout třeba monumentální fresku, kterou vytvořil Michelangelo pro Sixtinskou kapli ve Vatikánu. „Michelangelo je jeden z mála velikánů renesančního umění, který sám neinicioval vznik grafických děl, ale byl takovou osobností, že rytci a vydavatelé velice stáli o to reprodukovat jeho díla,“ podotýká Kubíková.

Nahrávám video

Zájem byl i o seznámení se sochařskými díly tohoto italského renesančního mistra. Například pohřební kaple Medicejských ve Florencii sloužila pro ostatní umělce v podstatě jako škola umění. „Ztvárňoval bravurně člověka, za to byl obdivován. Ostatní umělci kopírovali jeho typus dokonalého zobrazení lidského těla plného emocí, energie,“ vysvětlila kurátorka.

Originál od Michelangela

Na aktuální výstavě se vůbec poprvé v Česku vystavuje také originál od Michelangela, konkrétně jedna z jeho kreseb. „Žádné jeho dílo nebylo dosud v České republice vystaveno,“ potvrdila ředitelka Národní galerie (NGP) Alicja Knast.

Kromě Michelangelovy tvorby budou do 11. května představována také díla vytvořená podle Raffaela, Jana Brueghela či Hanse von Aachen a řady jiných velkých umělců. Vystaveny budou také grafické práce mistrů ryteckého umění, jako byl třeba v názvu výstavy zmíněný Jacques Callot.

Otevíraná výstava je prvním ze dvou projektů zaměřených na umění grafiky v šestnáctém století, kdy se umělecký styl manýrismus prosadil, které NGP ve spolupráci s Muzeem Louvre již několik let připravuje. Druhá výstava se uskuteční příští rok na jaře v Louvru a zaměří se na umění spojené s objevováním přírody na dvoře Rudolfa II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...