Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
Bezpečnostním rámem v Bečově nad Teplou před vstupem k relikviáři musí projít každý příchozí. Některé to obtěžuje, podle kastelána Tomáše Wizovského však opatření mají památku ochránit před poškozením a zároveň zajistit bezpečnost návštěvníků expozice.
„Byli byste překvapení, kolik lidí si na nedělní výlet s dětmi přinese bodnou, sečnou nebo taky střelnou zbraň v podobě pistole,“ říká kastelán. Rám v Bečově nad Teplou je jediným svého druhu umístěným na českých památkách, s výjimkou Pražského hradu.
Románskou památku vystavují v trezorové místnosti. Relikviář svatého Maura chrání přes dvacet milimetrů silné sklo, které by mělo odolat všem rizikovým jevům včetně střelby či účinku granátu. Při vyhlášení poplachu by artefakt zřejmě zajel do opancéřovaného pouzdra. To je ale podle bezpečnostního experta utajovaná informace.
„Jsou tady určitá opatření, ale nejenom v samotné trezorové místnosti, ale i mimo ni a mimo zámek. Kamerové systémy nám fungují a samozřejmě jakýkoliv dotyk, který by se nám zdál podezřelý, bychom okamžitě řešili ve spolupráci s policií,“ uvádí bezpečnostní expert Jiří Míka.
V Bečově se každoročně koná i cvičení pro případ ohrožení zámku. Obvykle se zaměřují proti teroristům, útokům na měkké cíle, včetně zabránění loupeže.
Ochranu památek limitují finance
Ochrana památek je pro Národní památkový ústav (NPÚ) podle jeho mluvčí Blanky Černé prioritou. Ústav na ni klade velký důraz a využívá maximum dostupných prostředků. Jeho možnosti jsou však omezené výší příspěvku na provoz.
„Vzhledem k tomu, že památky ve správě NPÚ jsou unikátní a způsob jejich zabezpečení je nutné řešit individuálně podle místních podmínek, potřebovali bychom na jejich ochranu výrazně vyšší objem financí, než jaký dosud vynakládáme,“ uvedla Černá.
Podle ní jsou všechny památky, které NPÚ spravuje, zabezpečené. „Příkladné komplexní řešení ochrany ale obvykle přichází až při jejich celkové obnově,“ doplnila. Zároveň upozornila, že ústav nemůže poskytovat detailní informace o bezpečnostních systémech, aby tím nenarušil jejich funkčnost či nesnížil účinnost přijatých opatření.
Ochrana Národní galerie
„Od mého jmenování do funkce generální ředitelky Národní galerie Praha jsou bezpečnostní opatření klíčovou záležitostí. Jejich zlepšování je v rámci finančních možností naší významnou prioritou,“ uvedla generální ředitelka instituce Alicja Knast.
Podle ní galerie zajišťuje ochranu děl kombinací fyzické ostrahy, technických prostředků včetně prvků předmětové ochrany i mechanických opatření, jako jsou vitríny, ochranná skla a další. „Na operativní úrovni úzce spolupracujeme s příslušnými bezpečnostními složkami České republiky. Průběžně aktualizujeme naše bezpečnostní postupy, abychom zajistili ochranu osob i uměleckých děl,“ doplnila Knast.
Od počátku svého působení se podle vlastních slov zasazuje o to, aby byla bezpečnostní opatření a postupy v paměťových institucích prioritou. „Opakovaně při jednáních s naším zřizovatelem i dalšími institucemi prosazuji jejich začlenění do státní kulturní politiky. Tento cíl se v současné politice řeší vůbec poprvé. Nebezpečí, která dnes hrozí, jsou mnohá – a krádež je jen jedním z nich,“ zdůraznila Knast.
Nepřetržité investice do vybavení, zázemí a potřebných bezpečnostních postupů podle ní vyžadují trvalou a stabilní finanční podporu státu, zejména s ohledem na neustálý vývoj technologií. „Doufám, že incident v Louvru upozorní na problém ochrany kulturního dědictví a bezpečnosti obecně. Bezpečnost národních institucí totiž není jen otázkou technického zázemí a postupů, ale především politické vůle zajistit dostatečné zdroje a jejich průběžnou obnovu,“ uzavřela.
