Žabí apokalypsa: nejinvaznější houba světa vybíjí 501 druhů obojživelníků

Perutýni ve Středozemním moři, američtí raci v německých řekách nebo bolševník podél českých potoků – to jsou jedny z nejznámějších příkladů invazních druhů, které ničí ty původní. Ale ten vůbec nejvíc smrtící a současně nejrozšířenější na světě je pro člověka v podstatě neviditelný. Jde o houbu, která zabíjí obojživelníky po celé planetě.

Na konci března vyšla v odborném časopise Science studie, která popsala, jak tato houba postihuje globální populace žab po celé planetě. „Všichni věděli, že chytridiomykóza je příšerná, ale neznali jsme přesná čísla,“ uvedl hlavní autor práce Ben Scheele, ekolog z Australské národní univerzity. „Až naše studie spočítala, jak moc jsou různé druhy žab touto chorobou zasažené.“

Batrachochytrium dendrobatidis
Zdroj: Wikimedia Commons

Za nemoc označovanou jako chytridiomykóza může houba jménem Batrachochytrium dendrobatidis, která pochází podle genetiků z Korejského poloostrova. Na začátku 20. století se ale začala rychle šířit do okolního světa, podle ekologů především vlivem mezinárodního obchodu – některé infikované žáby se zřejmě dostaly na paluby zaoceánských lodí a pak si spory houby našly cestu dál.

Situaci pak v druhé polovině dvacátého století ještě zhoršil obchod s oblíbenými africkými žábami drápatkami, které se využívaly jak pro vědecký výzkum, tak i pro přípravu těhotenských testů. A s nimi se houba šířila dál – dnes už ji najdeme na všech světadílech s výjimkou Antarktidy.

Houba je pro žáby nebezpečná tím, že je vlastně požírá zaživa. Kůže obojživelníků totiž obsahuje protein keratin, který se nachází také v lidských vlasech a nehtech. A houba, která se šíří kontaktem i přes infikovanou vodu, se tímto proteinem živí. Jak se šíří kůží zvířete, brání transportu elektrolytů, což je klíčové pro regulaci tělesných funkcí. Postižená žába nebo mlok pak umírají na srdeční kolaps.

Na tuto houbu od sedmdesátých let dvacátého století zemřelo velké množství obojživelníků, ale vědci to netušili – Batrachochytrium dendrobatidis byla totiž objevená až roku 1998. A o necelých deset let později si ji spojili s dřívějšími úmrtími žab – ukázalo se, že tato infekce zasáhla nejméně dvě stovky druhů žab.

Nová studie v Science vycházela z nejnovějších výzkumů, literatury a databází, ale také z rozhovorů s experty. „Jedná se o vůbec nejrozsáhlejší vylepšení našeho současného pochopení příčin toho, proč po Zemi globálně vymírají obojživelníci,“ komentovala studii přední expertka na mikrobiologii Louise Rollins-Smithová, která nebyla v týmu, který za výzkumem stojí.

Nová data jsou mnohem znepokojivější než ta z roku 2007 a přesvědčivě ukazují, jak moc je tato nemoc rozšířená. Během posledního půlstoletí postihla 501 druhů obojživelníků. A z nich již kvůli ní nejméně 90 vyhynulo.

Nejhůře jsou podle nového výzkumu postižené žáby ve Střední a Jižní Americe a také v Austrálii. „To představuje největší zdokumentovanou ztrátu biodiverzity kvůli patogenům a řadí to Batrachochytrium dendrobatidis mezi ty nejničivější invazní druhy,“ tvrdí autoři ve studii.

Ničivé invazní druhy

Riziko těchto hub se dá srovnat snad jen s kočkami – ty po celé planetě ohrožují 430 druhů (nejčastěji ptáky a drobné savce). Ale chytridiomykóza má mnohem horší dopad na počet mrtvých zvířat.

Pandemie této houbové nákazy vyvrcholila podle nové práce v osmdesátých letech dvacátého století; v současné době je 39 procent druhů obojživelníků, kteří jí trpí, ohrožených. Nová vypuknutí epidemie jsou už dnes méně častá než před půlstoletím, ale nemoc stále představuje značné globální riziko.

„Ke zdokumentovaným úhynům dochází přibližně 40–50 let,“ vysvětluje Rollins-Smithová. „Ale co je důležité: nesmíme přestat dávat pozor, protože k nim dochází stále,“ dodala.

Nahrávám video
Dobrovolníci u Strakonic přenášejí migrující žáby přes silnici
Zdroj: ČT24

Přírodovědci nyní dokázali také přesně stanovit, jaké prostředí houbě vyhovuje nejvíce; jedná se spíše o místa chladnější a více vlhká – taková, jaká se nacházejí v Jižní a Střední Americe. A právě tam jsou žáby nejvíce ohrožené, týká se to například barevných ropuchovitých žab Atelopus.

Z 501 druhů, jež byly houbou nějak zasažené, se 12 procent už lehce vzpamatovává. Pro vědce je ale zpráva varovně zdviženým prstem, který ukazuje na konkrétní místa a konkrétní druhy žab, které by invazní houba mohla změnit ve vyhynulé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...