Biologie

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.

V moři mezi USA a Kanadou objevil mladý vědec dva druhy doposud neznámých bezobratlých tvorů, kteří se lidově označují jako mořští pavouci. Oba jsou parazitické, ale přitom mají na svých tělech vlastní parazity.

Mozek částečně myší, částečně lidský. To je výsledek experimentu lékařů ze Stanfordovy univerzity. Cílem jejich práce bylo vytvořit organismus, na němž by se daly testovat účinné látky proti duševním nemocem.

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.

Americká společnost Anthropic, která patří mezi hlavní hráče v oblasti umělé inteligence (AI), začala provozovat biologickou laboratoř. Firma tak rozšiřuje své ambice z AI do světa farmaceutického výzkumu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele podniku a zdroje obeznámené se situací, sama firma o laboratoři původně sama neinformovala.

Je možná nepředstavitelné, že by člověk mohl mít něco společného s Tyrannosaurem rexem – predátorem, který žil před desítkami milionů let. Přesto mají tyto dva druhy jednu věc společnou – tělesnou teplotu. Uvádějí to vědci na základě výzkumu skloviny tyranosauřích zubů.

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.

Sto padesát tisíc zvířat ročně, nejčastěji myší a potkanů, se využívá v Evropské unii k testování bezpečnosti běžně používaných chemických látek. V poslední době se objevují první náznaky, že to může jít i jinak. Vědci se snaží využít umělou inteligenci (AI), lidské buňky a takzvané miniorgány, aby vyvinuli novou generaci testů, které odhalují nebezpečné chemikálie. Mohly by lépe předpovídat rizika pro lidi i omezit využívání zvířat ve výzkumu.

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.

Hlodavci obvykle žijí kolem dvou až tří let, královny rypošů ale vládnou svým koloniím až desetkrát déle. Je to překvapivé rovnou ze dvou důvodů: jednak tím, že žijí tak dlouho, ale současně i faktem, že vládnoucí samice dokáže odolávat konkurentkám. Jak je to možné, teď popsali i vědci z Českých Budějovic.

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.

Vědci nově prozkoumali slavné Turínské plátno, přičemž využili ty nejmodernější analytické metody schopné odhalit i stopy stovky let staré DNA. Díky tomu našli na relikvii genetickou stopu nejen lidí, ale i zvířat, rostlin a bakterií.

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.

Pseudospermie, které experti poprvé vytvořili v laboratorním prostředí, jsou těm opravdovým podobné na 97 procent. Vědci je chtějí využít zatím hlavně na výzkum poruch plodnosti a také pro vývoj nových léků.

Objevit neznámý druh opice se povede jenom zcela výjimečně, teď se to podařilo biologům v Demokratické republice Kongo. Nově popsaný druh guerézy je přitom velmi nápadný – jak vzhledem, tak i chováním.

Bezobratlí tvorové vybavení chapadly žijí v oceánech stovky milionů let a zatím se dokázali adaptovat na jakékoliv změny. Nový experiment ale naznačuje, že tempo současných změn klimatu na ně může být příliš rychlé.

Rozdíl mezi lidmi, kteří brzy vstávají, a těmi, kdo chodí spát pozdě, by mohl být zásadnější, než to vypadalo. Vliv má pravděpodobně hlavně noční stravování, popsala nová studie.

Nemoc AIDS se sice podařilo zkrotit díky lékům, které vymyslel český vědec Antonín Holý, ale nemoc se stále šíří jak v chudých, tak i v bohatých zemích světa. Vědci z několika amerických univerzit teď navrhli očkování.

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.