Za čtyři dekády vymřelo 88 procent velkých říčních zvířat, varují němečtí vědci

Biologové z německého Leibnitzova ústavu varují před prudkým úbytkem velké sladkovodní fauny. Její počty se za posledních čtyřicet let snížily o více než čtyři pětiny, nejvýrazněji v případě velkých ryb, ohrožení jsou ale i plazi a savci. Klesání říční a jezerní populace se navíc podle výzkumu týká všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.

Řeky a jezera sice pokrývají jen procento zemského povrchu, představují ale domov pro třetinu všech druhů obratlovců na Zemi – a podle mezinárodního výzkumu jsou silně ohrožení.

Biologové z Leibnitzova institutu se ve své práci zaměřili na stavy sladkovodní megafauny, čili zvířat, která žijí v řekách, jezerech a potocích a váží víc než třicet kilogramů. Do této rozmanité skupiny patří krokodýli, bobři, velké želvy, říční delfíni nebo jeseteři.

Autorům práce se podařilo shromáždit údaje o 126 druzích takových tvorů z celého světa. „Výsledky jsou alarmující a potvrzují obavy vědců zapojených do studia a ochrany sladkovodní biodiverzity,“ říká jedna z hlavních autorek studie Sonja Jähnigová. 

Podle výzkumu megafauny mezi lety 1970 a 2012 ubylo osmaosmdesát procent, což představuje dvojnásobek úbytku obratlovců na pevnině nebo v oceánech. Zdaleka největší ztráty evidují biologové v oblasti indomalajské, která zahrnuje jižní a jihovýchodní Asii a jižní Čínu (o 99 procent), a v oblasti paleoarktické – čili v Evropě, Severní Africe a většině Asie (o 97 procent).

Zdaleka nejvíce snižování populace zasahuje velké druhy ryb, jesetery a sumce, jichž zmizelo asi 94 procent. Po nich jsou nejvíce ohrožení plazi, kde úbytek přesáhl 72 procent. A vědci situaci vysvětlují dvěma příčinami: lovem a stavem řek.

Ubývá ryb i řek, kde mohou žít

Nadměrný lov představuje podle expertů primární příčinu – velké ryby se loví na maso, plazi kvůli kůži nebo vejcím. „Stav zhoršuje ztráta volně tekoucích řek, protože ryby přicházejí o místa ke tření kvůli přehradám,“ uvádí studie.

Ztráta volně tekoucích řek pak situaci ještě komplikuje. Většinu velkých světových toků už dnes výrazně rozdělují přehrady, v dalších letech se ale plánují tisíce regulačních staveb, které současný nepříznivý stav ještě zhorší.

„Asi osm set z nich je navíc plánováno v kriticky důležitých místech s vysokou biodiverzitou a doposud velkým množstvím megafauny, jako je oblast Amazonky, Konga, Mekongu nebo Gangy,“ dodává hlavní autor studie Fengzhi He.

Pokusy hodné následování

Přírodovědci ale upozorňují i na pozitivní příklad, kdy se na řadě míst daří megafaunu mnohem lépe chránit a nese to ovoce. Našli 13 druhů zvířat, která doslova „vstala hrobníkovi z lopaty“. Jedná se například o amerického bobra nebo jesetera sachalinského, kteří se v Severní Americe šíří. V Asii je zase ukázkovým příkladem sladkovodní delfín orcela tuponosá, která žije v Mekongu.

Naopak špatně dopadla Evropa, kde je podle vědců zřejmě největším problémem fakt, že řeky více překračují hranice států (nebo je tvoří), a proto je složitější koordinovaně zvířata chránit. Autoři jako příklad úspěchu uvádí obnovu bobřích populací v Evropě. V Německu zase vypadá nadějně snaha o návrat dvou druhů jeseterů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...