Vzpomínka vyvolaná vůní má velkou sílu, může to pomoci u lidí s depresemi, ukázala studie

Zapojení čichu pomáhá lidem vyvolávat si ostřejší, přesnější a pozitivnější vzpomínky. Podle amerického výzkumu by se toho dalo vyžít v psychologii při léčbě lidí trpících depresí.

Vůně naftalínu v babiččiných šatech či pach vosku na starých dědových běžkách, podobných čichových asociací má každý člověk spoustu a podle psychologů mají nečekanou sílu. V novém výzkumu popsali, jak moc mohou zlepšit náladu, ale dokonce jak by se daly využívat v terapiích.

Vědci ve studii, která vyšla v časopise JAMA, potvrdili, že vnímání dobře známé vůně má silný emocionální dopad na lidskou psychiku. To sice není nic nového, ale tento výzkum přinesl i další konkrétní poznatky: tato pomoc je velmi silná u lidí s depresí, jimž „vůně mládí“ pomáhá vybavit si pozitivní vzpomínky, a potenciálně tak může pomoci při zlepšení jejich problémů.

Studie ukázala, že vůně jsou při vyvolávání vzpomínek na konkrétní událost účinnější než slova, což znamená, že se silně podceňuje jejich využití v klinickém prostředí. Tam by podle hlavní autorky výzkumu, neurovědkyně Kymberly Youngové, mohly tyto vjemy pomoci depresivním lidem dostat se z negativních myšlenkových cyklů a přeladit myšlenkové vzorce – a to by napomohlo rychlejšímu a hladšímu uzdravení. Navíc bez chemické medikace.

Plazí mozek proti depresi

Youngová se věnuje lidské paměti celou svou kariéru. Specializuje se na amygdalu, což je právě část mozku spojená s pamětí. Youngová popsala, že ve vybavování vzpomínek má silnou roli také ta vývojově nejstarší část lidského mozku, které se proto někdy přezdívá „plazí mozek“. Ta se sice nejvíc zapojuje do kriticky důležitých rozhodnutí typu „útok, nebo útěk“, ale také řídí pozornost a soustředění na důležité události. A aby vyhodnotila, jestli se má v krizi rozhodnout pro agresi, nebo naopak ústup, pracuje také se vzpomínkami, na jejichž základě vyhodnocuje povahu a míru nebezpečí, na které reaguje.

Youngová to spojila s dalšími výzkumy, které přesvědčivě prokázaly, že lidé s depresí si obtížně vybavují konkrétní autobiografické vzpomínky a že u zdravých lidí vyvolávají vůně vzpomínky, které jsou velmi „živé a realistické“. Příčina není úplně jasná, ale zřejmě proto, že se do těchto vzpomínek zapojuje více mozkových center, včetně nervových spojení z čichového bulbu. Ale na rozdíl od jiných vědců před ní šla dál.

Řez lidskou hlavou. Žlutě jsou vyznačena vlákna olfaktorického nervu, která směřují do čichového bulbu
Zdroj: Wikimedia Commons/Patrick J. Lynch, medical illustrator

„Vlastně mě překvapilo, že nikoho přede mnou ještě nenapadlo zkoumat vybavování vzpomínek u depresivních lidí pomocí pachových signálů,“ uvedla vědkyně.

Rozhodla se proto vyzkoušet, jestli by zapojení amygdaly mohlo pomoci depresivním jedincům lépe se dostat ke vzpomínkám. A namísto nákladných a často nedostupných testů na mozkovém skeneru se rozhodla použít mnohem méně náročné technologie.

Zkouška čichem

V této studii Youngová předložila dobrovolníkům řadu neprůhledných skleněných lahviček obsahujících silné známé vůně – od pomerančů a mleté kávy, přes krém na boty, až po tygří mast. Poté, co si k lahvičkám přivoněli, dostali za úkol vybavit si nějakou konkrétní vzpomínku, ať už dobrou, nebo špatnou.

Ukázalo se, že pachová stopa pomohla připomenout si nějakou událost nejvíc lidem, kteří podle předem vyplněných dotazníků nejvíc trpěli depresemi. U nich došlo k tomu, že si vůni spojili s velmi konkrétním zážitkem – například návštěvou kavárny před dvěma měsíci.

Přestože Youngová k tomu nijak testované osoby nevedla, většina vzpomínek, jež se aktivovaly, byla pozitivních.

Po levném výzkumu přijde drahý

Youngová nehodlá skončit v nejlepším; naopak se chystá zahájit technologicky pokročilejší studii s využitím mozkového skeneru. Chtěla by pomocí něj zjistit, která centra v mozku se do tohoto procesu zapojují a jak silná jsou spojení mezi různými oblastmi.

Už teď je ale nadšená z pokroku. Ten podle ní dostatečně stačí k tomu, aby se začalo uvažovat o tom, jak tyto znalosti využít v terapeutické praxi. „Pokud zlepšíme paměť, můžeme zlepšit řešení problémů, regulaci emocí a další funkční problémy, které se u depresivních osob často vyskytují,“ dodala neurovědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...