Neurověda

Mozek částečně myší, částečně lidský. To je výsledek experimentu lékařů ze Stanfordovy univerzity. Cílem jejich práce bylo vytvořit organismus, na němž by se daly testovat účinné látky proti duševním nemocem.

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.

Říká se mu „Mona Lisa severu“. Obraz Dívka s perlovou náušnicí, známý také jako Dívka s perlou, od Jana Vermeera patří mezi nejoblíbenější výtvarná díla na světě – a vědci nyní tvrdí, že vědí, proč. Zjistili to díky sledování mozkové aktivity návštěvníků muzea.

Zapojení čichu pomáhá lidem vyvolávat si ostřejší, přesnější a pozitivnější vzpomínky. Podle amerického výzkumu by se toho dalo vyžít v psychologii při léčbě lidí trpících depresí.

Neurovědci s pomocí moderních technologií poprvé sledovali, jaké procesy v mozku probíhají v momentech, kdy člověku při poslechu hudby „běhá mráz po zádech“. O jejich experimentu informoval časopis  Frontiers in Neuroscience.