Psychologie

Psychické potíže jsou v Česku časté. Během uplynulého roku se s nimi setkalo téměř osmdesát procent populace, přičemž nejvýrazněji zasáhly ženy a mladé, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro platformu Hedepy, který se uskutečnil nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Litvě a Rumunsku. Terapii se lidé v tuzemsku většinou nebrání, v cestě jim ale brání peníze, dlouhé čekací lhůty či nejistota, jak terapeuta najít.

Záchranáři začínají nově poskytovat psychickou podporu laikům, kteří pod vedením operátorů tísňové linky vedli resuscitaci. Jako první to do praxe zavádí Záchranná služba Středočeského kraje – tři její členové zatím uskutečnili přibližně dvě stě podpůrných telefonátů. Dotyčného kontaktují sami interventi a nabídnou mu pomoc.

Nové kontaktní místo na Univerzitě Hradec Králové (UHK) nebo vyšší kapacity psychologických poraden a podpůrných skupin na vysokých školách v Praze a Brně. Se začátkem akademického roku rozšiřují některé univerzity podporu duševního zdraví svých studentů, zjistila ČT. Podle Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) může být studium na vysoké škole náročné a stresující. Podle jeho nově zveřejněné studie přes čtyřicet procent studentů popsalo známky středně těžké až těžké deprese.

Od skutečných lidí přebírá v některých případech pozici rádce umělá inteligence (AI). Jak upozorňuje nová kampaň Tvoje máma versus AI máma, školáci se počítači svěřují stále častěji. Samotná technická kontrola podle psychologů nestačí. Klíčová je dle nich otevřená komunikace s dětmi.

V tuzemsku dlouhodobě chybí kliničtí psychologové. Ministerstvo zdravotnictví navrhuje řešit nedostatek třeba výrazným zkrácením doby jejich vzdělávání. Místo čtyřleté práce v oboru před atestací by tak mohl nově stačit rok. Proti jsou ale lékařské profesní svazy, které varují před snížením kvality péče o pacienty. Kliničtí psychologové také kritizují, že návrh nebyl projednaný s odborníky a vymyká se běžné evropské praxi. Podle resortu jde zatím jen o návrh a společná jednání ještě proběhnou.

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.

Na TikToku a Instagramu se ve velkém šíří videa vytvořená umělou inteligencí (AI), která pokřiveným způsobem ukazují dramatické hubnutí. Výzkumníci varují, že mladým ženám a dospívajícím dívkám tyto klipy předkládají nedosažitelné a nerealistické ideály.

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.

Výběr volnočasových aktivit pro děti by neměl být vedený ambicemi rodičů ani tlakem na výkon, podle školní psycholožky Markéty Švamberk Šauerové z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy je důležité zohlednit věk dítěte, jeho zájmy i to, kolik dalších povinností už má. Zvlášť opatrní by měli být rodiče při nástupu dítěte do první třídy. Vedle kroužků děti potřebují také odpočinek, volnou hru a čas, kdy se mohou jednoduše nudit.

Moderní počítačové hry mohou podle vědců podpořit sociální interakce mezi dospívajícími. Účinky hraní ale nejsou univerzálně kladné, liší se podle pohlaví. Zatímco chlapci často z interakcí těží, dívky mohou zažívat vyšší míru osamělosti a depresivní nálady, vyplývá ze studie, kterou vedl David Lacko z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studii publikoval časopis Computers in Human Behavior.

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.

Mnozí teenageři po celém světě tráví každý den dlouhé hodiny na sociálních sítích. Současně přibývá u mladých lidí příznaků ADHD. Vědce zajímalo, jestli mezi tím nemůže být nějaká souvislost.

V Česku je nejvíce lidí s poruchou příjmu potravy v historii měření, počet hospitalizovaných loni poprvé přesáhl deset tisíc. Podle průzkumů je ale těch, kteří mají problémy s jídlem, asi čtyřikrát tolik. Smrtí nemoc skončí zhruba v deseti procentech případů. Nejrizikovější skupinou jsou mladé dívky, i když přibývá lidí ve středním a starším věku. Raketový narůst přinesly covidové roky, číslo se ale nadále zvyšuje. Podle odborníků je důvodem hlavně užívání sociálních sítí a nejistá doba. „Sociální sítě, které nám ukazují virtuální realitu, jak člověk má vypadat nebo co si má myslet, vedou k tomu, že se k tomu vztahují lidé ve vývoji,“ říká vedoucí pražského centra poruch příjmu potravy Hana Papežová.

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový souhrn dosavadních výzkumů varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.

Lidé dnes bývají stále on-line a mnohdy dávají přednost svému telefonu před okolím. Rodiče, kteří se takto chovají, dávají svým dětem podle expertů najevo, že pro ně nejsou na „prvním místě“. Dospívající pak zmiňují, že cítí nejistotu a mají pocit bezvýznamnosti. Negativní digitální návyky rodičů však dle odborníků nemusí u jejich ratolestí vést přímo k závislosti na telefonu. Doporučují však doma nastavit jasné hranice – například vymezit čas, kdy jsou telefony zakázány, a věnovat se svým dětem.

Podstrčení mobilu nebo tabletu dítě opravdu zklidní, může se to ale později projevit negativně, popsali američtí vědci. Jejich studie také zjistila, že mezi reakcemi dětí mohou být nečekaně velké rozdíly.

Obrázky obličejů vytvořené umělou inteligencí (AI) lidé vnímají jako důvěryhodnější než fotky skutečných tváří, popsala skupina vědců. Ve studii, na které se podílel i mladý český informatik Matyáš Boháček, varují před rostoucím rizikem on-line podvodů.

Kanadští psychologové a sexuologové informovali o zatím nevydaném výzkumu ve kterém zjistili, že lidé považují umělé inteligence za vztahovou hrozbu – větší než AI pornografii nebo sexuální hračky. Chatboti jsou dnes tak realističtí, že na ně lidé žárlí, tvrdí vědci.

Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.

V neděli zemřel známý psycholog, manželský a rodinný poradce Petr Šmolka. Bylo mu 80 let. Informoval o tom jeho syn Michal. Šmolka se zasloužil o etablování manželského a rodinného poradenství v tuzemsku tím, že spoluzaložil a dlouhodobě vedl první porevoluční odborný psychologický spolek – Asociaci manželských a rodinných poradců. Mnoho let byl jejím prezidentem. Napsal víc než desítku odborných knih.

Proč je současný svět tak plný napětí, krizí, proč má tolik lidí pocit, že jsou v něm cizinci a že jim život protéká mezi prsty? Podle nové studie by to mohlo být způsobené nadměrným zrychlováním změn, které překonalo schopnost adaptace lidského mozku.

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.