Ukrajinští uprchlíci v Česku často trpí depresemi a úzkostí, ukázala studie

Dva z pěti ukrajinských uprchlíků v Česku trpí těžkou či středně těžkou depresí a téměř čtvrtina těžkou či středně těžkou úzkostí. Významná část z nich přitom problémy s duševním zdravím neřeší. Vyplývá to ze studie publikované časopisem Psychiatry Research, do které se zapojili i vědci z Národního institutu SYRI. O výsledcích výzkumu provedeného na vzorku 1300 lidí institut informoval v tiskové zprávě.

Problémy s depresí nebo úzkostí se u uprchlíků týkají hlavně žen a mladých dospělých do 30 let. „U těchto kategorií je významně vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s duševním zdravím,“ uvedl Matouš Pilnáček z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Významná část uprchlíků, kteří pociťují příznaky úzkosti nebo deprese, nevnímá své potíže s duševním zdravím jako problémy. Je proto méně pravděpodobné, že vyhledají pomoc, upozornil Pilnáček.

„Nedostatečné uznání těchto problémů a znepokojivě nízká míra vyhledávání podpory v oblasti duševního zdraví ukazují na potřebu programů gramotnosti v oblasti duševního zdraví zaměřených konkrétně na tuto populaci,“ dodal.

Pomoc v rodném jazyce

Vzhledem k jazykovým bariérám a kulturním rozdílům je klíčové zavedení programů vedených ukrajinskými odborníky a v ukrajinském jazyce, uvedla výzkumnice z Národního ústavu duševního zdraví a spoluautorka studie Zoe Guerrero. Tyto programy by podle ní mohly významně přispět k destigmatizaci duševních problémů a zvýšit přístup k péči.

Výsledky českých vědců korespondují se zjištěními jejich kolegů v zahraničí, například v Polsku. „Překážky v přístupu k léčbě, které respondenti v naší studii uváděli, byly podobné těm, které uváděli v jiných studiích,“ dodává Pilnáček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...