Válka

Státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání muže, který navzdory nesouhlasu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana vstoupil do ukrajinské armády a bojoval proti Rusku. Kriminalisté ho vinili z nedovolené služby v cizích ozbrojených silách. Žalobce ale uvedl, že riskoval život bojem za správnou věc, informoval v neděli server iRozhlas.cz, podle kterého je to první takové rozhodnutí. Přezkoumat ho ještě musí nejvyšší státní zástupkyně, která může nařídit pokračování trestního stíhání.

Ruský vůdce Vladimir Putin nařídil představitelům ruských ozbrojených sil, aby upustili od pravidel války, což vedlo k prudkému nárůstu útoků na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to prohlásil prezident Moskvou napadené země Volodymyr Zelenskyj. Rusko také podle něj připravuje intenzivnější útoky na velká ukrajinská města, aby je v době přicházející zimy izolovalo od zbytku země.

Polské ministerstvo obrany připravuje návrh zákona, který má zajistit, že země bude plně připravena na válku, informoval deník Rzeczpospolita. Cílem je podle listu posílit obranyschopnost Polska. Zákon by měl zdokonalit systém velení obrany země a zlepšit připravenost státní správy na plnění úkolů ve stavu pohotovosti, tedy ještě před vyhlášením válečného stavu.

Ukrajina i mezinárodní instituce upozorňují na humanitární katastrofu v Ruskem okupovaných Oleškách. Tamní lidé nemají dostatek potravin či léků, někteří jedí psy či plevel, přicházejí i zprávy o úmrtích hladem. Za přijetí balíčků s potravinami, které do města po několika měsících dostala ukrajinská armáda, čelí místní ze strany okupantů násilí. Rusko odmítá Ukrajinou navrhovanou evakuaci města a viní z kritické situace Kyjev.

Súdánská občanská válka, která trvá již čtvrtým rokem, se označuje za nejhorší humanitární krizi na světě – zejména pro ženy a děti. Znepřátelené strany navíc používají jako zbraň sexuální násilí. Vyšetřovatelé OSN zdokumentovali případy hromadných znásilnění, zotročování i etnicky motivovaných sexuálních útoků. Řada dětí v Súdánu nyní vyrůstá bez otců, rodného listu a právní identity, tudíž bez šance na řádnou lékařskou péči a vzdělání. OSN proto varuje před „ztracenou generací“.

Rusko a Írán prohlubují finanční, zpravodajské i vojenské vazby. Stanice Fox News odhalila, že neveřejný ruský dokument z roku 2024 počítal s plánem, jak obcházet sankce, a to i posílením spolupráce v jaderné oblasti či v ropném sektoru. V islámské republice se měly začít vyrábět rovněž díly do ruských letadel. Podle listu Financial Times (FT) Moskva tajně pomáhá Teheránu s vývojem pokročilé nadzvukové střely s plochou dráhou letu. Tyto rakety by mohly vážně ohrozit námořní síly USA na Blízkém východě.

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.

„Jedna věc je hovořit o míru, usilovat o mír a druhá věc je neustále vyvolávat dojem, že nám tady nějak bezprostředně hrozí válka. A to si rozhodně nemyslím, že by České republice hrozila válka,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), podle kterého by se všichni měli pokoušet ukončit ruskou válku na Ukrajině. „Agresivita jakékoliv velmoci je ohrožením bezpečnosti pro všechny, zejména pro státy, které velmocemi nejsou,“ sdělil také poslanec, který se domnívá, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu.

Místo školy čtyři stěny dětského pokoje, kontakt s kamarády jen přes obrazovku telefonu. Tak žijí tisíce dětí v ukrajinském Nikopolu. Kvůli každodenním dělostřeleckým a dronovým útokům je jejich pohyb venku téměř nemožný. Ve městě na břehu Dněpru naproti okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstávají po ruském ostřelování téměř denně mrtví nebo zranění. Do některých ulic už nejezdí ani humanitární pracovníci. Atmosféru v těžce zkoušeném městě v posledním půlroce zaznamenával štáb Reportérů ČT.

Slovenská politická scéna se vymezuje vůči výrokům tamního premiéra Roberta Fica (Smer) o závazcích vůči NATO, v nichž zpochybnil vojenskou pomoc partnerům v případě napadení. Před podobným postojem varovala slovenská hlava státu Peter Pellegrini i předseda tamního parlamentu Richard Raši (Hlas). Kritické vzkazy si Fico vyměnil i s českým prezidentem Petrem Pavlem.

Kremlu jde ve „volbách“ do Státní dumy hlavně o legitimizaci režimu ruského vládce Vladimira Putina, shodují se odborníci. Všeobecně se očekává, že výsledek je předem daný a vládnoucí strana si udrží svoji dominanci. Rusové hlasují poprvé od plnohodnotné invaze na Ukrajinu, opozice už hlásí porušování pravidel. „Volby“ se konají i na okupovaných územích. Putin hlasoval on-line.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že v případě ruského útoku nehodlá plnit závazky Slovenska vyplývající z článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Během projevu ke studentům a zaměstnancům nemocnice v Prešově se ptal, s kým by se vlastně bojovalo, proč a za co, přičemž Moskvu ani jednou neoznačil za agresora.

Ve „válce technologií“ na Ukrajině prodělaly největší rozmach drony – jak pozemní, tak především ty létající. Jenže vývoj technologií a výroba sofistikovaných bezpilotních letounů jsou drahé. Ukrajina ani Rusko nemají nekonečný přísun financí, proto se na bojišti uplatňují i drony sestávající hlavně z trubek, překližky a lepicí pásky – jako je ruský průzkumný a kamikadze dron Molnija nebo jeho ukrajinská obdoba Blyskavka. Kromě nízké ceny mezi jejich přednosti patří to, že se dají vyrábět v podstatě kdekoliv, i přímo na frontové linii.

Často zaznívá, že politika do sportu nepatří, mnozí však zavlékají do sportu válku. To udělal nedávno srbský trenér Vladimir Odobašič, když v komentáři na sociální síti napsal: „Bravo, Rusko!“ v reakci na ruský raketový útok, který zničil byt ukrajinské tenistky Dajany Jastremské. Svá slova později smazal, přesto byl vyloučen z Globální asociace profesionálních tenisových trenérů. Naopak bez postihu zůstal hokejista amerického týmu Washington Capitals Alexandr Ovečkin, který se v ruské kampani před blížícími se tamními „volbami“ postavil za proválečnou stranu Jednotné Rusko.

Válka s Íránem, zahájená na konci února americko-izraelskými údery, stála Washington do konce července nejméně 38 miliard dolarů (bezmála 800 miliard korun), tedy 246 milionů dolarů (přes pět miliard korun) denně. Vyplývá to z úterního nestranného hodnocení Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO), uvedl web ABC.

Blesková ofenziva proíránských jemenských šíitských džihádistických povstalců narušuje lodní dopravu přes Rudé moře. Hútíové strávili poslední roky vyzbrojováním a zdokonalováním své vojenské taktiky. Podle expertů stojí za jejich triumfem i vnitřní rozpory v oficiální jemenské armádě. Nečinnost USA a dosavadní umírněná odezva sunitského islamistického režimu v Saúdské Arábii ukazují na vysoké náklady případné totální války, kterou si obě země dobře uvědomují.

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.

Téměř 86 tisíc lidí muselo kvůli obnovení bojů v Jemenu opustit své domovy, napsala agentura AFP. Jen za poslední den jejich počet vzrostl o deset tisíc, uvedla v neděli Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.

Na ukrajinské frontě přibývá pozemních bezpilotních vozidel, která mají vojákům pomoci zvládat úkoly v místech, kde je každý pohyb vystavuje smrtícím útokům dronů. Čtyřkolová vozidla převážejí munici a zásoby, evakuují raněné, ale také vozí výbušniny nebo kulomety přímo k ruským pozicím. Jednotka NC13 ukrajinského 3. armádního sboru patří k průkopníkům a podle svého velení provádí s pozemními drony operace téměř každý den. Velitel sboru Andrij Biletskyj chce do konce roku nahradit bezpilotními vozidly zhruba třetinu vojáků v první linii a hovoří o další revoluci ve způsobu vedení války. Technologie má především omezit lidské ztráty a umožnit velitelům provádět operace, které by jinak znamenaly vysoké riziko pro pěchotu. „Je to kus železa vyslaný, aby vykonal práci, na kterou jsme dříve posílali vojáky,“ říká zástupce velitele vystupující pod přezdívkou „Bar“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.

Rusko ve čtvrtek odpoledne při dronovém útoku zasáhlo nákupní centrum ve východoukrajinském Pavlohradu. Podle poslední bilance zahynulo pět lidí a dalších 67 utrpělo zranění, napsal na telegramu šéf správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža, který původně po útoku informoval o třech zabitých a 34 zraněných. Mezi zraněnými jsou i děti.

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.