Studie odhalila v mateřském mléku 16 druhů „věčných chemikálií“

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.

Schopnost PFAS odolávat rozkladu je velmi užitečná zejména v průmyslu – proto se využívají v celé řadě oborů a díky tomu jsou prakticky všudypřítomné. Jenže vedlejším účinkem je, že se mohou snadno hromadit v tělech zvířat i v životním prostředí.

Některé z těchto PFAS se proto už v průmyslu nepoužívají, byly zakázány a nahrazeny méně škodlivými PFAS. V práci publikované v časopise Environmental Science & Technology testovali vědci mateřské mléko 50 žen na 39 různých PFAS, včetně devíti, které se v současnosti používají v průmyslu.

Tým amerických vědců našel PFAS ve všech vzorcích – každá z padesáti kojících žen tedy měla tyto chemikálie obsažené ve svém mateřském mléku. Autoři studie v něm objevili 16 PFAS z 39 hledaných, přičemž 12 z nich je ve více než 50 procentech vzorků analyzovaného mléka. Koncentrace se pohybovaly mezi 52 částmi na bilion (ppt) až po více než 500 ppt.

To sice není mnoho, problém ale podle autorů je, že tam vůbec nějaké pronikly. „V mateřském mléce bychom neměli nacházet žádné PFAS. Z našich zjištění jasně vyplývá, že k ochraně dětí a malých dětí v nejohroženějších fázích života je zapotřebí tyto látky více omezovat. Matky se vší silou snaží, aby ochránily své děti. Ale velké korporace dávají tyto a další toxické chemikálie, které mohou kontaminovat mateřské mléko, do řady výrobků, kde jsou už dnes ale dostupné mnohem bezpečnější možnosti,“ uvedla v prohlášení spoluautorka studie Erika Schrederová, vědecká ředitelka Toxic-Free Future.

Pozitivním zjištěním podle autorů je, že v porovnání se zjištěními z předchozí práce došlo u některých nebezpečných PFAS k poklesu koncentrace. Týká se to zejména těch látek, které se využívaly v minulosti a patřily k těm nejvíce rizikovým – nyní jsou ale zakázané a jejich koncentrace logicky klesají.

Na druhou stranu se v mateřském mléku naopak zvyšuje množství nových PFAS – ty ale nejsou zatím považovány za takovou hrozbu. Přesto to podle studie naznačuje, že i přes tvrzení výrobců se tyto chemické látky nadále akumulují v lidském těle, se zatím neznámými důsledky.

Neřešený problém

„Z těchto zjištění jasně vyplývá, že přechod na novější PFAS za posledních deset let problém nevyřešil,“ dodala doktorka Amina Salamovová, spoluautorka studie z Indiana University. „Tato studie poskytuje další důkazy o tom, že PFAS, které se dnes používají, se mohou v lidech hromadit. Znamená to, že se musíme zabývat celou třídou chemikálií PFAS, nejen těmi nebezpečnými, které se používaly v minulosti.“

Kde se vlastně tyto látky v člověku berou a jak do jeho těla pronikají? Podle autorů práce nejčastěji tak, že s nimi člověk přímo pracuje. Jinak jsou nejpravděpodobnějším zdrojem požití zdroje vody a obaly potravin. Problém je, že je velmi obtížné se jich úplně zbavit: existují už sice technologie, které mohou tyto chemikálie zcela zničit pomocí elektrochemické oxidace nebo využitím bakterií, ale zatím zůstávají pouze experimentálními.

Kde se vyskytují PFAS

Perfluorované a polyfluorované látky jsou rozsáhlá skupina několika tisíc člověkem vytvořených organických látek, které se využívají v průmyslu i domácnostech. PFAS mají vlastnosti, které se používají pro odpuzení vody a mastnoty z papírových obalů potravin, outdoorového oblečení, ale například i koberců. Typické je jejich využití v teflonu a gore-texu.

Dále se nacházejí jako přísady do hasicích pěn a hydraulických kapalin, při produkci pokovených předmětů, polovodičů, elektronického a fotografického vybavení, v mazivech, barvách a kosmetice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...