Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Nahrávám video

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec v pátek řekl, že hlavními tématy pondělního jednání vlády bude otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím. Nechtěl předjímat, jaký postoj kabinet k cenám paliv zaujme. Ministerstvo financí v současnosti marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly.

Moderátor Lukáš Dolanský připomněl situaci z 11. dubna 2022, kdy Babiš uvedl, že „kontroly marží jsou výsměch, má to kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)“. Pokorné Jermanové se Dolanský zeptal, zda kontrola marží, kterou aktuálně vláda provádí, není pouze něco, co v minulosti kritizoval.

Na to Pokorná Jermanová odpověděla, že po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy ceny energií a paliv skokově narostly podobně jako nyní, přišla tehdejší stínová vláda ANO s dvanácti body, které doporučovaly tehdejšímu kabinetu Petra Fialy (ODS) další kroky. Obsah žádného z bodů neuvedla, nicméně řekla, že Fialova vláda „neudělala nic“.

„V tuto chvíli srovnávat tyhle dvě věci já považuji za ne úplně fér,“ dodala. „Inflace byla jiná, než je teď, a ceny se zdražovaly nejenom u pohonných hmot, ale v energiích a základních nákladech,“ upozornila na rozdíly.

Nahrávám video

Babiš se sejde s petrolejáři

Vrecionová má prý déjà vu na covidovou dobu, kdy Babiš podle ní dělal podobné zmatky. „(Ministryně financí) Alena Schillerová (ANO) minulý týden říká, že marže jsou v pořádku – to, že se monitorují, to je skutečně správně. Andrej Babiš následně v pátek říká, že v pořádku nejsou,“ sdělila.

Připomněla, že v roce 2022 se představitelé hnutí ANO fotili u totemů s cenami paliv „a křičeli Fialova drahota“. „Přitom naše vláda přikročila velmi rychle ke snížení spotřební daně,“ dodala s tím, že opatření tehdy začala přicházet mnohem dříve než nyní. „Tahle vláda nedělá teď vůbec nic,“ je přesvědčena.

Podle Gregora je vhodné vzít v potaz i to, že v řadě zemí, které ke zmírnění dopadů zvýšené ceny paliv použily robustnější opatření, dochází v příštích dvanácti měsících k parlamentním volbám. „To je podle mě významný faktor, proč politici v těchto zemích jsou velmi benevolentní k tomu, aby něco z té kasy pustili, protože tu zodpovědnost mají teď trochu nižší,“ věří Gregor.

Na úřad vlády přijdou podle Babiše v pondělí i zástupci pěti velkých petrolejářských firem, které ovládají devadesát procent českého trhu. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že na vládě bude pět největších distributorů – MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Je podle něj velmi důležité se s nimi sejít a podívat se podrobně na fungování jejich marží. Analytici odhadují dlouhodobou průměrnou marži obchodníků mezi 2,5 až 3,5 koruny na litr.

Niedermayer upozorňuje na kartel

Stát podle europoslance a bývalého guvernéra České národní banky Luďka Niedermayera (TOP 09) má za fungování trhu zodpovědnost, zejména, aby existovala zdravá tržní soutěž. „Pokud si pan premiér nyní zve několik velkých firem, které dominují trhu, tak to je hodně nebezpečná věc, která by mohla skončit u ÚOHS,“ řekl v ČT.

Záleží podle něj na tom, o čem se se zástupci petrolejářských firem chce Babiš bavit. „Jestli jim chce říct, aby snížili marže všichni stejně, tak to vytváříme pravděpodobně něco, co je nebezpečně blízko kartelové dohodě, protože většina z nás věří, že trh stojí na tom, že tam funguje tržní soutěž,“ vysvětlil.

Pokorná Jermanová a Gregor naopak označili premiérův přístup, kdy se nejprve setká s petrolejáři a na základě schůze bude hledat řešení, za správný, a za narušení soutěže jej nepovažují.

Průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku se kvůli bojům na Blízkém východě, které začaly 28. února, dostala v tomto týdnu na nejvyšší úroveň za zhruba tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál ve středu v průměru 41,44 koruny za litr a nafta 47,90 koruny za litr.

Proti konci února je průměrná cena benzinu téměř o osm korun vyšší a dieselu skoro o patnáct korun, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle nejnovějších údajů CCS k sobotě benzin v posledních dnech o několik haléřů zlevnil, v sobotu stál v průměru 41,36 koruny za litr a nafta byla za 48,08 koruny za litr.

Hosté Nedělní debaty rozebírali také problematiku emisních povolenek či Green Dealu, celou diskusi můžete zhlédnout ve videích v článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...