Ptačí chřipka zasáhla tučňáky. Podle biologů naštěstí v dobrou dobu

Vědci potvrdili nález ptačí chřipky u deseti tučňáků na ostrově Jižní Georgie, který je jedním z největších světových útočišť pro divoce žijící zvířata, informoval server BBC News. Onemocněním se v tomto britském zámořském území už dříve nakazili další mořští ptáci a savci, například tuleni. Nyní jsou mezi infikovanými i tučňáci oslí a tučňáci patagonští.

Hnízdní sezona na subantarktickém ostrově končí, takže bezprostřední dopady pravděpodobně nebudou výrazné. Ptáci už tedy nejsou těsně namačkaní v obřích koloniích, kde by virus mezi nimi mohl snadno přeskakovat. Vědci se ale obávají příští sezony, během které se zvířata opět shromáždí. Pláže v Jižní Georgii jsou známé díky shlukům více než milionu jedinců, kteří sem míří k námluvám, páření a výchově mláďat.

„Jižní Georgii přirovnávám k Alpám, kolem kterých je divoká příroda ve stylu Serengeti. Koncentrace divokých zvířat je poblíž pobřeží zkrátka úžasná,“ uvedl Norman Ratcliffe z výzkumné organizace British Antarctic Survey (BAS). „Pokud by se na ostrově ptačí chřipka rozšířila a způsobila velmi vysokou úmrtnost, znamenalo by to z hlediska ochrany přírody celosvětový problém. V současné době to ale vypadá, že je její šíření omezené,“ uvedl Ratcliffe.

Vysoce patogenní ptačí chřipka existuje už desítky let, ale vir H5N1 v současné době způsobil smrt mnoha volně žijících i domestikovaných ptáků. Antarktida i její ostrovy unikly tomu nejhoršímu díky své odlehlosti. Situace se však mění. První nálezy ptačí chřipky na Jižní Georgii pochází z října minulého roku. Tučňáci jsou nejnovější skupinou zvířat, u kterých se vědcům podařilo nemoc prokázat.

„Ptáci čeledi chaluhovitých zimují v okolí Jižní Ameriky. Domníváme se, že právě tato zvířata přenesla nákazu do Jižní Georgie,“ řekl Ratfcliffe. „Chaluhovití se neustále pohybují mezi koloniemi tučňáků. Překvapilo nás ale, že trvalo tak dlouho, než se u nich virus objevil,“ dodal. Vědci teď sledují, jak ptačí chřipka působí na různé druhy tučňáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...